Tovární práce udělala z pracoviště sféru holé nutnosti, oblast vydávání lidských sil. Zjednostranila práci i její motivaci a naopak zkomplikovala chod aparatur tak, že se stal pro jednotlivého pracujícího nepřehledným. Postavila věcný efekt nad antropologický; místo adaptace výrobních prostředků vyhlásila jednoznačně program adaptace člověka (a dokonce jeho nemilosrdné selekce).
V období, kdy se výrobní funkce dělníka redukovaly převážně na nemnoho monotónně se opakujících fyzických operací, stačilo, aby v technologii i v konstrukci byly respektovány elementární antropometrické požadavky. Odtud vyšel Taylorův systém a psychotechnika, propracovávající nejvhodnější způsob pohybů, návyků, organizace pracovního místa a rytmu a vůbec použitelnosti člověka. Pokud se socialismus opírá (a bude se dosti dlouho opírat) o industriální systém, bude pro něj vyvstávat s veškerou ostrostí nutnost vyrovnat se s požadavkem nejefektivnějšího, »nejdůstojnějšího« pracovního prostředí, tj. ovládnout problémy úspornosti pohybů, rozmístění a režimu práce, využití poznatků o vlivu osvětlení, hluku, prašnosti, pachu, barev atd. a zároveň cílevědomě odstraňovat záporné vlivy strojového výrobního systému na pracujícího člověka všemožnou technizací fyzicky obtížných a stereotypních operací.
Na vyšších stupních technický rozvoj silně intelektualizuje a komplikuje práci; přesouvá problém »strojová soustava - člověk« (s pravidlem adaptace člověka) do nové roviny »člověk automatická zařízení«. Zde se do čela dostává adaptace techniky a organizace: Jaká množství informací jsou pro člověka optimální? Jaké sociální a psychické okolnosti mění jeho iniciativu a akceschopnost? A tak dále. Řada odborníků dokazuje, že např. nehodovost, jež se protlačila na prvé místo mezi civilizačními chorobami, je z 80-90 % zaviněna nezvládnutím lidských dimenzí produkce; psychologické úvahy rozhodují stále častěji o použité technice i počtu osazenstva. V technicky pokročilých zemích si už razí tento posun zřetelně cestu. Zvláště v USA a Anglii přivedl na svět praktickou síť průmyslové sociologie (»Human relations«) a průmyslové psychologie (obdobně »paternalismus« v NSR a Itálii apod.), která ukrývá značnou objektivní cenu, přestože je neustále zneužívána proti dělnickému hnutí; o její šíři svědčí, že např. v koncernu Western Electric dnes připadá na 300 zaměstnanců 1 psycholog.
Význam kultury práce V době technických převratů prudce roste. Vedl k vytvoření vědecké disciplíny, která se snaží využívat poznatků psychologie, sociologie práce a fyziologie přímo v projekci a konstrukci a řešit její problémy na nejvyšší koncepční úrovni (ergonomika). V SSSR se rychle rozvíjí právě tato nejvyšší složka (inženýrská psychologie, lidské inženýrství), poskytující socialismu zvlášť rozsáhlé možnosti. V Polsku nyní pracuje asi 400 psychologů práce. U nás však dosud nebyla překonána stagnace celé této oblasti (místo přeorientace byla činnost průmyslové psychologie před léty zastavena). Pracuje celkem jen 40-50 průmyslových psychologů, péče o pracovní prostředí je značně. zanedbaná, inženýrská psychologie se na technických školách prakticky nepřednáší atd.
Stále více doléhá potřeba celé sítě sociologie a psychologie práce (např. oddělení lidské práce) při velkých závodech, oborových ředitelstvích, konstrukčních útvarech a technických školách i v systému základního výzkumu, jež by zvedla na vědeckou úroveň péčí o kulturu pracovního prostředí, o profesionální orientaci a osobní perspektivy, o rozmísťování pracovníků a motivaci práce atd. a nakonec ztvárnila v celé moderní výrobní soustavě lidský zřetel. S růstem tvůrčích prvků v práci bude se pravděpodobně přesunovat těžiště k individuální péči o kultivaci lidských schopností v práci. Přivádějí-li místy už dnes hlediska inženýrské psychologie, ergonomiky, k rekonstrukci neladných, neupravených, věčně rozestavěných a černých siluet továren v účelně sladěná, esteticky koncipovaná, úhledná pracoviště spíše laboratorního typu, zasazená do zeleně a vybavená moderní hygienickou technikou, naznačují tím budoucí možnosti celkové změny ve funkci pracovišť v lidském životě.