Musím se přiznat, že mám k Daně Kuchtové a k jejímu dosavadnímu působení v ministerské funkci celou řadu výhrad. Vadí mi její snaha jednostranně zvýhodňovat soukromé školství na úkor veřejného, vadí mi i pofiderní „rakouská stopa“ (a rakouské peníze) v její zelené kariéře, prostě
našlo by se toho asi víc.
Na druhou stranu, vzhledem k celkové úrovni Topolánkova týmu, patří(la) Dana Kuchtová k těm pověstným jednookým mezi slepými. Přinejmenším je schopna srozumitelně a věcně komunikovat a nejedná zřejmě jen podle pocitů. Kromě toho se zdá, že ve „vládním křídle“ vedení Strany zelených je jedním z mála těch, kdo jsou trochu více spojeni se samotným hnutím.
Brzy se asi ukáže, jaké byly skutečné příčiny a důvody jejího odstranění z vlády. Málokdo asi věří, že to byly skutečně jen nepořádky kolem čerpání prostředků z fondů EU (to by asi ve vládě nezůstal kámen na kameni), nebo osoba jejího náměstka. Pochybuji, že až se tyto skutené důvody ukáží, že to přispěje ke zvýšení důvěry veřejnosti k naší vládě a k jednotlivým členům koalice.
Jedno pozitivum by ale tato „aférka“ přinést mohla. Mohla by urychlit diskuzi uvnitř Strany zelených, jestli je lepší být zelení, nebo (modro)vládní, nebo kde leží hranice „konstruktivní pružnosti“, kterou až dosud současné vedení předvádí.
Lubomír Ledl, 26. 9. 2007
…žeby?
