Zákonitosti dějinného vývoje společnosti vyplývají vždy z materie dějin, z pohybující se společnosti samé a mění se s každým obratem v její podstatě. Hluboký zásah do celé základny lidského života, s nímž je spojena vědeckotechnická revoluce ve svém celku (jako součást komunistické revoluce), nemůže zůstat bez vlivu na elementární zákonitosti dějin a civilizace.
Vzájemné vazby dosavadních oddělených forem společenského života - v řetězu výroby, ekonomiky, politiky, ideologie - byly dány především mezemi, které každá z těchto forem obsahovala sama v sobě a vzhledem k ostatním. Nedostatek výrobních sil vleče za sebou třídní členění společnosti, omezená třídní struktura podmiňuje existenci státu; meze základny se odrážejí ve vnějším zprostředkujícím postavení nadstavby atd. Za předpokladu, že:
a) vědeckotechnická revoluce podstatně rozšíří strukturu výrobních sil (takže sem vcházejí složky, jež dříve nehrály roli) a prolomí jejich nouzový stav
b) dosavadní hranice nezůstanou petrifikovány společenskými, třídními zábranami (s nimiž je třeba počítat v kapitalismu)
je možno očekávat změny ve vnitřních vazbách jednotlivých forem společenského života. Materiální dynamika společenského vývoje dostane v tomto případě bohatší, vnitřně propracovanější podobu, umožňující přímý a plný zásah vědy do utváření společenských vztahů a lidského života.