Zprava i zleva dnes často slýcháme, že současná globální krize socialismu (jejímž nejmarkantnějším projevem bylo zhroucení jeho evropských mocenských systémů) je definitivním praktickým důkazem nesprávnosti tzv. dialekticko-materialistického schématu cykličnosti dějin, z něhož tento socialismus teoreticky vycházel.

Jestliže ovšem bylo samotné vznikání mocenských systémů hlásících se k socialismu svého času zjednodušeně vydáváno za “definitivní praktický důkaz správnosti” tohoto schématu, je dnes metodologicky stejně tak zjednodušující vydávat samotný jejich nedávný krach za “definitivní praktický důkaz nesprávnosti” tohoto schématu. Děje se tak většinou bez hlubšího rozboru, protože o něčem “tak samozřejmém” se prý mohl každý “přesvědčit na vlastní oči”. Stejně tak dobře se ovšem všichni můžeme “přesvědčit na vlastní oči” např. i o nepravdivém tvrzení, že “Slunce obíhá kolem Země”.

Z různých důvodů se “zapomíná”, že skutečně vědeckým důkazem nesprávnosti tohoto schématu zde nemůže být sama globální krize socialismu, ale jen případné zjištění jejího zásadního logického rozporu s tímto schématem. A takové zjištění předpokládá jejich hlubokou objektivní konfrontaci, mající za cíl:

1. zjistit případný rozpor,

2. jasně vymezit případný rozpor,

3. charakterizovat případný rozpor,

4. posoudit, do jaké míry je případný rozpor významný pro celkovou správnost schématu,

5. zjistit, zda vůbec lze případný rozpor odstranit objektivní modifikací schématu.

S ohledem na možnosti mého vlastního oboru jsem se pokusil v dílčím směru právě o takovouto logickou konfrontaci srovnáním dosavadního geopolitického vývoje socialismu s vývojem všech ostatních dosavadních společenských řádů až do nejaktuálnější současnosti. V dalších kapitolách předkládám k posouzení závěry, k nimž jsem při řešení výše uvedených pěti problémů prozatím došel.

Mnoha čtenářům s “nezlomným” přesvědčením ať už takovým nebo onakým však přitom raději ušetřím další “rozčilující” četbu, když je předem upozorním na hlavní závěr: Aplikuje-li se dialektika na rozebírané schéma důsledně, pak současná globální krize socialismu není vyvrácením, ale právě naopak tím nejprůkaznějším dílčím (tj. rozhodně ne definitivním) potvrzením skutečně dialektického (!) Marxova pojetí cykličnosti dějin.