4) nové rysy společenského vývoje v období vědeckotechnické revoluce

1) Věda a řízení společnosti

Integrační podmínky

Jako bytostně společenská výrobní síla si věda vynucuje stále prudší a nakonec univerzální integraci. Její účinnost je přímo úměrná šířce a hloubce mezinárodní základny. Stupeň integrace, nutný pro vědeckotechnickou revoluci, je nesrovnatelně vyšší než základna, kterou vyžadovala průmyslová revoluce; industrializaci bylo možno za jistých předpokladů uskutečnit v rámci jednotlivých větších zemí. Vědeckotechnická revoluce naopak je neuskutečnitelná bez široké mezinárodní základny. Jestliže si na půdě kapitalismu moderní věda a technika vynucuje silné integrační tendence, pak internacionální povaha socialismu, která poskytuje pro integraci a spolupráci ve vědě mnohem širší možnosti s odlišným sociálním kontextem, je zřejmě adekvátním životním zázemím pro vědeckotechnickou revoluci.

Není pochyb, že vědeckotechnická revoluce se u nás - vzhledem k neuzavřené ekonomice může rozvinout jen při aktivní účasti v mezinárodním rozdělení práce a v postupu vědy ve světě. Každé omezení v tomto směru (styky, literatura, informace) se musí vymstít na našem růstu.

Nesmírně důležité je především využití možností daných světovou socialistickou soustavou. Nedosáhnou-li socialistické země pronikavějšího ekonomického rozdělení práce a součinnosti ve vědě, nepředčí-li v stupni překonávání hranic mezi sebou, v integraci (především na ekonomické základně) kapitalistický svět, ztíží tím podstatně svůj přechod k vědeckotechnické revoluci. Z tohoto hlediska je stálé prohlubování našeho svazku s SSSR životní nezbytností.

Přitom ovšem je nutno počítat nejen se všeobecnými národními zvláštnostmi každé socialistické země, ale především s nerovnoměrným rozvinutím vědeckotechnické revoluce v jednotlivých socialistických zemích: jestliže řada z nich prodělává stále ještě období extenzívní industrializace, pak nejpokročilejší - a mezi nimi naše země - naopak nemohou jít kupředu bez vědeckotechnické revoluce. To vyvolává značné rozdíly v orientaci, v požadavcích a proporcích výstavby a také v představách o modelu socialistické společnosti a o potřebě a hranicích mezinárodní integrace.