Průmyslová civilizace rozbila původní svazky součinnosti a družnosti lidí, atomizovala společnost a nahradila bezprostřední působení anonymní vzájemnou závislostí.
Vlivem technického pokroku dostávají nyní všechny svazky mezi lidmi mnohem větší šíři a frekvenci (lidé se víc vidí, slyší, potkávají), ale z druhé strany se stávají stále zprostředkovanějšími, povrchnějšími, méně autentickými (potkávají se v autě, slyší v telefonu atd.). S růstem výrobních sil roste moc člověka ovlivnit život druhých, ale zároveň je tato moc ještě příliš slabá, aby mohla vtisknout závislosti podstatně hlubší význam; v masovém měřítku se její konkrétní kontury ztrácejí v nepřehledném předivu civilizačních souvislostí. Z jedné strany působí dále stlačení masy pracujících pod jednu střechu velkých výroben, kanceláří a prodejen, a zároveň vystupuje přesycenost formálními vztahy; odtud útěk do soukromí, rodinného kruhu. Napětí mezi »všeobecností« ve sféře práce, vnějších styku, obstarávání, emocionálností a důvěrností ve sféře přátelství a rodinného života je zatím příliš velké, aby jedno mohlo být »vyrovnáváno« druhým, a únik do intimity emocionálního života bývá často marný.
Z druhé strany se však naopak ozývá postupující osamění člověka v plně mechanizovaných halách, u automatických řídících pultů apod., jež natolik zasahuje lidskou osobnost, že se vynucuje zvláštní systém odměn (»plat za osamění») a vyvolává zcela novou a perspektivně pravděpodobně směrodatnou potřebu lidské blízkosti. Odtud obliba besedování, přátelských part. Ostrý nedostatek volných lidských styků je průvodcem této etapy civilizace.
Perspektiva budoucnosti musí na dlouhou dobu počítat s atomizací společnosti; obrat může do ní vnést nakonec zjištěný fakt, že v kolektivech tvůrčí práce dává »přirozené« spojení samoty a styku některé nové možnosti, jež patrně harmonizují s vyšší strukturou lidské součinnosti, s typem vzájemného rozvoje, v němž obohacování každého je společnou podmínkou. Tím obtížnější bude ovšem dostát nárokům těchto vztahu (i v beztřídní struktuře).
Technický rozvoj, poskytne v dohledné budoucnosti nové podmínky pro lidské kontakty. Počítá se s úplnou telefonizací domácností a vzápětí s uplatněním telexu. Jakmile bude možné přenášet pomocí laseru velké množství televizních přenosu, dostane se audiovizuální telekomunikace k mnohostrannému spojení na dálku (multiplextelevision), jež umožní např. besedy či konference bez přímé účasti. V určité době se stane možným kdykoli cokoli na světě vidět a slyšet z kteréhokoli jiného místa. Už samy tyto technické podmínky sdílnosti donutí každého člověka zmocnit se nové odbornosti: totiž být odborníkem v lidských vztazích.