[*1] K. Marx a B. Engels, Spisy, rus. vyd. sv. XXIV, str. 412-414.
[*2] B. Engels, „Anti-Dühring”, čes. 3. vyd., Svoboda, Praha 1949, str. 11.
[*3] Tamtéž, str. 14.
[*4] B. Engels, „Anti-Dühring”, čes. 3. vyd., Svoboda, Praha 1949, str, 15.
[*5] „Dějiny VKS(b) ― Stručný výklad.” Český překlad, sedmé vydání, Svoboda, Praha 1949, str. 105.
[*6] V. I. Lenin, Spisy, 3. rus. vyd.,sv. XIII, str. 206: „Materialismus a empiriokriticismus”, čes. vyd., Družstvo dílo, Praha 1946, str. 192.
[*7] V. I. Lenin, Spisy, sv. XXVII, str. 187.
[*8] Při seskupování látky „Dialektiky přírody” do svazků.
[*9] Ruské vydání „Dialektiky přírody”, Ogiz, Státní nakladatelství politické literatury, 1948. (Pozn. překl.)
[*10] Na okraji poznamenal Engels tužkou: „Torricelli v souvislosti s regulací horských bystřin.” (Pozn. red.)
[*11] Jak neotřesitelně mohl věřit těmto názorům ještě roku 1861 člověk, jehož vědecké práce byly velmi významným podkladem pro jejich překonání, ukazují tato klasická slova:
„Vše v naší sluneční soustavě směřuje, pokud to můžeme pochopit, k zachování nynějšího stavu a jeho neměnnému trvání. Tak jako žádný živočich a žádná rostlina na zemí od nejstarších dob se nezdokonalili, ba ani se nezměnili, tak jako u všech organismů nacházíme sled různých stupňů pouze vedle sebe, nikoli po sobě, tak jako náš vlastní druh zůstal po tělesné stránce vždy stejný ? tak také nás nebude ani ta nezvětši rozmanitost současně existujících nebeských těles opravňovat k domněnce, že tyto formy jsou různými vývojovými stupni; naopak, veškeré tvoření je samo o sobě stejně dokonalé,” (Mädler, „Populare Astronomie” [Populární astronomie], Berlín 1861, 5. vyd.. str. 316.) (Engelsova poznámka.)
Na okraji poznámka tužkou: „Ztrnulý ráz starého nazírání na přírodu vytvořil předpoklady pro zobecňující pohled na přírodovědu jako na jediný celek: francouzští encyklopedisté, ještě čistě mechanicky - jedno vedle druhého; - později zároveň Saint-Simon a německá přírodní filosofie, dovršená Hegelem.” (Pozn. red.)
[*12] Na okraji poznámka tužkou: „Brzdící vliv přílivů na rotaci Země, který objevil rovněž Kant, byl pochopen teprve nyní.” (Pozn. red.)
[*13] Nedostatek Lyellova pojetí - aspoň v jeho původní formě - byl v tom, že chápal síly působící na Zemi jako konstantní - kvalitativně i kvantitativně. Ochlazování Země pro něho neexistuje; Země se nevyvíjí určitým směrem, nýbrž jen se mění - nesouvisle a náhodně. (Engelsova poznámka.)
[*14] Na okraji rukopisu poznámka tužkou: „Embryologie.” (Pozn. red.)
[*15] Na okraji poznámka tužkou: „Ceratodus. Totéž Archaeopteryx atd.” (Pozn. red.)[9]
[*16] Mnohost světů v nekonečném prostoru vede k představě sledu světů v nekonečném čase.” (Draper J. W., „Dějiny duchovního vývoje Evropy”, sv. II, str. 325 .) (Engelsovo poznámka.)[16]
[*17] Zde byla v původní redakci textu tečka, za níž byla nedopsaná věta, později Engelsem škrtnutá:
„My socialističtí materialisté jdeme v tomto směru dokonce ještě mnohem dále než přírodovědci, neboť i my...” (Pozn. red.)
[*18] Carnotova funkce C byla doslova převrácena: 1/C =absolutní teplota. Bez tohoto převrácení se z ní nedá nic udělat. (Engelsova poznámka.)
