Ke zkoušce

1. Model všeobecné rovnováhy 2x2x2x2 a jeho význam
2. Teorie ceny - jak se v ekonomickém systému vytvářejí ceny
3. Základní posuny směrem k rovnováze v nerovnovážněm ekonomickém systému
4. Teorie inovací - vliv inovací na nerovnováhu ekonomického systému
5. Omezení vstupu do odvětví, bariéry obnovy rovnováhy ekonomického systému
6. Neparetovské důsledky inovací a možnosti jejich eliminování
7. Rozpory teorie užitku, produktivní aspekt individuální spotřeby, možnost řešení dilematu rovnosti a efektivnosti
8. Role kapitálového trhu při využívání investičních příležitostí
9. Mládkův paradox, jeho řešení, investování do schopností a investování do pozice
10. Podmínky vzniku přebytku a jeho rozdělování
11. Mechanismus porovnání současných a budoucích užitků, teorie determinace prožitků, souvislost s produktivním aspektem spotřeby
12. Tzv. vězňovo dilema a jeho aplikace, souvislost s investicemi do schopností a investicemi do pozice
13. Sociální sítě, jejich rozlišení, jejich vznik a role, jejich vliv na nedokonalost konkurence a vznik monopolního postavení
14. Vývoj tržního mechanismu, jeho determinace a jeho vliv na možnost paretovských zlepšení

1. Při odpovědi na otázky v rámci magisterské zkoušky je nutné znát látku na úrovni bakalářského studia, zejména:

• funkčně využívat takové pojmy jako paretovské optimum, náklady obětované příležitosti,

• aplikovat základní nástroje odvozené od zákona klesajících výnosů a zákona klesajícího užitku - indiferenční křivky, izokvanty, hranici produkčních možností, linii rozpočtu

• umět využívat nabídkově poptávkovou analýzu včetně interpretace přebytku výrobce, přebytku spotřebitele, aplikace elasticity,

• znát podstatu rozlišení mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí, podmínky dokonalé konkurence,

• vyjádřit graficky optimum firmy v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence s využitím průměrných a mezních nákladových a příjmových veličin,

• umět aplikovat Clarkova schémata rozdělování,

• objasnit podstatu úroku prostřednictvím Fisherova schématu,

• znát základní pojmy veřejné ekonomiky - nedělitelné statky, externality.

2. Uvědomovat si a umět identifikovat deduktivní prvek mikroekonomické teorie - tj. co z čeho v rámci jednotlivých otázek odvozujeme a jak, návazně na to pak příslušné důkazy demonstrovat (umět odvodit průběh indiferenčních křivek, izokvant, hranice produkčních možností, poptávkové křivky, rovnováhu spotřebitele apod.).

3. Znát a umět používat základní matematické prostředky, zejména:

• grafy a jejich roli při identifikování standardních situací,

• mezní veličiny a jejich souvislost s derivacemi, resp. sklonem tečny ke křivce,

• matematické vyjádření rizika,

• základní prvky teorie her (tzv. vězňovo dilema).

4. Rozlišovat mezi katalogizací a kategorizací, umět ukázat tento rozdíl na konkrétních příkladech při aplikaci mikroekonomické teorie ke konkrétním příkladům.

Soukupová J. - Hořejší B. - Macáková L. - Soukup J.: Mikroekonomie. Management Press

Předpokladem úspěšného absolvování předmětu mikroekonomie na magisterském stupni studia je zpracování seminární práce v rozsahu 8 - 10 stran na vybrané téma (rozsah může být větší, nikoli však menší). Při zpracování seminární práce se doporučuje následující postup:

1. Vhodně vybrat téma. To znamená zejména následující:

• Vybrat téma, se kterým mě pojí osobní zkušenosti a které souvisí s oblastí mého předpokládaného uplatnění.

• Zohlednit přitom vyústění zpracování tématu do následného výběru magisterské diplomové práce; seminární práce by z tohoto hlediska měla být první verzí teoretického úvodu magisterské práce a současně přispět k výběru vhodného tématu a konkrétního profilování magisterské práce.

• Podívat se na vybírané téma z hlediska mého vlastního zaujetí, tj. způsob, kterým přistupuji k řešení tématu by pro mě měl být přitažlivý, měl bych si zpracováním seminární práce odpovědět na otázky, které pro sebe považuji za významné.

2. Pojmenovat problém a správně jej zařadit do kontextu mikroekonomické teorie. V této fázi přípravy magisterské práce se doporučuje konzultace s přednášejícím a využití jeho námětů. Mělo by k ní dojít přibližně v polovině semestru, tj. po absolvování 6. a před absolvováním 9. přednášky. Při popisu problému je nutné využít poznatky mikroekonomické teorie, a to jednak při jeho začlenění, jednak při vymezení obecných předpokladů jeho řešení. (V této souvislosti je nutné upozornit na to, že jako seminární práce nemůže být uznán text, který zjevně nevyužívá poznatky z výuky, byl zjevně zpracován někým jiným a za jiným účelem - to vše se z textu snadno pozná právě dle pojetí způsobu vidění a zatřídění problému.)

3. Při vlastním popisu problematiky, jejím utřídění, naznačení souvislosti i zdůraznění toho nejvýznamnějšího, co je nutné k řešení problému, funkčně využít poznatky ze studia mikroekonomie. A to i těch přednášek, které student absolvuje po výběru tématu práce. Nejde přitom o to demonstrovat roli získaných poznatků za každou cenu, násilně či toporně, ale skutečně funkčně. Doporučuje se opět využít průběžných konzultací s přednášejícím.

4. Do závěru práce dát stručné shrnutí toho, k čemu jsem dospěl - a to co nejpoctivěji. Student by si měl sám pro sebe uvědomit, co mu zpracování seminární práce při ujasnění problému a při souběžném studiu předmětu mikroekonomie dalo.

1. Okruhy otázek ke zkoušce jsou voleny tak, aby při odpovědi na kteroukoli z nich bylo možné vyjít z příkladů ve kterékoli oblasti ekonomické reality. Tj. prakticky v každém případě lze při odpovědi na otázku, kterou si student náhodně vybere z 15 předložených, využít poznatky získané při zpracování seminární práce. Čím lépe student seminární práci zpracuje, tím lépe se mu bude na kteroukoli otázku, co si vybere, odpovídat. Doporučuje se proto zpracovat seminární práci i s ohledem na okruhy otázek ke zkoušce. Jednotlivé okruhy otázek ke zkoušce by ho měly současně inspirovat k vidění problémů v rámci tématu seminární práce, které si zvolí.

2. Zpracování seminární práce je pro studenta rozjezdem ke zpracování magisterské práce a současně k budoucímu profesnímu uplatnění. Jde přitom o to, aby se naučil pracovat s "know-how", které mu poskytuje jeho "mateřská" vysoká škola (tj. VŠFS). Při zpracování seminární práce jde o první dotyk s teoretickým zázemím. Zpracování magisterské práce by pro něj již mělo znamenat schopnost trvale (celoživotně) využívat nejnovější poznatky, které získává VŠFS sledováním vývoje teorie ve světě, v rámci vědecké spolupráce s dalšími pracovišti i vlastní badatelskou činností. Právě přístup k těmto poznatkům a schopnost jejich využívat je tím, co nejvíce přidává hodnotu absolventovi při jeho uplatnění na profesních trzích.