Několik poznámek ke Straně evropské levice

Ve dnech 29.-30. 10. 2005 se má v Aténách uskutečnit první sjezd Strany evropské levice (SEL). V této souvislosti je třeba zaujmout stanovisko k charakteru a vnitřnímu fungování SEL, přičemž na základě srovnání požadavků vznášených KSČM vůči SEL na straně jedné a jejich ignorování a odmítání ze strany SEL na straně druhé je nutné formulovat stanovisko KSČM týkající se dalšího vystupování KSČM vůči Straně evropské levice a statutu KSČM v rámci SEL.

Dosavadní požadavky KSČM vůči Straně evropské levice a postoje k jejímu ideovému charakteru jsou dány především stanoviskem ÚV KSČM ze 4. 10. 2003, stanoviskem VV ÚV KSČM ze dne 14. 11. 2003, stanovisky delegace KSČM na zakládajícím sjezdu SEL z 8.-9. 5. 2004 a v dopisech předaných vedení SEL dne 25. 10. 2004 prodiskutovaných na schůzi VV SEL v Berlíně 8. 1. 2005.

Na zakládajícím sjezdu Strany evropské levice měla delegace KSČM mandát, aby se stala zakládajícím členem za podmínky, že budou přijaty základní připomínky KSČM k rozhodujícím sjezdovým dokumentům a k charakteru SEL jakožto strany celoevropské. Od Atlantiku po Ural, nesevřené do hranic EU. Strany, která bude sjednocovat, nikoli rozdělovat všechny články komunistického a skutečně levicového hnutí v Evropě. To se ovšem v praxi nestalo. Proto se KSČM rozhodla účastnit se činnosti SEL jakožto aktivní pozorovatel.

Na návrh KSČM byly v přípravném období před ustavujícím sjezdem SEL do stanov zapracovány tři zásadní principy: 1) rozhodování na základě konsenzu, 2) rotační předsednictví a 3) otevřenost i politickým stranám mimo EU. Tyto principy však v praxi nejsou v potřebném rozsahu naplňovány. Co to konkrétně znamená a co z toho plyne?

Podle stanov mají všechny strany ve výkonném výboru SEL dva členy, což při neuplatňování principu konsenzu představuje při rozhodování o důležitých otázkách nebezpečné riziko přehlasování stran, jako je KSČM, autoritativním vedením SEL či stranami místně i celoevropsky méně významnými nebo zcela marginálními.

Rovněž snaha KSČM o pojetí SEL nikoli jako strany omezené pouze na prostor EU, nýbrž otevřené evropským radikálně levicovým stranám zemí stojících mimo EU, je v praxi odmítána či nenaplňována. Přitom v rozporu s tímto odmítáním a v souladu se selektivním přístupem příznačným pro SEL jsou zakládajícími stranami SEL i strany z nečlenských zemí EU - Švýcarská strana práce a rumunská Strana socialistické aliance.

Předseda KS Rakouska Walter Baier v této souvislosti uvedl, že snahy KSČM o změnu pojetí SEL jakožto strany celoevropské narážejí i na koncept ideologický, nikoli pouze geografický. Tedy jinými slovy narážejí na snahu omezit sílu komunistického proudu ve Straně evropské levice.

Jak W. Baier také prohlásil, problém faktického neuplatňování konsenzu spočívá mnohdy v uplatňování zákulisních metod práce namísto kolektivních přístupů v tvorbě stanovisek a rozhodování v rámci centrálních orgánů strany.

Postoje KSČM vůči SEL vyjádřené ve výše uvedených dokumentech a stanoviscích lze stručně vypočíst a srovnat s reálným stavem věcí:

