„Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární...“ (Le Monde, 29. 4. 1999, originál ZDE)
Jestlipak znáte autora této hluboce humanistické myšlenky? Vyslovil ji dva měsíce poté, co armády NATO napadly v roce 1999 Jugoslávii. Rada bezpečnosti OSN nevyslovila svůj souhlas a OSN ani neoznačilo situaci v Kosovu za genocidní. Následující zpráva ČTK Vám má připomenout 6. výročí této agrese.NATO zahájilo letecké údery proti Srbsku
BĚLEHRAD 24. března (ČTK) - Severoatlantická aliance začala dnes večer bombardovat Jugoslávii. V Bruselu v sídle NATO to oznámil generální tajemník aliance Javier Solana.
Podle diplomatů v sídle NATO byly první útoky vedeny především s použitím raket s plochou dráhou letu a byly zaměřeny hlavně na oblasti jižně od Bělehradu. Jejich cílem bylo vážně poškodit srbskou protileteckou obranu.
Prakticky v téže chvíli americká televizní stanice CNN informovala, že v kosovské metropoli Prištině byly krátce před 20:00 hodin slyšet tři silné exploze. Původ ani přesné místo, kde k nim došlo, zatím nejsou známy. Město se ocitlo ve tmě.
Podle následných zpráv agentur se po explozích, jež doprovázelo kvílení poplašných sirén, ozvala palba srbské protivzdušné obrany.
Zpravodajka CNN v Bělehradě Christine Amanpourová mezitím ohlásila, že na dvou místech v blízkosti Bělehradu byly kolem 20:00 hodin vidět dva záblesky, jež by mohly být známkou bombardování vojenských cílů v blízkosti jugoslávské metropole. Žádné exploze prý slyšet nebylo, ale záblesky byly patrné.
Podle expertů jsou v okolí Bělehradu zařízení Jugoslávské armády, která by se mohla stát terčem prvního leteckého úderu NATO.
Agentura Reuters napsala, že v Bělehradě se rozezvučely sirény.
Z Moskvy souběžně přišla zpráva agentury Interfax, že Rusko dnes odvolalo svého zástupce u Severoatlantické aliance.
Mezinárodní Stabilizační síly (SFOR) v Bosně dnes večer v souvislosti se zahájenými leteckými údery v Srbsku oznámily, že z bezpečnostních důvodů preventivně uzavřely všechna bosenská letiště a celý vzdušný prostor nad Bosnou a Hercegovinou.
ČTK, 24. března 1999
Historická fakta:
Bombardování skončilo 10. června. Během úderů NATO zahynulo podle Bělehradu asi 2000 civilistů a kolem 500 vojáků, podle NATO zahynulo na 5000 jugoslávských vojáků. O zaměstnání přišlo na 600.000 lidí a přes dva milióny osob se dostaly na hranici chudoby. Nálety NATO způsobily Jugoslávii škody ve výši 29,6 miliard dolarů.
Stanoviska SDS:
NATO zahájilo letecké údery proti Srbsku (1999)
