Kdyby snad byla existovala nějaká pochybnost o tom, že antikapitalistické hnutí znamená významné oživení levice ve světovém měřítku, byla by odstraněna rozsáhlou demonstrací proti summitu G8 21. června 2001 v Janově[1]. Kolem 300.000 lidí, převážná většina ze samotné Itálie, se zúčastnilo protestu přes extrémní násilí předvedené policií. Mládí, sebedůvěra a bojovnost demonstrantů poskytly jasné svědectví o tom, že je italská levice – po téměř čtvrt století porážek a demoralizace – v procesu obnovy.
Tento druh obnovy je však komplexní záležitostí. Je dost zjednodušující si myslet, že se nová levice zakládá na nových myšlenkách. Rétorika některých vedoucích činitelů antikapitalistického hnutí tuto myšlenku často vyjadřuje. Důraz, který např. Naomi Klein klade na „decentralizovanou, nehierarchickou strukturu hnutí“ a na její „síťovou strukturu“, sleduje za cíl zdůraznit novost současného hnutí proti korporativní globalizaci[2]. Nové boje však vždy zahrnují prvky spojitosti, stejně jako nespojitosti s minulostí. Myšlenky formulované za jiných podmínek a poté marginalizované, se mohou znovu vynořit a prokázat významný vliv na nové hnutí.
Dobrým příkladem je Empire (Impérium). Napsána italským marxistickým filosofem Antonio Negrim a americkým literárním kritikem Michaelem Baretem, tato kniha přitáhla od svého loňského objevení mimořádný zájem médií přes těžko stravitelný teoretický obsah publikovaný vydavatelstvím Harvard University Press, který končí závěrem „nezkrotné lehkosti a radosti být komunistou“[3]. V předvečer Janova, prohlásil The New York Times knihu Impérium za „Další Velkou Myšlenku“, zatímco časopis Time ji nazval „horkou, chytrou knihou hnutí“[4]. V Hardtově profilu v Observeru napsal Vulliamy:
Jak často se stává, že z regálů zmizí kniha tak, že nedostanete v celém New Yorku kousek za žádnou cenu? Ústřední knihovna má exemplář, který je na dohlednou budoucnost zamluven. Slib knihkupectví Amazon, že se svazek „obvykle doručí do 24 hodin“, zní absurdně. Vydavatelství má vyprodáno, dělá dotisk a zvedá náklad paperbackem… Hardt a jeho spoluautor … se stali bezděčnými mudrci (a kritiky) hnutí, které vykvetlo demonstracemi v Seattlu, Praze a Gothenburgu, a napsali knihu o … tématu, které nám vévodí,a titulcích, které čteme: globalizace.[5]
Američtí elegantní akademici jsou notoricky módní. Ale myšlenky Impéria mají praktický efekt. Jeden z hlavních proudů antikapitalistického hnutí je autonomismus (teorie a praxe nezávislých – pozn. překl. M.N.) Ten má dvě politické charakteristiky: (1) odmítnutí leninské koncepce organizace a (2) přijetí náhradních forem akce, v nichž politicky osvícená elita jedná jménem mas. Autonomismus je ve skutečnosti rozmanitou politickou formací. Nejnotoričtější verzi představuje anarchistický Černý blok, jehož snaha o násilnou konfrontaci se státem hrála do rukou policie v Janově.
Přitažlivější je italská autonomní koalice Ya Basta!, která kombinuje nekompromisní odmítnutí politického zřízení - včetně stran reformní levice – na jedné straně s přijetím imaginativních forem nenásilné přímé akce a na druhé straně s napadáním obecních voleb, a to často úspěšně. Ya Basta!, která je sama deštníkovou organizací pro různé názory a důrazy, se překrývá s Tute Bianche, známou podle bílých overalů, které nosí na demonstracích, např. na protestech v Praze proti S26 v září 2000. Naomi Klein říká společenským centrům, která poskytují organizaci Ya Basta! základnu pro aktivity, „okna nejen do jiného způsobu života, odtahujícího se od státu, ale i do nové politiky angažovanosti“[6]. Prohlášení Tute Bianche jsou nasycena jazykem Impéria. Takže jejich nejznámější představitel Luca Casarini po Janově řekl:
Mluvili jsme o Impériu či lépe o imperiální logice světové vlády. Znamená erozi národní suverenity. Ne konec, ale erozi a její obnovu v globálním, imperiálním rámci. V Janově jsme to viděli v akci, s válečným scénářem, který má za následek. Na to, jak čelit této imperiální logice, na to dosud nejsme připraveni.[7]
Toto svědectví o politickém vlivu Impéria by nemělo být překvapením. Protože Antonio Negri je předním filosofem italského autonomismu. Narozen v roce 1936, v současnosti si odpykává v Itálii 20-tileté vězení údajně za účast v ozbrojených kampaních Rudých brigád koncem 70. let. Každá analýza Impéria proto předpokládá pochopení tohoto kontextu a vývoje Negriho myšlení.
Z originálu
Toni
Negri in Perspective, International Socialism Journal, vydání 92,
podzim 2001
přeložil Milan Neubert, prosinec 2003
Článek je s ohledem na jeho délku rozdělen do oddílů.