[*19] Jak již by to řečeno, pacienti se cvikem zdokonalují. Je tedy možné, že teprve stane-li se podrobení vůle zvykem, vztah zúčastněných je intimnější, jednotlivé úkazy se stupňují a obrážejí se slabě dokonce i za bdělého stavu. (Engelsova poznámka.).
[*20] „Here, then, one of the things are absolutly certain.” Svět duchů je nadřazen gramatice. Nějaký šprýmař nechal kdysi citovat ducha gramatika Lindleye Murraye. Na otázku, zda je přítomen, odpověděl: I are (americky místo I am).[ „I am” („jsem”) tvar jednotného čísla anglického slovesa „to be” („být”). „They are” („jsou”) tvar množného čísla téhož slovesa.] Medium pocházelo z Ameriky. (Engelsova poznámka.)
[*21] Engelsova poznámka tužkou na okraj rukopisu: „Kant [říká] na str. 22, že tři rozměry prostoru jsou podmíněny tím, že přitahování nebo odpuzování se děje nepřímo úměrně čtverci vzdálenosti.” [2]
[*22] V „Pop. Vorles.” [Populární přednášky][6] II.. str. 13 si Helmhollz zřejmě vedle Mayera, Joula a Coldinga připisuje také určitý podíl na přírodovědeckém důkazu Descartovy kvantitativní neměnnosti pohybu. „Já sám jsem nastoupil tutéž cestu, aniž jsem něco věděl o Mayerovi a Coldingovi a seznámiv se s výsledky Joulových prací teprve na konci své práce: zejména jsem se pokoušel nalézt všechny vztahy mezi různými přírodními procesy, které bylo lze vyvodit na základě daného způsobu uvažování, a uveřejnil jsem svoje zkoumání roku 1847 v malém spisku pod titulem: „Über Erhaltung der Kraft” [O zachování síly]. ― Ale v této práci není pro stav v roce 1847 nic nového. Jedině snad kromě shora zmíněného matematického odvození, ostatně velmi cenného, že „zachování síly” a centrální působení sil mezi tělesy systému jsou jen dva rozličné výrazy pro tutéž věc ― přesnější formulováni zákona, podle něhož součet živých a neživých sil v daném mechanickém systému je konstantní. Ve všem ostatním byl tento Helmholtzův spis překonán již Mayerovým druhým pojednáním z roku 1845. Mayer stanovil již roku 1842 „nezničitelnost síly” a roku 1845 dovedl na základě svého nového pojetí říci o „vztazích mezi přírodními procesy” mnohem geniálnější věci než Helmholtz v roce 1847. (Engelsova poznámka.)
[*23] Nedostaneme se dále, když se obrátíme na Clerka Maxwella. Ten říká („Theory of Heat”, 4. vyd., Londýn, 1875, na straně 87): „Work is done when resistance is overcome” [„Práce je konána, když se překonává odpor”] a (na straně 185): „The energy of a body is its capacity for doing work” [„Energie tělesa je schopnost konat práci”]. To je vše, co se o práci od Maxwella dovíme. (Engelsova poznámka.)[19]
[*24] Jak slovo, tak i představa práce pocházejí od anglických inženýrů. Ale v angličtině se nazývá praktická práce work, kdežto práce v ekonomickém smyslu labour. Fysikální práce se označuje také slovem work a každá záměna za práci v ekonomickém smyslu je vyloučena. Jinak je tomu v němčině [a právě tak v češtině - pozn. překl.] , a proto jsou možná v novější pseudovědecké literatuře různá kuriosní použití pojmu práce ve fysikálním smyslu na ekonomické podmínky a naopak. Máme však také slovo Werk, které se jako anglické work hodí docela dobře k označení fysikální práce. Protože je však ekonomie pro naše přírodovědce příliš odlehlým oborem, rozhodovali by se těžko, aby je zavedli místo už vžitého slova Arbeit - a jestliže se přece o to pokusí, pak až už bude pozdě. Jenom Clausius se pokusil podržet vedle slova Arbeit také výraz Werk. (Engelsova poznámka.)
[*25] Pokud jde o věcnou stránku,
spoléháme se v této kapitole převážně na Wiedemannovu „Lehre vom Galvanismus
und Elektromagnetismus”, 2 díly ve třech oddílech, 2. vydání, Braunschweig
1872-74.