1. KSČM prosazovala sjednocování evropské levice v celé Evropě, tedy celoevropský rozsah SEL. Proto nastolila požadavek pozvání 27 komunistických a radikálně levicových stran z celé Evropy - mj. KS Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Moldavska, z pobaltských zemí, ze zemí bývalé Jugoslávie, Turecka, ale i z EU, tzn. Z Velké Británie, Portugalska, Řecka aj. Cílem takového setkání mělo být seznámení se s jejich postoji, námitkami, popřípadě podmínkami jejich účasti či spolupráce se SEL. Úsilí o celoevropský politický rozměr Strany evropské levice její předseda Fausto Bertinotti odmítl a zdůraznil, že hlavní oblast politického působení SEL je v EU.
2. Podle KSČM nemohou být dějiny komunistického hnutí 20. století paušálně odmítnuty jako negativní, přičemž je nezbytné poučit se z chyb a rozvíjet to, co se osvědčilo.
3. KSČM zdůrazňovala, že princip konsenzu musí být nejen proklamován ve stanovách, nýbrž i respektován v praxi. Realitu ilustruje například výše uvedený výrok předsedy KS Rakouska W. Baiera. V této souvislosti se představy charakterizované myšlenkou - vstoupit do SEL a následně ovlivňovat její vývoj - jeví jako zcela iluzorní. Přehlížejí skutečnost, že KSČM uvnitř SEL již od jejího založení aktivně vystupuje, a to dokonce více než mnoho členských stran.
4. Navrhované individuální členství v SEL je z právních a politických důvodů problémové. V ČR je dvojí členství v rozporu se zákonem, přičemž myšlenku individuálního členství odmítá i FKS a další strany s jeho uplatňováním ve svých zemích nepočítají.
5. Velkým problémem je z celé řady důvodů otázka financování SEL. Jedním z těchto důvodů je skutečnost, že financování SEL ze strany Evropského parlamentu je politicky podmíněné. Aby totiž SEL získala dotaci od Evropského parlamentu, musí zajistit programové naplnění principů EU. Tedy aby získala finance od EP, musí být státotvornou, přiměřeně konformní . Evropský parlament přitom může většinou svých členů na základě žádosti alespoň čtvrtiny poslanců ze tří různých klubů ověřit , zda politická strana na evropské úrovni tyto zásady naplňuje. V případě, že EP zjistí neplnění některé z podmínek, má být takové straně odňato financování EP. KSČM proto prohlásila, že v případě, že by bylo financování SEL ze strany Evropského parlamentu v praxi vázáno na nepřijatelné politické podmínky, které by byly v rozporu se suverenitou a identitou členských stran, neměla by být činnost SEL na něj vázána.
6. KSČM nastolila pozměňovací návrh stanov, týkající se záporných stránek v minulosti našeho komunistického hnutí. V preambuli použitý výraz pokládající za nepřijatelné stalinistické, nedemokratické praktiky a zločiny jsme navrhli nahradit lépe vystihujícími slovy, například všechny nedemokratické praktiky a zločiny . V červenci t. r. na jednání s představiteli německé Strany demokratického socialismu jsme jako možný kompromis navrhli případný doplněk včetně těch, na kterých se zúčastnil J. V. Stalin anebo vypuštění sporného textu.

Z předložených návrhů KSČM nebylo zatím nic přijato, přestože KSČM po celé období vystupovala jako aktivní činitel uvnitř SEL, v jejímž rámci se snaží nastolovat a prosazovat své cíle. To, že je její úsilí dosud neúspěšné, vůbec nesouvisí s jejím statutem pozorovatele, nýbrž se stávajícími mechanismy fungování SEL, která v podstatných věcech nerespektuje své vlastní stanovy, a s jejím ideově-programatickým zaměřením. Kdo hledá příčiny jinde, je na nesprávné stopě. Když si ráno zapnete na košili první knoflík špatně, je to špatné celé. A musíte zpět, k tomu prvnímu knoflíku. Stejné je to i v případě této strany, která - a znovu to opakuji - musí spojovat, sjednocovat, integrovat, nikoli dělit, vytvářet jakési bariéry. Je na několika stranách ve vedení Strany evropské levice, aby neblokovaly změny ve stanovách a SEL se stala tolik potřebným místem setkávání, spolupráce a koordinace společného postupu celé evropské komunistické a další opravdové nereformistické levice. Z výše uvedeného proto vyplývá, že není důvod měnit usnesení ÚV KSČM z 26. 6. 2004, podle něhož se KSČM stala v rámci SEL aktivní stranou s pozorovatelským statutem.

Haló noviny, 3. září 2005, Karel KLIMŠA