V předešlé kapitole jsem založil svůj výklad na předpokladu, že jste kapitalistka. V této kapitole budu předpokládati, že je ve Vás něco z hazardního hráče. Možná, že se Vám hazardní hra protiví; ale i v tom případě patří znalost jejích pravidel k potřebnému společenskému vzdělání v moderních poměrech. Jinak se Vám může na příklad státi, že se provdáte za hazardního hráče, o němž jste se předem co nejdůkladněji informovala a zjistila, že neví, co jsou karty, jakživ neseděl u rulety, ani si nevsadil na koně při dostizích, a zabýval se výhradně — finančními operacemi na burse. Může se Vám dokonce státi, že Vás jeden týden strhne k nesmyslnému utrácení a druhý týden se bude zapřísahat, že Vám při nejlepší vůli nemůže koupit nového klobouku. Zkrátka, může si s Vámi osud tragicky zahrát: nejsouc svým temperamentem hazardní, stanete se ženou hazardního hráče.
Obrátíte-li jednu nebo dvě stránky zpět, uvidíte, že jsem se tam zmínilo hře hrané na burse, která se jmenuje spekulace, při níž jsou nabízeny fantastické ceny za neexistující akcie. Vysvětlím Vám tuto hru, a potom ať rozhodne Váš vkus a svědomí, zda se jí vyhnete nebo se do ní střemhlav vrhnete. Je to ta nejrozšířenější a nejnapínavější forma hazardní hry, jakou vůbec kapitalismus vytvořil.
Abyste ji pochopila, je třeba, abyste věděla, že na londýnské burse cenných papírů smíte koupiti akcii a zaplatiti ji až při nejbližším súčtovacím dni; rovněž smíte prodati akcii a odevzdati titr až o tomto dni, což je třeba až za 14 dní. Snad se Vám zdá na prvý pohled, že v tom není rozdílu. Ale za 14 dní se může velmi mnoho přihoditi. Jen si vzpomeňte, co jste se dověděla o nepřetržitém kolísání cen důchodů a přebytečných životních prostředků na peněžním trhu! Představte si jen všechny naděje a obavy, vzbuzované rozkvětem a úpadkem akciových společností! Uvědomte si, že jejich obchody i vyhlídky vyrůstají nebo opět mizejí podle toho, zda sklizeň dopadla dobře či špatně — sklizeň gumy nebo petroleje, uhlí nebo mědi právě tak, jako sklizeň obilí — což vše znamená, že bude více nebo méně zisků k rozdělení mezi akcionáře ve formě ročního důchodu a více nebo méně přebytečných peněz, volných k nákupu akcií. Cena akcií se mění nejen rok od roku, nýbrž den ze dne, s hodiny na hodinu a — v okamžicích velkého napětí na burse — dokonce s minuty na minutu. Akcie, která byla při založení nové společností před lety (nebo před stoletími) získána za 100 liber přebytečných peněz, může své majitelce vynášeti ročně 5000 liber nebo jen 30 šilinků, nebo také docela nic, anebo všechny tyto tři důchody střídavě. Proto může majitelka prodati tuto akcii, za kterou s počátku někdo zaplatil 100 liber přebytečných peněz, někdy za 100.000 liber, jindy jen za 30 liber, a někdy ji nebude moci prodati vůbec, ježto nikdo ji nebude chtíti ani zadarmo. Každý den ráno při čtení novin se dívá do bursovní rubriky na včerejší kursy cenných papírů a akcií, aby se dověděla, jak je dnes bohatá. Zřídka kdy se stane, že její akcie mají tutéž cenu po celý týden — nebyla-li ovšem tak moudrá, a nepůjčila-li místo soukromým společnostem státu nebo obci (v kterémžto případě má papíry s komunální zárukou).
