Stát, který byl po staletí orgánem útlaku a olupování lidu, nám zanechal jako dědictví obrovskou ne[*71]návist a nedůvěru mas vůči všemu státnímu. Překonat to je velice obtížný úkol, který je s to splnit pouze sovětská moc, ale který i od ní vyžaduje dlouhou dobu a obrovskou vytrvalost. V otázce evidence a kontroly, jež je pro socialistickou revoluci stěžejní otázkou, hned v prvních hodinách po svržení buržoazie se toto „dědictví” projevuje zvlášť markantně. Nutně bude nějaký čas trvat, než masy, které se po svržení statkářů a buržoazie poprvé ucítily svobodnými - pochopí ne z knih, ale z vlastních, sovětských zkušeností - pochopí a přesvědčí se, že bez všestranné státní evidence a kontroly výroby a rozdělování výrobků se moc pracujících, svoboda pracujících nemůže udržet, že návrat ke kapitalistické porobě je nevyhnutelný.
Všechny návyky a tradice buržoazie vůbec, a zvláště maloburžoazie, se také příčí státní kontrole, podporují nedotknutelnost „posvátného soukromého vlastnictví“, „posvátného“ soukromého podnikání. Nyní zvlášť názorně vidíme, jak správná je marxistická poučka, že anarchismus a anarchosyndikalismus jsou buržoazní směry a v jak nesmiřitelném rozporu jsou se socialismem, s proletářskou diktaturou, s komunismem. Boj za rozšíření myšlenky sovětské státní evidence a kontroly v masách, za uskutečnění této myšlenky, za rozchod se zlořečenou minulostí, která lidi naučila vidět ve sháňce za živobytím „soukromou“ záležitost, v koupi a prodeji akt, který „se týká jenom mne samého“ - tento boj je právě největším bojem světodějného významu, bojem socialistické uvědomělosti proti buržoazně anarchické živelnosti.
Dělnická kontrola je u nás uzákoněna, ale do života a dokonce do vědomí širokých mas proletariátu začíná tak tak pronikat. O tom, že výroba a rozdělování výrobků bez evidence a kontroly znamená zánik zárodků socialismu, že je to rozkrádání státního majetku (neboť všechen majetek patří státu, a stát, to je právě sovětská moc, moc většiny pracujících), o tom, že nedbalost při evidenci a kontrole přímo napomáhá německým a rus[*72]kým Kornilovům, kteří mohou svrhnout moc pracujících jedině tehdy, nezdoláme-li úkol evidence a kontroly, a kteří na nás za pomoci veškeré mužické buržoazie a za pomoci kadetů, menševiků a pravých eserů “číhají” a vyčkávají vhodného okamžiku - o tom dost nemluvíme ve své agitaci, o tom dost nepřemýšlejí a nemluví nejvyspělejší dělníci a rolníci. A dokud se dělnická kontrola nestala skutečností, dokud nejvyspělejší dělníci nezorganizovali a nepodnikli vítězné a nemilosrdné tažení proti těm, kdo tuto kontrolu maří nebo jí nedbají dotud nelze učinit po prvním kroku (od dělnické kontroly) druhý krok k socialismu, to jest přejít k dělnickému řízení výroby.
Socialistický stát může vzniknout jedině jako síť výrobně spotřebních komun, které svědomitě evidují svou výrobu a spotřebu, pracují úsporně, ustavičně zvyšují produktivitu práce a dosahují tak možnosti zkracovat pracovní den na sedm nebo šest a ještě méně hodin. Zde se neobejdeme bez zavedení nejpřísnější všelidové, všeobecné evidence a kontroly obilí a produkce obilí (a pak i všech ostatních nezbytných výrobků). Kapitalismus nám zanechal jako dědictví masové organizace, které nám mohou usnadnit přechod k evidenci a kontrole rozdělování výrobků - spotřební spolky. V Rusku jsou tyto organizace rozšířeny méně než ve vyspělých zemích, ale přece jen mají více než deset miliónů členů. V těchto dnech vydaný dekret o spotřebních spolcích(10) je neobyčejně významný fakt, který názorně ukazuje svéráznost situace a úkolů Sovětské socialistické republiky v dané chvíli.
Dekret je dohoda s buržoazními družstvy a s dělnickými družstvy, která setrvávají na buržoazním stanovisku. Dohoda čili kompromis záleží za prvé v tom, že se zástupci jmenovaných organizací nejen účastnili projednávání dekretu, ale že také dostali ve skutečnosti právo rozhodujícího hlasu, neboť ty části dekretu, které narazily na rozhodný odpor těchto organizací, byly zamítnuty. Za druhé je podstata kompromisu v tom, že so[*73]větská moc upustila od zásady bezplatného vstupu do družstva (jediná důsledně proletářská zásada), jakož i od sdružení veškerého obyvatelstva určitého obvodu v jednom družstvu. Tím, že jsme se odchýlili od této jedině socialistické zásady, která odpovídá úkolu odstranit třídy, byla zachována existence „dělnických třídních družstev“, která se v tomto případě nazývají „třídními“ jen proto, že se podřizují třídním zájmům buržoazie. A konečně návrh sovětské moci na úplné vyloučení buržoazie ze správy družstev byl také velice oslaben a zákaz být členem vedení se vztahuje pouze na majitele obchodních a průmyslových podniků soukromokapitalistického charakteru.
Kdyby se proletariátu, jednajícímu prostřednictvím sovětské moci, podařilo zorganizovat evidenci a kontrolu v celostátním měřítku nebo třeba jen základy takové kontroly, pak by nebylo takových kompromisů zapotřebí. Pomocí zásobovacích oddělení sovětů, pomocí zásobovacích orgánů při sovětech bychom sjednotili obyvatelstvo v jednotné družstvo s proletářským vedením bez spolupráce buržoazních vrstev, bez ústupků oné čistě buržoazní zásadě, která nutí dělnické družstvo, aby zůstávalo dělnickým vedle buržoazního, místo aby si toto buržoazní družstvo plně podřídilo tím, že by je obě sloučilo, převzalo veškerou správu a vzalo do svých rukou kontrolu nad spotřebou boháčů.
Sovětská moc, uzavírajíc takovou dohodu s buržoazními družstvy, konkrétně stanovila své taktické úkoly a specifické metody postupu pro dané vývojové údobí, a to: budeme-li řídit buržoazní živly, budeme-li jich využívat a dělat jim určité dílčí ústupky, vytvoříme podmínky pro takový postup, který bude pomalejší, než jsme původně předpokládali, ale přitom trvalejší, se solidněji zajištěnou základnou a komunikační linií, s lepším upevněním vybojovávaných pozic. Sověty mohou (a musí) nyní své úspěchy v socialistické výstavbě měřit mimo jiné neobyčejně jasným, prostým a praktickým měřítkem: v jakém počtu obcí (komun nebo osad, čtvrtí apod.) [*74] a nakolik se družstva rozvíjejí tak, aby podchycovala všechno obyvatelstvo.
V. I. Lenin, Spisy, sv. 27, str. 248-251.
Přetištěno v „obrat nebo krach“