Pracovník aparátu KSČM Hassan Charfo publikoval v Haló novinách svůj pohled na Stranu evropské levice (SEL) i na poslední lednové zasedání Výkonného výboru SEL. I kdy se jeho pohled diametrálně lií od naeho a i kdy se dokonce místy dotýká dobrého jména SEL, povaujeme za správné jeho článek na nae stránky převzít. Vlastní soud si pak po zveřejnění naeho stanoviska a dokumentů učiní čtenář sám.Ji není tajemstvím, e Evropská unie usiluje o dosaení evropského občana, a to namísto občana českého, francouzského, polského, italského. Je logické, e takového cíle nelze dosáhnout bez existence odpovídající politické struktury. Proto k tomuto účelu poaduje a finančně motivuje zaloení politických stran na evropské úrovni. Taková strana vak musí mít poslance alespoň ze sedmi členských států Evropského parlamentu (EP) nebo v sedmi národních parlamentech. Kromě toho musí zabezpečit programové naplnění principů EU. Jinými slovy musí být státotvorná, aby mohla získat dotaci EP. Větinou svých členů toti můe EP ověřit na ádost alespoň čtvrtiny poslanců ze tří různých klubů, zda politická strana na evropské úrovni naplňuje tyto zásady. V případě, e EP zjistí, e některá z podmínek není splněna,
taková strana bude vyňata z financování.
Skupina evropských poslanců (SOS demokracie) podala alobu k evropskému soudnímu dvoru se ádostí o zruení této nedemokratické právní normy.
KSČM se zúčastnila zakládajícího sjezdu Strany evropské levice (SEL) v Římě ve dnech 8. - 9. 5. 2004 se sedmnáctičlennou delegací. Kvůli nedemokratickým praktikám a nerespektování principu konsenzu na tomto sjezdu se KSČM nestala členskou stranou. Členskými stranami, dle výe uvedených kritérií EU, je pouze pět stran (Synaspismos, Rifondazione, německá PDS, FKS, Sjednocená levice panělska). Aktivit této strany se vak zúčastňujeme jako pozorovatelé. Na základě zkueností z pozorovatelské pozice, KSČM zaslala této straně dne 25. 10. 2004 dopisy s následujícími poadavky a představami ohledně projektu
SEL:
- Charakter Strany evropské levice (SEL) musí být celoevropský. SEL musí usilovat o dosaení takového charakteru. Poádali jsme o pozvání minimálně 27 komunistických a levicových stran z celé Evropy (mezi nimi KS Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Moldavska, z baltských zemí, Skandinávie, bývalé Jugoslávie, Turecka, Británie, Portugalska, Řecka aj.) na setkání s cílem prodiskutovat s nimi otázky týkající se jednoty evropské levice. To by nám umonilo seznámit se s jejich názory, podmínkami a s tím, co jim brání spolupracovat se SEL.
- Dějiny komunistického hnutí 20. století nemohou být pauálně odmítnuty jako negativní, je nezbytné poučit se z chyb a ve, co se osvědčilo, nadále rozvíjet.
- Zásady konsenzu musí být respektovány v praxi, nejen proklamovány.
- Individuální členství v SEL je z právních a politických důvodů nepřijatelné. Dvojí členství je v České republice v rozporu se zákonem.
- Financování SEL ze strany EP nesmí být vázáno na politické podmínky, které jsou v rozporu se suverenitou a identitou členských stran.
- V preambuli stanov SEL uvedený výraz stalinismus umoňuje mnoství interpretací a reminiscencí vztahujících se k minulosti. Nebylo nikdy obecně definováno, co to vlastně stalinismus je. Jedná se o umělé a propagandistické označení. Jen stěí bude moné a přijatelné vyhnout se určitým stranám právě proto, e jsou označeny jako stalinistické. Výraz stalinistické můe být nahrazen jinými slovy, jako na příklad nedemokratické.
Tyto dopisy byly projednány na schůzi VV SEL v Berlíně dne 8. 1. 2005. Diskusi zahájil předseda SEL F. Bertinotti, který nás poučoval o tom, jak je stalinismus patný a zároveň zdůraznil, e odmítá změnu stanov. Pokud jde o změnu charakteru SEL na celoevropský charakter, odpověděl arogantně: SEL existuje, kdo chce vstoupit, a vstoupí, kdo chce vystoupit ze strany, můe vystoupit a kdo chce zůstat pozorovatelem, a zůstane pozorovatelem. Dále zdůraznil, e hlavní prostor politického působení SEL je v EU.
