Dosavadní požadavky KSČM vůči Straně evropské levice a postoje k jejímu ideovému charakteru jsou dány především stanoviskem ÚV KSČM ze 4. 10. 2003, stanoviskem VV ÚV KSČM ze dne 14. 11. 2003, stanovisky delegace KSČM na zakládajícím sjezdu SEL z 8.-9. 5. 2004 a v dopisech předaných vedení SEL dne 25. 10. 2004 prodiskutovaných na schůzi VV SEL v Berlíně 8. 1. 2005.
Na zakládajícím sjezdu Strany evropské levice měla delegace KSČM mandát, aby se stala zakládajícím členem za podmínky, že budou přijaty základní připomínky KSČM k rozhodujícím sjezdovým dokumentům a k charakteru SEL jakožto strany celoevropské. Od Atlantiku po Ural, nesevřené do hranic EU. Strany, která bude sjednocovat, nikoli rozdělovat všechny články komunistického a skutečně levicového hnutí v Evropě. To se ovšem v praxi nestalo. Proto se KSČM rozhodla účastnit se činnosti SEL jakožto aktivní pozorovatel.
Na návrh KSČM byly v přípravném období před ustavujícím sjezdem SEL do stanov zapracovány tři zásadní principy: 1) rozhodování na základě konsenzu, 2) rotační předsednictví a 3) otevřenost i politickým stranám mimo EU. Tyto principy však v praxi nejsou v potřebném rozsahu naplňovány. Co to konkrétně znamená a co z toho plyne?
Podle stanov mají všechny strany ve výkonném výboru SEL dva členy, což při neuplatňování principu konsenzu představuje při rozhodování o důležitých otázkách nebezpečné riziko přehlasování stran, jako je KSČM, autoritativním vedením SEL či stranami místně i celoevropsky méně významnými nebo zcela marginálními.
Rovněž snaha KSČM o pojetí SEL nikoli jako strany omezené pouze na prostor EU, nýbrž otevřené evropským radikálně levicovým stranám zemí stojících mimo EU, je v praxi odmítána či nenaplňována. Přitom v rozporu s tímto odmítáním a v souladu se selektivním přístupem příznačným pro SEL jsou zakládajícími stranami SEL i strany z nečlenských zemí EU - Švýcarská strana práce a rumunská Strana socialistické aliance.
Předseda KS Rakouska Walter Baier v této souvislosti uvedl, že snahy KSČM o změnu pojetí SEL jakožto strany celoevropské narážejí i na koncept ideologický, nikoli pouze geografický. Tedy jinými slovy narážejí na snahu omezit sílu komunistického proudu ve Straně evropské levice.
Jak W. Baier také prohlásil, problém faktického neuplatňování konsenzu spočívá mnohdy v uplatňování zákulisních metod práce namísto kolektivních přístupů v tvorbě stanovisek a rozhodování v rámci centrálních orgánů strany.
Postoje KSČM vůči SEL vyjádřené ve výše uvedených dokumentech a stanoviscích lze stručně vypočíst a srovnat s reálným stavem věcí:
Z předložených návrhů KSČM nebylo zatím nic přijato, přestože KSČM po celé období vystupovala jako aktivní činitel uvnitř SEL, v jejímž rámci se snaží nastolovat a prosazovat své cíle. To, že je její úsilí dosud neúspěšné, vůbec nesouvisí s jejím statutem pozorovatele, nýbrž se stávajícími mechanismy fungování SEL, která v podstatných věcech nerespektuje své vlastní stanovy, a s jejím ideově-programatickým zaměřením. Kdo hledá příčiny jinde, je na nesprávné stopě. Když si ráno zapnete na košili první knoflík špatně, je to špatné celé. A musíte zpět, k tomu prvnímu knoflíku. Stejné je to i v případě této strany, která - a znovu to opakuji - musí spojovat, sjednocovat, integrovat, nikoli dělit, vytvářet jakési bariéry. Je na několika stranách ve vedení Strany evropské levice, aby neblokovaly změny ve stanovách a SEL se stala tolik potřebným místem setkávání, spolupráce a koordinace společného postupu celé evropské komunistické a další opravdové nereformistické levice. Z výše uvedeného proto vyplývá, že není důvod měnit usnesení ÚV KSČM z 26. 6. 2004, podle něhož se KSČM stala v rámci SEL aktivní stranou s pozorovatelským statutem.
Haló noviny, 3. září 2005, Karel KLIMŠA