Srovnejte si nyní v hlavě obě tyto věci: neustálou změnu ceny akcií a pravidlo platné na londýnské peněžní burse, že není třeba platiti ani dodati zboží před nejbližším súčtovacím dnem. Dejme tomu, že nemáte ani penny přebytečných peněz na hotovosti a ani jediné akcie (nesoucí důchod) na prodej! A jste z nějakého důvodu přesvědčena, že akcie jisté společnosti (jmenujme jí společností A) stoupnou v nejbližších dnech v ceně. Jste dále přesvědčena, že akcie jiné společnosti (společnosti B) klesnou v ceně. Uhodla-li jste správně, můžete svým odhadem vydělati peníze; stačí, když nakoupíte akcie společnosti A a prodáte akcie společnosti B. Řeknete asi: »Jakpak koupím akcie, nemám-li peněz, jakpak prodám akcie, nemám-li titrů?« Velmi prostě: peníze i cifry jste povinna odevzdati teprve o súčtovacím dni. Několik dní před tím prodáte akcie A za více, než zač jste je na dluh koupila, a koupíte titry akcií B za méně, než zač jste na papíře prodala. O súčtovacím dni dostanete peníze od lidí, jimž jste prodala, a titry od lidí, od nichž jste koupila. A když pak zaplatíte akcie A a odevzdáte titry akcii B, budete míti v kapse rozdíl mezi jejich cenou v den, kdy jste jedny koupila a druhé prodala, a jejich cenou v súčtovací den. Velmi jednoduché, že ano?
To, je tedy hra zvaná spekulací. Nikdo Vám nic nevyčte, zúčastníte-li se jí; na burse však budou Vás zváti býkem, předstírala-li jste nákup akcií A, a medvědem,[i] předstírala-li jste prodej akcii B. Zaplatíte-li nepatrnou částku za příděl akcií nové společnosti s úmyslem, že je prodáte se ziskem přede dnem splatnosti, budou Vám říkati jelen.[ii] Zeptáte-li se, proč ne kráva nebo laň, uslyšíte, že peněžní bursa byla založena muži pro muže a proto je její hantýrka výhradně mužská.
»Ale« — řeknete — »COŽ když jsem hádala špatně? Což když cena akcií A klesne, místo aby stoupla, a cena akcii B stoupne, místo aby klesla!« Nu ano, to se často stává, buď pro nějakou nepředvídanou událost, týkající se oněch společností; nebo jednoduše proto, že jste špatně hádala. Ale nelekejte se příliš této možnosti; můžete prodělati pouze rozdíl mezi cenami, a poněvadž tento rozdíl může činiti třeba jen 5 nebo 10 liber na každých 100 liber závěrky akcii, můžete poslat své šaty a nábytek do zastavárny a zkusiti štěstí znovu. Můžete si dokonce přenésti saldo papírů k nejbližšímu účtovacímu dni, zaplatíte-li deport (jste-li býkem) nebo report (jste-li medvědem), a těšiti se, že se na Vás štěstí usměje v příštích 14 dnech.
Třeba však, abych Vás před něčím varoval: kdyby mnoho jiných medvědů odhadovalo situaci stejně jako Vy a prodalo velké množství neexistujících akcií, můžete býti přitisknuta ke zdi.[iii] To proto, že medvědi prodali více akcií některé společnosti, než jich vůbec je, nebo aspoň více, než jich přijde na trh od pevných držitelů, kteří ovšem je prodávají teprve při velkém vzestupu cen. Ti z býků, kteří jsou tak chytří, že to předvídali, a skoupí akcie, na jejichž pokles medvědi spekulují, vydělají snad všechny peníze, jež při tom ztratili medvědi. Toto přitisknutí ke zdi je uznanou složkou spekulační hry.
Poněvadž výsledek této hry závisí na znalostech, obratnosti a charakteru (nebo také bezcharakternosti) stejně jako na náhodě, může člověk, který umí předvídati nebo který má soukromé informace ze zasvěcených míst, o tom, jaké události budou míti asi vliv na ceny akcií, vydělati si na dobré živobytí; jsou spekulanti, kteří tak získali a ztratili knížecí jmění. Některé ženy hrají na burse, jako jiné sázejí ha koně. Některé to provádějí rozumně prostřednictvím řádných komisionářů a chápou dobře podstatu hry. Jiné se dávají slepě svésti oběžníky pokoutních bankéřů; proto je radno, abych i o nich něco pověděl.
