Každoročně pořádá švýcarská Vysoká škola ekonomie, práva, obchodu a veřejné správy St Gallen (ST GALL GRADUATE SCHOOL OF ECONOMICS, LAW, BUSINESS AND PUBLIC ADMINISTRATION), ve zkratce známá jako HSG, což jsou iniciály jejího jména v německém jazyce, tzv. vědecké rozpravy (Research Talks). Ty jsou druhem kolokvia, v jehož průběhu jsou po dva nebo tři dny diskutovány současné významné vědecké problémy v malém kruhu světově uznávaných vědců, kteří se specializuji na příslušnou vědní oblast. Každý rok je jeden z profesorů HSG pověřen organizaci tohoto kolokvia a vedením jeho jednání. Referáty a závěry z diskusi jsou publikovány jako příspěvek k řešení problémů, jichž se týkají.
V letošním roce byla svěřena organizace těchto vědeckých rozprav mně. Přednášky se měly zabývat vysoce aktuální problematikou rozvoje reforem v socialistických zemích. V průběhu vývoje těchto reforem, které usilují o zásadní změnu převládajícího sociálního systému v socialistických zemích, zdůraznilo mnoho reformních politiků, že takové změny nemají vést k rozchodu se „socialismem”. To před nás staví otázku, jaká je specifická povaha systémových charakteristik teoretické koncepce socialismu a zdali je nadále tato koncepce schopna vyjadřovat myšlenky vědecky zdůvodnitelného společenského systému.
Byl pozván velký počet dobře známých odborníků z oblasti teorie a praxe socialismu, aby o tomto problému diskutovali. Jednalo se jak o odborníky žijící v samotných socialistických zemích, tak v západním světě.
Pozvánky byly rozeslány následujícím osobnostem:
Dva z celkového počtu pozvaných museli svou účast zrušit, i když původně pozvání přijali. Dr. Leszek Balcerowicz již dokonce svůj příspěvek na kolokvium poslal, ale pak byl v Polsku jmenován ministrem financí a nebyl pochopitelně v situaci, kdy by mohl přijet do St Gallen. Profesor Tamás Nagy se bohužel nemohl kolokvia zúčastnit vzhledem k vážné nemoci.
Kromě mne se za HSG konference zúčastnili: Prof. Kurt Dopfer, Pavla Rulfová-Schlegelová, Karl-Friedrich Raible a navíc ještě Dr. Gerhard Schwarz z Curychu.
Všichni účastníci byli požádáni, aby napsali pojednáni na téma, jak může být dnes vědecky zdůvodněn sociálně-ekonomický obsah pojmu socialismus. Pojednáni měla posloužit jako základ pro diskuse a později měla být publikována v této knize. Všichni odbornici byli tedy požádáni, aby se zabývali stejným tématem, nebo aby se každopádně věnovali nějakému významnému problému, který je s tímto tématem spjat. To, že práce není rozdělena na specifická témata tedy bylo záměrem; chtěli jsme získat široké spektrum pohledů nebo dokonce rozporné pohledy na zvolenou problematiku.
Kolokvium se ukázalo být velmi živé. U určitých aspektů základní problematiky jsme byli ve shodě, ale vyskytovaly se i rozdílné názory.
Abychom celou problematiku mohli v dostatečné míře prodiskutovat, rozdělili jsme ji na následující dílčí aspekty:
interpretace pojmu „socialismus” a problematiky vlastnictví
nezbytnost tržních vztahů či vazby mezi plánováním a trhem v reformovaném systému
vzájemný vztah (nexus) ekonomiky a politiky v průběhu rozvíjení reformy
význam kolektivního a individuálního vlastnictví kapitálu zaměstnanci
Pátý aspekt, kterým byla interpretace cílů rozvoje člověka v reformovaném systému, nemohl být vzhledem k nedostatku času předmětem diskusi. V jejich kontextu se však stejně některé aspekty tohoto problému objevily.
Průběh kolokvia byl zaznamenán na pásce a jeho shrnuti v této knize jsem provedl se svým asistentem K. F. Raiblem. Oba také za něj neseme odpovědnost. Doufáme, že reprezentuje a věrně reprodukuje nejvýznamnější myšlenky z diskuse a rovněž tak vyjádřené rozdílné přístupy. Jak je na diskusi vidět, dosáhli účastnici shody ve vztahu k určitým základním otázkám, ale podrželi si své odlišné pohledy na jiné aspekty. Přesto věřím, že tato kniha bude významným přínosem do dnešní diskuse o socialismu, a umožní čtenářům orientovat se dobře v těchto složitých otázkách.
Problematikou průběhu reformního procesu v socialistických zemích jsme se na kolokviu nemohli zabývat. Abychom podali jasnější obraz nejvýznamnějších problémů přechodu, zařadili jsme v dodatku krátký článek, který se tomuto předmětu věnuje. Rád bych však zdůraznil, že toto pojednání je zde jenom pro lepší pochopení celé problematiky a nemá s konferenci samotnou nic společného.
Ota Šik