1) K povaze vědeckotechnické revoluce

Hloubka, rychlost a rozsah výrobních převratů, technických novot a vědeckých objevů ve světě nasvědčuje tomu, že se v současné době dostávají do pohybu procesy, které od základu mění tradiční strukturu výrobních sil společnosti, materiální základnu lidského života a daleko přesahují hranice dosavadních výbojů civilizace vůbec. Proud vědeckých poznatků se očividně urychluje, frekvence vynálezů se už počítá na vteřiny; technické novinky, které ještě na počátku století přinášely zpravidla přírůstky produktivity v rozsahu 5-20 %, dnes často znamenají 50-100% i více. Člověk proniká do nitra hmoty a otevírá svou kosmickou epochu. Před našimi zraky se mění povaha práce i obrysy lidského života, zkracují se vzdálenosti, zintenzivňuje čas, přírodní prostředí je všude nahrazováno umělým, vytvořeným; věda vstupuje do celého společenského života a otevírá stále nové rozměry pohybu. ‚Člověk postupně dostává do moci základnu své vlastní existence. Jestliže dosud každá generace přejímala od svých předchůdců podmínky své činnosti a svého života jako hotovou veličinu, která předznamenává v podstatě celý její život, napříště bude třeba zřejmě počítat s tím, že každá generace bude během svého života několikrát procházet přestavbou civilizačních podmínek a struktury lidského života.

Dovádíme-li tyto v počátcích či náznacích probíhající procesy do důsledků, vyvstane před námi jako perspektiva příštích desítiletí obraz pronikavého a dalekosáhlého obratu v dějinách: stojíme nepochybně na prahu vědeckotechnické revoluce.