Snad se pamatujete, že spekulantka neručí za celou cenu, kterou nabízí za akcii, ani za celou cenu akcie, kterou zdánlivě kupuje. Ztratí-li, ztratí pouze rozdíl mezi očekávanou cenou a cenou, kterou je ji skutečně zaplatiti. Má-li v ruce dostatečnou částku, aby se to vyrovnalo, unikne úpadku. Tato dostatečná částka se jmenuje krytí. Pokoutní bankéř je ten, kdo provádí spekulace na účet kohokoli, kdo mu pošle krytí. V jeho oběžnících je také opravdu napsáno: »Pošlete mi 10 liber, které ztratíte pouze v nejhorším případě. Můžete však za ně dostati dvakrát nebo třikrát tolik. Mohu Vám jmenovat klienty, kteří mně poslali 10 liber a vydělali na tom 50 nebo 100 liber.« Dáma, nerozumějíc tomu ovšem ani za mák, je v pokušení poslati mu 10 liber, o které s velkou pravděpodobností přijde, v kterémžto případě se obyčejně pokusí dostati je zpátky tím, že dá v sázku dalších 10 liber, má-li je ovšem. Ale snad bude míti štěstí a něco vyhraje; neboť pokoutní bankéři musí také někdy své klienty nechati vyhráti, jinak by se neudrželi. Chtějí-li však, obyčejně mohou zabrániti Vaši výhře — vyčíhají vhodný okamžik, kdy jsou akcie zvláště nízko, a dokážou Vám, že Vaše krytí je vyčerpáno, nebo dokonce sami prodají dvě nebo tři akcie za babku a vydávají Vám to za skutečnou cenu akcie. Nic nepomůže, žalujete-li takového pokoutního bankéře pro zadržení Vám náležejícího zisku, neboť muže vyváznouti odvoláním se na zákon o hrách a sázkách. Bursovní výher ho nemůže pokutovati ani vyhoditi z bursy, poněvadž není členem a nesložil kauce. Nemusí býti zrovna podvodníkem, právě jako book-maker při dostizích nemusí býti zrovna falešným hráčem. Ale oškube-li Vás, není proti tomu léku, kdežto řádný bankéř by pro takový podvodný kousek mohl ztratiti živnost.
Spekulujete-li prostřednictvím řádného bankovního domu, musíte vycházeti z předpokladu, že jeho obchody jsou skutečnými investicemi: prodává akcie zákazníkům, kteří mají na ně peníze, a kupuje akcie od těch, kteří je opravdu mají a chtějí je vyměniti za okrouhlou částku přebytečných peněz. Rozdíl spočívá v tom, že půjdete-li k pokoutnímu bankéři a řeknete-li mu přímo: »Tady je pětiliberní bankovka a to je vše, co na tomto světě mám. Přijměte ji jako krytí a spekulujte s ní v můj prospěch v akciích v ceně desetkrát větší« — pokoutní bankéř Vám vyhoví. Řeknete-li to však řádnému bankéři, je povinen Vám ukázati dveře. Musíte mu umožniti, aby věřil, nebo aspoň dělal, jako by věřil, že opravdu máte přebytečné peníze nebo akcie, jimiž hodláte obchodovati.
Nyní asi chápete, co znamená hráti na burse. Je možno hráti s různými obměnami — zvanými na příklad prémiové obchody s právem převzíti ještě jednou, dvakrát a tak dále, které si člověk osvojí tak snadno, jako různé kombinace na ruletě a cizí bursy řídí se pravidly, jež nejsou tak pohodlná pro medvědy jako pravidla naší bursy, ale tyto obměny nemění zásadně nic na povaze hry. Denně se rozléhá na Capel Courtu v Londýně, ve Wall-Streetu v New Yorku a na bursách evropské pevniny hlas spekulace v obnosech jdoucích do milionů liber; je to však opravdu jenom hlas, neboť kupci nemají peněz a prodavači nemají zboží a jejich země jejich obchody nezbohatnou, jako nezbohatnou hracími stolky Monte Carla nebo záznamy book-makera na dostizích. Ovšem, lidská energie, odvaha a důvtip v tom promrhané stačily by, kdyby byly obráceny správným směrem, na odstranění předměstských brlohů, epidemií a většiny našich žalářů za méně hodin, než potřeboval kapitalismus dní k jejich vytvoření.
[i] Býk a medvěd — v anglické obchodní mluvě označení haussisty a baissisty. (Pozn. překl.)
[ii] V anglické obchodní mluvě ten, kdo dělá diferenční obchody. (Pozn. překl.)
[iii] U nás se říká, že byla zmáčknuta kontremína. (Pozn. překl.)