Chceme být součástí humanistického a vzdělaného hnutí. Chápeme svět kolem nás jako objektivně existující, neustále se vyvíjející, vnitřně složitě provázaný, podléhající zákonům dialektiky. Jsme si vědomi toho, že naše schopnosti[9] jsou nedostatečné a že používání materialistické dialektiky nám umožňuje kvalitativní odhady, ale ne kvantitativní predikci.
Vědomí nedokonalosti člověka s jeho vnitřní rozpolceností mezi „dobrem“a „zlem“ nás vede k nutnosti využívat silných stránek rozumu, pomocí nichž chceme svět co nejpravdivěji popsat, ale především měnit podle našich představ. V tomto smyslu jsme současně kritickými racionalisty, kteří předkládají vize a projekty a jsou připraveni je průběžně konfrontovat se všemi alternativními vizemi a společenskou praxí, kterou bereme za jediné kritérium pravdivosti našeho poznání.[10]
Přejímáme s výhradami zásady historického materialismu a zdůrazňujeme nezbytnost průběžného ověřování našich očekávání konkrétní praxí. Pravda je pro nás proces shody našich poznatků s objektivní realitou, je to správný obraz reality v našem vědomí. Z relativní stránky pravdy, dané konkrétní situací na daném stupni vývoje a stupněm úrovně poznání, vyplývá objektivní nutnost zastavování se a konkrétní analýzy.[11]
Názorovou pluralitu považujeme za nutnou podmínkou rozvoje lidského myšlení a pokroku lidské společnosti. Koexistence různých názorových proudů je pro nás odrazem ještě bohatšího světa kolem nás s jeho protikladnými stránkami a s jeho nevyčerpatelností.[12] Vážíme si proto každého názoru, nasloucháme pečlivě ostatním a diskutujeme s každým, pokud jeho stanoviska nejsou v hrubém rozporu s elementárními principy života.
Jsme principiálními odpůrci kapitalismu, ale v souladu s Marxem si uvědomujeme jeho životaschopnost, jeho historický přínos pro osvobození člověka i skutečnost, že se materiální podmínky existence socialistických výrobních vztahů musí „vylíhnout v lůně samotné staré společnosti“.[13]