Pokládáme za jednu ze stěžejních povinností státu regulovat pronikání trhu do této sféry, účinně bránit celospolečenské a všelidské hodnoty při střetu s úzce ekonomickým myšlením.
Navzdory nezpochybnitelné potřebě a právu občanů na zajištění jejich zdraví nastartovala překotná a živelná privatizace spolu s bezuzdným řáděním tržních mechanizmů a stále silnější ideologizací krizi v celém zdravotnickém systému. Tato krize se stále prohlubuje.
Nemůžeme být lhostejní k velkým potížím systému zdravotní péče: k absenci jednotných metodických postupů, k ohrožení dostupnosti zdravotnických služeb (i v souvislosti s rušením nemocnic), k hrozbě snížení odborné úrovně poskytovaných služeb, k chudnutí zdravotnických zařízení a jejich pracovníků, k nerovnoprávným smluvním vztahům mezi poskytovateli zdravotnických služeb a pojišťovnami, k selhávání kontroly hospodaření pojišťoven, k absenci koncepce a funkčních institucí veřejného zdraví včetně nezbytných zákonů.
Vyslovujeme politování nad neustále klesajícím vlivem státu na vývoj reformy zdravotnického systému. Tato reforma by se měla připravit nově, za účasti širokého nadstranického kolektivu odborníků a s podporou státu.
Jsme si vědomi, že tržní mechanismy, které i při poskytování zdravotnických služeb existují, nelze přehlížet. Nesmí však nikdy převládnout nad principy solidarity a regulační úlohou státu.
Za hlavní zdroj financování zdravotnictví považujeme všeobecné zdravotní pojištění, z něhož bude hrazena včasná, kvalifikovaná a přiměřená zdravotní péče pro každého občana. Další zdroje financování spatřujeme ve zřízení regionálních a obecních zdravotních fondů.
Požadujeme, aby stát svou garanci kvality a dostupnosti zdravotnických služeb na úrovni všeobecného zdravotního pojištění vyjádřil spravováním rezervního fondu, který bude sloužit k překlenutí deficitních situací.
Jsme pro existenci těch soukromých pojišťoven, které se dokážou lišit spektrem poskytovaných služeb, a z nich pramenící výší pojistného, a které budou z těchto důvodů schopny vytvářet žádoucí konkurenční tlaky.
Pojem bezplatného zdravotnictví považujeme za zavádějící a populistický. Zdravotní péče totiž byla jako jistý ekvivalent zboží hrazena i v předchozím politicko-ekonomickém systému. A i nyní musí být zaplacena, ať už z všeobecného, veřejného či soukromého pojištění a připojištění, nebo ze státního rozpočtu.
Jsme pro spoluúčast pacienta na úhradě zdravotnických služeb, neboť ji považujeme za motivační faktor k ochraně a udržování osobního zdraví. Vymiňujeme si však, aby její výše byla podle potřeb a ekonomických možností jednotlivých sociálních skupin diferencována. Za přirozené pokládáme, aby se tato spoluúčast nedotkla dětí, mládeže, invalidů a aby důchodci hradili pouze symbolickou částku.
Přerozdělování lůžkového fondu musí být provedeno na základě odborných stanovisek, nikoli jen na základě hledisek ryze ekonomických. Další podmínkou je významné posílení ambulantní složky tak, jak je to ve vyspělých zemích našich sousedů.
Zasazujeme se o to, aby byly i z hlediska hospodárnosti poskytovaných služeb obnoveny dříve existující jednotné postupy v léčebně preventivní péči, zajišťované systémem hlavních odborníků ministerstva a regionálních odborníků. K tomu máme připraveny návrhy nezbytných legislativních úprav.
Dožadujeme se, aby byly bezodkladně zahájeny legislativní organizační a ekonomické kroky k vytvoření institucí veřejného zdravotnictví, bez nichž stát není schopen racionálně zasahovat do regulačních mechanismů a přizpůsobovat svoji zdravotní politiku okamžitým potřebám, zejména v oblasti prevence.