P. Marset ze Sjednocené levice panělska tvrdil, e KSČM chce Internacionálu. Demagogicky toti označil nai snahu o jednotu levice celé Evropy za Internacionálu.
Představitelé Synaspismos a FKS zvolili stejnou taktiku jako Bertinotti, čili namísto seriózní diskuse a hledání cest k dosaení jednoty evropské levice, účelově a demagogicky redukovali tuto diskusi na přednáky o patnosti stalinismu a podobně jako P. Marset označili nai snahu o jednotu evropské levice za Internacionálu.
Delegace KSČM protestovala proti těmto způsobům a prohlásila, e KSČM není stalinistickou stranou. Ná poadavek o substituci výrazu stalinistických praktik jiným výrazem: nedemokratických praktik v preambuli stanov vychází z toho, e nedemokratické praktiky je výstinějí a irí výraz, nebo postihuje i nedemokratické praktiky Mao Ce-tunga, Pol Pota aj. v ádném případě nevycházíme z pozic obhajoby tzv. stalinismu. Nae delegace vyuila skutečnosti obdrení materiálu profesora Schumanna, který dostali účastníci na začátku této schůze od organizátorů, a poukazovala na různé problematické interpretace stalinismu i v tomto materiálu, kde vechny zkuenosti bývalých socialistických zemí byly označeny jako stalinistické a kde autor tohoto materiálu tvrdí, e stalinisté nazývají sami sebe marxisty-leninisty. Tyto interpretace dokazují oprávněnost naeho pozměňovacího návrhu stanov.
Nedemokratické chování delegace Rifondazione i delegace Synaspismosu se projevilo tím, e se tito představitelé snaili přeruit naeho delegáta poté, kdy zdůraznil, e je nutno, aby boj proti stalinistickým praktikám byl ztělesněn v praxi naeho chování a mylení, nebo historické zkuenosti z deklarace vedoucí úlohy strany v ústavách bývalých socialistických zemí v praxi nic neznamenala a e se takovým přeitkům je nutno vyhnout.
Nae delegace zároveň připomněla, e na zakládajícím sjezdu SEL bylo řečeno, e na prvním sjezdu bude poskytnuta monost úpravy stanov. Bertinotti kategoricky odmítl toto tvrzení.
Ve stručnosti lze říci, e ze zaslaných dopisů nebylo nic přijato. Dokonce i snaha naí delegace o malou změnu v návrhu výzvy ohledně katastrofy v jihovýchodní Asii nebyla přijata.
Debata o naich dopisech z 25. 10. 2004 ukazovala aroganci rozhodujících členských stran v čele s Bertinottim, motivovanou moná i mimo jiné obavou z existence silného subjektu (KSČM), který bez výhrad nesouhlasí s jejich pojetími. Zároveň nás přesvědčila, e nae poadavky jsou výstiné a odráejí jádro problémů této strany. Přesvědčili nás, e není politická vůle ke změně charakteru SEL na celoevropský charakter a e princip konsenzu v praxi neexistuje.
Bez platnosti principu konsenzu za současné členské i organizační struktury SEL, kde malé a naprosto bezvýznamné strany, jako Strana demokratického socialismu ČR, mají stejný počet členů ve VV jako velké a významné strany, jakou je KSČM, zůstává členství v takovéto straně velmi nebezpečné, zejména kdy vezmeme v úvahu komunistickou identitu naí strany ve srovnání s identitou ostatních členských stran.
Stojí za povimnutí, e i finance této strany je problematickou otázkou. Ačkoliv SEL obdrela dotace Evropského parlamentu, její finanční potřeby přesahují tyto příjmy a zvauje zavedení členských příspěvků, nikoli pozorovatelských stran, a to buď na základě počtu členů v členských stranách, nebo na základě počtu členů a volebních hlasů členských stran. Jeden z těchto návrhů představoval dvě eura na člena a rok. KSČM v případě členství v této straně by podle tohoto návrhu musela ročně uhradit est milionů Kč.
Haló noviny, 11. února 2005