SLB z kola ven

Na 3. sjezdu KSČM v červnu 1993 nepodpořili poslanci vedení Jaroslavem Ortmanem iniciativu na vytvoření Strany demokratické levice. Jejich postoj byl „centristický” - usilovali o zachování jednoty strany v souladu s usnesením většiny okresních organizací a byli ochotni za to zaplatit i cenu ve formě další existence frakcí či platforem. Mečlova skupina je před sjezdem o své nouzové variantě odtržení s největší pravděpodobností ani neinformovala. Nedůvěra vzniklá necelý rok před tím z období snah o „přeprasení” federálních poslanců do nově koncipovaného Senátu nestačila ještě vyprchat. Osobní spory čelných představitelů všech složek ovlivnily další vývoj české levice.

Těsně po prostějovském sjezdu vznikla nepřehledná situace, protože nové vedení KSČM nevědělo, s jakou podporou může v okresech počítat. Poprvé a zatím naposled v polistopadové éře neměly prázdniny roku 1993 v komunistické straně charakter okurkové sezóny. Okresy si začaly dělat ve svých řadách pořádek a ještě v červenci se z okresních orgánů podařilo vytlačit řadu těch, kteří nepatřili ani k neokomunistické, ani ke konzervativní platformě. Výkonný výbor ÚV KSČM na své schůzi 23. 7. 1993 konstatoval, že „situace v KSČM a LB se v období po třetím sjezdu postupně stabilizuje na úrovni centra i okresních organizací. Nadále zůstává hlavním koaličním partnerem KSČM v rámci LB přeregistrovaná SDL vedená předsedou VV SDL Lotarem Indruchem. VV ÚV KSČM bere na vědomí výsledky jednání Rady LB z 8. 7. 1993, ze kterých vyplývá, že LB pokračuje i v přítomnosti ve své činnosti ve své dosavadní podobě.“

Poslanecká skupina patrně tehdy pochopila, že se její postavení v rámci strany postupně zhoršuje, a pokusila se získat silnější pozici pro vyjednávání s novým vedením KSČM zaregistrováním volební Strany Levý blok (MV provedlo registraci  18. 8. 1993). Srpnový článek z Respektu Další strana nalevo vám může přiblížit některé okolnosti. Tato taktika však neměla úspěch. Když se po prázdninách ukázalo, že široká členská základna KSČM neopustila a že volební preference KSČM nebudou ohroženy, začalo dávat vedení KSČM najevo, že po ně není udržení Levého bloku prioritou.

Jednání Výkonného výboru z počátku října spustilo druhé kole samočistících procesů na okresech, tentokrát zaměřené proti nově vzniklé formální Straně Levý blok. Okresy postupně ohlašovaly odsouzení SLB (příkladem je stanovisko OV KSČM Praha 2 z 20. 10. 1993).

Následovalo zasedání Výkonného výboru ÚV KSČM dne 22. 10., které oficiálně neodmítlo spolupráci širšího levicového spektra. Stranu Levý blok však označilo za samostatný politický subjekt, který „vznikl bez vědomí a souhlasu členů sdružení Levý blok. Tuto iniciativu přípravného výboru strany Levý blok považujeme za zásadně chybnou, neboť ohrožuje nejen stávající sdružení Levý blok (kterému zcizilo název včetně zkratky LB), ale celkově svým centralistickým pojetím sjednocování příznivců levice dosahuje pravého opaku a levici spíše rozbíjí a drobí. Je tak ohrožena celistvost poslaneckého klubu LB ve sněmovně PS PČR.“

V této atmosféře se den poté schází 3. zasedání ÚV KSČM. Témat bylo více - program aktivní sebeobrany, zdokonalení informačního systému, práce odborných skupin. V centru pozornosti však byla poslanecká iniciativa na založení strany Levého bloku. Ta vyvolala nejvíce emocí. O výsledku však bylo dopředu rozhodnuto. Závěrečné dokumenty se v zásadě shodovaly s předloženými materiály. Pozornosti sdělovacích prostředků téměř uniklo, že se na tomto zasedání vyměnilo 9 členů ÚV.

Průběh 3. zasedání ÚV KSČM vám přiblíží Haló noviny a Rudé právo z 25. a 26. října 1993.

Milan Neubert, 26. 11. 2003

Zprávy a články

Program aktivní sociální sebeobrany má budoucnost (Haló noviny, 25. 10. 1993)

ÚV KSČM odvolal Stiborovou a Ortmana z rady Levého bloku (Rudé právo, 25. 10. 1993)

Dokumenty

Stanovisko ÚV KSČM ke straně LB