3. Vztah ekonomiky a politiky v průběhu reformního vývoje

Je trvalejší ekonomická reforma v socialistických zemích skutečně prosaditelná bez demokratizace politického systému? Bude muset být pluralismus součástí nového systému a jaké budou požadavky na tento politický systém? Představoval by pluralismus pouze návrat k buržoazní demokracii? Potřebuje socialistická společnost skutečně pluralistickou demokracii, ačkoliv je vyjádřením jednotných zájmů všech pracujících v beztřídní společnosti? Je komunistická strana ve svém postavení reprezentanta dělnické třídy vyjádřením pokroku nebo je symbolem deformování myšlenky demokracie?

Účastníci kolokvia se shodli na tom, že politické systémy uplatňované v současnosti v některých zemích východního bloku mají de facto málo společného s demokracií. Politická demokracie je však předpokladem pro uskutečnění socialistických ideálů rovnosti všech lidí, odstranění koncentrace moci a vykořisťování. To však bez pochyb není případ některých socialistických zemí, protože tyto země byly ovládány omezenou skupinou funkcionářů a byrokratů - nomenklaturou. Lidé jsou podřízeni jejich zájmům a v současnosti mají málo praktických možností, aby byly jejich problémy a zájmy vyslyšeny. Taková autoritativní forma vlády je neslučitelná se socialistickými hodnotami a představuje spíše formu postátnění (etatismu).

Je však třeba mít se na pozoru před zjednodušováním, že socialismus je totožný s autoritářským režimem a tržní ekonomika s demokracií. Jak ukazuje příklad Chile, může být tržní ekonomika snadno doprovázena autoritářským, nedemokratickým politickým systémem. Na druhé straně byly vysloveny názory, že tržní systém může snadno koexistovat s monarchií nebo diktaturou, zatímco „skutečně socialistický” systém nemůže. I když to připustíme, vytváří tržní ekonomika (s demokracií nebo bez ní) mnohem lepší materiální východisko, čímž zlepšuje podmínky pro akceptování politické situace.

Decentralizované procesy individuálního rozhodování nadto zajišťují, že jsou hodnoty svobody a demokracie vlastní logice tržního systému, i když je možné mluvit o skutečné demokracii pouze tehdy, když je lidem poskytnuta úplná rovnost jak v právním, tak v materiálním smyslu.