Ano, s oficiálním vznikem PEL se počítá na dvoudenním sjezdovém zasedání 8. - 9. května v Římě. Od našeho posledního rozhovoru proběhla řada jednání, otázka PEL se stala předmětem střetů a krystalizace uvnitř jednotlivých levicových stran v západní, střední i jižní Evropě. My dnes víme, že KSČM v Římě zastoupena bude, není ale zatím dořešeno, v jaké formě se zakládajícího sjezdu zúčastníme. To je věcí suverénního rozhodnutí ÚV KSČM. Zpracovali jsme analýzu dosavadních návrhů stanov PEL a připojili k nim celou řadu připomínek. Většina z nich byla akceptována a do posledních návrhů zapracována. Pevně věříme, že podobně úspěšní budeme i při dalším vyjednávání v posledních předsjezdových fázích tak, abychom se mohli stát plnohodnotným členem PEL.
Ano, připouštím, že to není jednoduché rozhodnutí, ale některé z mýtů, které se kolem celého procesu tradují, je třeba rozptýlit. Opakuji snad již posté, že v žádném případě nehrozí ztráta identity ani organizační samostatnosti, nehrozí to, že bychom se museli vázat tam, kde vázáni být nechceme.
Nicméně myšlenka integrace evropské levice je smysluplná a doufejme, že skutečně pomůže k posílení jednotlivých levicových stran na území celé Evropy.
Chystaný sjezd v Římě má být velkou událostí, očekává se účast asi 1400 osob, předpokládá se zastoupení (v různých formách) více než 80 stran, předpokládá se i přítomnost zástupců Socialistické internacionály a stovek dalších významných hostů, mapovat sjezd by měla snad všechna významná evropská média. Dosavadní role KSČM v procesu integrace evropské levice je nejen důstojná, ale troufám si říci přímo nezastupitelná...!
Samozřejmě, že jedním z aspektů tohoto projektu je pomoci těm stranám, které jsou zatím slabé v jejich národním rámci, ale na snaze zaplnit bílá místa v levicové mapě Evropy nevidím nic špatného. Navíc tím se celý ten projekt nevyčerpává! Nejsložitější je, že se proces PEL stal bohužel předmětem vnitřního boje v jednotlivých levicových stranách, předmětem souboje různých křídel a skupin a tyto skupiny jsou mezinárodně propojeny. Koneckonců je o tom možné se přesvědčovat dnes a denně.
Osobně jsem toho názoru, že celý ten problém je třeba oprostit od určitého ideologického nánosu a snažit se chápat logické a nutné rysy vývoje evropské levice. Čas ukáže, že i nešťastně zahájená a teritoriálně omezená iniciativa může mít do budoucna veliký smysl. Ty strany, které se zatím drží poněkud stranou integračního procesu PEL, mají vedle připomínek ke stanovám spíše své soukromé problémy týkající se vlastní minulosti či vztahu s jinými stranami na svém národním území. Obavy ze vzniku jakéhosi řídícího centra, které by mohlo zasahovat do vnitřních záležitostí jednotlivých stran, jsou ale liché.
Ale já se těmto opatrnickým tendencím až tak nedivím - jsou důsledkem zkušeností z minulosti, toho, jak fungovala např. kominterna, kde jednotlivé strany byly v praxi pouze sekcemi centra a kominterna měla možnost si vynucovat určité změny kurzu - a to velmi často v neprospěch národních stran... Tato zkušenost je hluboce zakódována ve vědomí zástupců jednotlivých stran. Na druhou stranu s určitými myšlenkovými stereotypy a obavami z čehokoli neznámého se budeme setkávat i v čase příštím, to se nepodaří odbourat během několika týdnů či měsíců. Existuje dokonce nesmyslná obava, že bychom snad chtěli podřídit své strany strukturám EU. Svou roli sehrává i pohodlnost některých jednotlivců. Nedávno jsem byl na Národní konferenci rakouských komunistů ve Vídni, v jejímž rámci proběhla konzultační schůzka partnerských stran... a mohu říci, že mě tam doslova šokovaly názory některých soudruhů v tom smyslu, že není třeba se vyčerpávat takovými podniky jako jsou národní a evropské volby, ale je třeba se zakopat na komunální úrovni a jen tam být prospěšný... I když jsou malé strany, které mají nemálo problémů, žádná věc není předem ztracená, pokud jsou lidé ochotni pro ni nasadit svou vůli a energii, pokud mají odvahu bojovat.
Nepochybně i v Římě se bude diskutovat o návrhu stanov, ale ještě předtím proběhnou konzultační schůzky, dnes už je to celé na úrovni, kdy se debatuje o jednotlivých variantách stanov. Rozhodně není jen jedna jediná, na které by kdosi bezmezně stál a nepřipouštěl korekce. A opakuji, že KSČM všechny ty varianty připomínkuje a se svými postoji seznamuje partnerské strany.
Haló noviny, 14. dubna 2004, Roman JANOUCH