V „Nature” z 15. června 1882 se poukazuje na toto „skvělé pojednání, které
v nyní vycházejícím vydání s dodatkem o elektrostatice bude největším existujícím
experimentálním pojednáním o elektřině”[1]. (Engelsova poznámka.)
[*26] Používám výrazu „elektřina” ve smyslu elektrického pohybu týmž právem, jakým se používá všeobecného označení „teplo” pro vyjádření všech těch forem pohybu, které se našim smyslům jeví jako teplo. To se nesetká tím spíše s žádnými potížemi, že jakákoli záměna s napětím Je zde předem výslovně vyloučena. (Engelsova poznámka.)
[*27] Nedávno vypočetl F. Kohlrausch („Wiedemanns Annalen”, VI. 206 [Lipsko 1879]). že jsou nutné „kolosální síly” na posouvání iontů vodním roztokem. Aby jeden mg urazil dráhu jednoho mm, je nutná síla, rovná pro H 32.500 kg, pro Cl 5200 kg. tedy pro HCl 37.700 kg.- I kdyby byla tato čísla správná, nedotýkají se toho. co jsme právě řekli. Výpočet vsak obsahuje hypothetické faktory, na poli nauky o elektřině ještě nevyhnutelné, a potřebuje tedy kontrolu experimentem. To je snad možné. Za prvé by se musily tyto „kolosální síly” tam, kde jsou spotřebovány, tedy v našem případě v článku, objevit opět jako určité množství tepla. Za druhé musí být energie jimi spotřebovaná menší než energie dodávaná chemickým procesem, a to o určitý rozdíl. Za třetí musí být tento rozdíl spotřebován v ostatním okruhu a v něm tedy také kvantitativně dokazatelný. Teprve po potvrzení touto kontrolou mohou uvedené číselné údaje být pokládány za definitivní. V elektrolytické lázni by se dal důkaz provést ještě mnohem snáze. (Engelsova poznámka.)
[*28] Jednou provždy budiž uvedeno, že Wiedemann všude používá starých chemických ekvivalentů, píše tedy HO, ZnCl atd. Ve většině rovnic jsou použily novější moderní atomové váhy, tedy píšeme H2O, ZnCl2 atd. (Engelsova poznámka.)
[*29] Ve všech dalších údajích o síle proudu článku je síla Daniellova článku položena = 100. (Engelsova poznámka.)
[*30] Sloupek nejčistší, Kohlrauschem připravené vody, délky 1 mm kladl tentýž odpor jako měděné vedení téhož průřezu dlouhé jako obvod měsíční dráhy (Naumann, „Allgemeine Chemie”, str. 729). (Engelsova poznámka)
[*31] Autorita prvního řádu v této věci, sir W. Thompson, vypočítal, že uplynulo asi 100 milionů let, než země tak zchladla, aby na ni mohly žít rostliny a zvířata. (Poznámka Engelsova)
[*32] Na okraji poznámka tužkou: „zušlechtění”. (Pozn. red.)
[*33] Na okraji proti tomuto odstavci připsáno: „Dosud se jen chlubivě zdůrazňovalo, zač vděčí výroba vědě, ale věda vděčí výrobě za nekonečně víc.” (Pozn. red.)
[*34] Büchner zná filosofii jen jako dogmatik, právě tak jako sám je dogmatikem nejplytšího odvaru německého osvícenství, který nepochopil intelektuální hnutí velkých francouzských materialistů (o tom Hegel) - právě tak jako Nicolai nepochopil Voltaira. Lessingův „mrtvý pes Spinoza”. ([Hegel,] Encyklopädie, předmluva, [str.] 19).[2] (Engelsova poznámka)
[*35] Na okraji Engelsova rukopisu je poznámka, kterou podtrhl: „Nemluvě už ani o vývoji druhů.” (Pozn. red.)
[*36] Na okraji rukopisu je o něco výše napsána věta v závorkách: “Materiál o náhodnosti, který se zatím nashromáždil, otřást a potlačil starou představou nutnosti.” (Pozn. red.)
[*37] V rukopise je připsáno Engelsem: „(Kvantita, str. 259, Astronomie)”.[48] (Pozn. red.).
[*38] Na okraji Engelsova rukopisu je ještě poznámka: „Viz Encyklopedii, 1., str. 252”.[60] (Pozn. red.)