Dekret VÚVV o zavedení naturální daně místo povinného odvádění přebytků potravin a surovin

Autor: administrator <secret(at)sds.cz>, Téma: 04. Kolektivní práce, Zdroj: VÚVV 21. března 1921, Vydáno dne: 16. 01. 2005

Projekt předložil Lenin politbyru 8. února 1921, 15. března 1921 ho schválil X. sjezd KSR a vlastní dekret(27) byl přijat 21. března 1921. Prakticky znamenal průlom k ústupu ke státnímu kapitalismu ve státě s proletářskou mocí. Dekret byl 19. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.

[*193]*19

  1. Aby bylo zajištěno správné a klidné hospodaření na základě svobodnějšího zemědělcova disponování výsledky své práce a svými hospodářskými prostředky, aby bylo upevněno rolnické hospodářství a zvýšena jeho produktivita a aby se přesně stanovily povinnosti, jež zemědělcům ukládá stát, zavádí se místo povinného odvádění přebytků, jakožto formy státního výkupu potravin, surovin a píce, naturální daň.

  2. Tato daň má být nižší než dosavadní povinné odvádění přebytků. Celkově má být daň vypočtena tak, aby byly zajištěny nejnutnější potřeby armády,- městských dělníků a nezemědělského obyvatelstva. Úhrnná daň se má neustále snižovat podle toho, jak obnova dopravy a průmyslu umožní, aby sovětská moc získávala zemědělské výrobky výměnou za výrobky tovární a individuální.

  3. Daň je vypočítávána jako procento nebo podíl z výrobků vyráběných v hospodářství, přičemž se vychází z dosažené úrody, z počtu osob v hospodářství a z toho, kolik je v něm kusů dobytka.

  4. Daň má být progresivní; procento vypočítávané pro střední a chudé hospodáře a pro hospodářství městských dělníků má být nižší.
    Hospodářství nejchudších rolníků mohou být osvobozena od některých, ve výjimečných případech i od všech druhů naturální daně.
    Přičinliví rolnici, kteří zvětšují plochy osevu ve svém hospodářství, dostávají na naturální dani úlevy.

  5. Zákon o dani má být vypracován takovým způsobem a uveřejněn v takové lhůtě, aby byli zemědělci [*194]již před začátkem jarních polních prací pokud možno nejpřesněji zpraveni o rozsahu svých závazků.

  6. Dodávka výrobků státu podle této daně konči v určité, státem přesně stanovené lhůtě.

  7. Odpovědnost za splnění daně padá na každého jednotlivého hospodáře a orgánům sovětské moci se nařizuje ukládat pokuty každému, kdo nesplnil daňovou povinnost.
    Kolektivní ručení se ruší.
    Pro kontrolu použití a splnění daně se vytvářejí místní organizace rolníků podle skupin plátců různé výše daně.

  8. Všechny zásoby potravin, surovin a píce, které zemědělcům zbudou po splnění daně, jsou jim plně k dispozici. Mohou těchto zásob využívat pro zlepšení a upevnění svého hospodářství, pro zvýšení osobní spotřeby a pro výměnu za výrobky tovární, individuální nebo zemědělské výroby.
    Výměna se připouští v mezích místního hospodářského obratu jak prostřednictvím družstevní organizace, tak i na trhu.

  9. Zemědělcům, kteří budou chtít prodat státu přebytky, jež jim zbyly po splnění daňové povinnosti, musí být výměnou za dobrovolně odevzdávané přebytky poskytovány předměty denní potřeby a zemědělský inventář.
    K tomu je vytvářena stálá státní zásoba zemědělského inventáře a předmětů denní potřeby jak z výrobků vnitřní výroby, tak i z výrobků kupovaných v zahraničí.
    K tomu účelu se vyčleňuje podíl ze státního zlatého fondu a podíl ze surovin odevzdaných státu.

  10. Zásobování nejchudšího vesnického obyvatelstva zabezpečuje stát podle zvláštních pokynů.

  11. K provedení tohoto zákona doporučuje všeruský výkonný výbor RLK, aby nejpozději do jednoho měsíce vydala odpovídající výnos.

Direktivy KPSS i sovětskogo pravitělstva po chozjajstvennym voprosam, Moskva 1957, str. 225.