Nerovnovážné situace a vývoj trhu

Tuto část záměrně vyložíme poněkud jiným způsobem než ostatní části. Půjde o to, aby si ten, kdo ji studuje, sám na sobě ověřil:

• jaký význam má teoretický koncept při katalogizaci příslušné oblasti poznání,
• jak přejít od katalogizace ke kategorizaci,
• jaký význam to má pro poznání dané oblasti i pro rozvíjení základního teoretického konceptu.

Proto budeme při výkladu v této části klást důraz na kladení otázek.

Otázka č. 1: Jakým způsobem může ekonomický systém reagovat na nerovnováhu? Uveďte tři různé způsoby.

Kdo si dá tu práci a pokusí se k následujícím pomocným otázkám přistoupit poctivě, ten si uvědomí, jak od nalezení jednotlivých případů, hledání typově odlišných případů, jejich uspořádání podle různých kritérií (a tudíž od katalogizace) postupně přecházíme ke kategorizaci, při které máme příslušnou část reality popsanou prostřednictvím přesně vymezených a vzájemně se doplňujících polarit.

Překryjte papírem následující text a papír posouvejte řádek po řádku tak, aby se vám jednotlivé pomocné podotázky objevovaly postupně. Pokuste se na ně odpovědět a případně si odpověď i zaznamenejte, než přejdete k dalšímu řádku. Podobně to dělejte i u dalších otázek.

• Můžete uvést nějaký příklad reakce ekonomického systému na nerovnováhu?
• Můžete uvést nějaký další příklad a více příkladů?
• Můžete příklady uspořádat podle nějakého kritéria či typově rozlišit?
• Existuje ještě jiný způsob reakce ekonomického systému na nerovnováhu než prosté rozšiřování výroby nějakého statku?
• Můžete rozlišit dva případy rozšiřování výroby nějakého statku?
• Může dojít k vyrovnávání nerovnováhy v ekonomickém systému i v případě, že je nějakým způsobem omezen vstup do odvětví, které by mělo rozšířit produkci statků?
• Mohou zde sehrát nějakou roli inovace?
• Existují nějaké systémové a dlouhotrvající zábrany obnovy rovnováhy, které lze překonávat vývojem trhu?

Stručná odpověď na otázku č. 1:

Můžeme rozlišit tři základní případy reakce ekonomického systému na nerovnováhu:

• Prosté rozšiřování výroby (a to buď ve stávajících firmách působících v odvětví nebo vstupem dalších firem do odvětví).
• Inovace, které jsou schopny prolamovat bariéry vstupu do odvětví.
• Vývoj tržního mechanismu tak, aby nevznikaly bariéry vstupu do odvětví.

Je zřejmé, že tyto tři možnosti se velmi podstatným způsobem liší, pokud jde o to, jak významnou změnu v ekonomickém systému znamenají.

Otázka č. 2: Kdy k obnovení rovnováhy systému stačí prosté rozšiřování výroby, kdy jsou k tomu nutné inovace a kdy nestačí ani inovace a je nezbytný i vývoj tržního mechanismu, aby odstranil trvalé zdroje nerovnováhy?

Otázka č. 3: Co může být příčinou omezení vstup do odvětví (kdy vstup do odvětví je podmínkou rozšiřování výroby a eliminování nerovnováhy systému)?

Proveďte katalogizaci a následnou kategorizaci všeho, co může hrát při omezení vstupu do odvětví roli.

Otázka č. 4: Kdy a jak lze vytvořit bariéry vstupu do odvětví formou investování do našeho?

Proveďte katalogizaci a následnou kategorizaci všeho, co může hrát při omezení vstupu do odvětví roli.

Otázka č.5: Jak by bylo možné odstranit bariéry vstupu do odvětví vznikající investováním zdokonalováním tržního mechanismus? Bylo by či nebylo by možné je odstranit i jinak?

Na většinu otázek si dáme postupně odpověď v dalším výkladu. Přesto by však stálo zato, aby si každý pokusil dát a nějak zaznamenat vlastní odpovědi, byť i jen neúplné. Rozhodně by měl využít příležitost a ověřit si význam přechodu od výčtu a uspořádání jednotlivých případů k přesnému vymezení podmínek, za kterých vystupují jako vzájemně se doplňující polarity, tj. od katalogizace ke kategorizaci. Jedná se totiž o postup, který každý (ať již si to uvědomuje či nikoli) neustále používá - a to jak při poznávání nového, tak i při ukládání poznatků tak, aby měly využitelnou podobu a abychom měli pocit, že chápeme, o co jde. Je pouze otázkou, jak kdo z nás je důsledný, pokud jde o dotahování vyjádření dané oblasti až na úroveň kategorizace.