logo SDS
Dnešní datum: 24. 09. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 594x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 478x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 376x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 339x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 333x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 278x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 39
Prům. 27.5
21 denni
Max. 461
Prům. 364.7

Nyní si čte web : 85 uživ.

04. Kolektivní práce

* Otevřený dopis 3. konferenci za evropské jaderné odzbrojení

Vydáno dne 28. 03. 2005 (4418 přečtení)

Dokument Charty 77
otevřený dopis konferenci mírového hnutí, konané v Perugii ve dnech 17. až 21. 7. 1984. Porovnejte si tehdejší stanovisko Charty 77 s praktickými politickými kroky v polistopadovém Československu a Česku.

Vážení přátelé,

srdečně Vás zdravíme při příležitosti Vašeho 3. mezinárodního setkání a přejeme Vašemu jednání plný úspěch.

Charta 77 sice není mírovým hnutím v tom smyslu, jak se tomu pojmu běžně rozumí na Západě, totiž v jistém smyslu "jednoúčelovou" iniciativou, vznikla na jiném základě a s jiným posláním, ale to v žádném případě neznamená, že bychom se k otázce míru obraceli zády. Zrod nezávislého národního mírového hnutí považujeme za významný mezník i pro své usilování o demokratičtější a svobodnější poměry v naší části Evropy. Klademe přitom důraz na to, že spravedlivého a důstojného míru se národům Evropy dosud nedostalo, že 40 let po světové válce žijeme v uměle rozdělené Evropě a důsledky tohoto rozdělení pro celý svět jsou stále zlověstnější. Je to stav, s nímž se nelze smiřovat. Vy se s ním nesmiřujete, i z tohoto důvodu jste nám blízcí.

Sdílíme především Vás spontánní odpor k politice, založené na vojenské síle a z pozice této síly diktující svou vůli jiným národům i vlastním občanům. Právě tato politika, nesnesitelně prodlužující tak velice neuspokojivý stav na našem kontinentě, která nás proti naší vůli rozděluje.

Podobně jako mnozí u Vás jsme přesvědčeni, že je třeba přehodnotit politiku udržující při životě vojenské bloky, že se musíme vymanit ze zajetí politiky vojenské síly, pro niž je hlavní podmínku bezpečnosti národů vojensky-strategická rovnováha a nikoli svobodně projevovaná vůle národů, že nastal čas učinit právě v Evropě rozhodný krok k úplnému překonání neblahého dědictví druhé světové války i vtisknout Helsinským ujednáním jejich původní a pravý, v jistém smyslu i nový a hlavní smysl.

Podporujeme proto návrhy, vyslovující se pro stažení amerických a sovětských vojsk z evropských zemí. Snad nemusíme dokazovat, že československý lid je na takovém kroku obou velmocí životně zainteresován. Připomínáme, že Charta 77 opakovaně (poprvé k 10. výročí 21. srpna 1968) upozorňovala na to, že smluvní předpoklady dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území pominuly. Stažení vojsk Spojených států a Sovětského svazu z Evropy by od základu změnilo politické klima na celém kontinentě a ve světě. O tom se sotva musíme navzájem přesvědčovat. V příštím roce uplyne 40 let od konce 2. světové války. Pro všechny evropské národy, národy SSSR nevyjímaje, ovšem i pro americký lid by bylo nesmírnou úlevou, kdyby byl stálý přízrak války konečně nahrazen prostorem pro budování skutečného míru.

Evropa Evropanům, tato deviza našich holandských přátel je perspektivou velkého obratu k demokratickému a spravedlivému míru. V této perspektivě se obrysy našich společných zájmů a cílů stávají jasnějšími. Stále zřejmě platí, že vaše naděje je i naší nadějí, že jednotlivé národní emancipační snahy v obou částech Evropy se mohou zdárně rozvíjet, jen v podmínkách stále účinnější mezinárodní solidarity. Musíme se proto učit chápat, vítat a podporovat iniciativy, jež sice pocházejí z různých stran, a mohou být tak či onak jednostranné, ale ve svém základním směřování mají jeden smysl. Je to imperativ, který diktuje smrtelné ohrožení naší civilizace, zabředávající do stále hlubší krize.

Proto jsme v úvodu našeho nedávného dopisu britským mírovým organizacím napsali, že vítáme všechno, co směřuje ke sbližování našich stanovisek a co skýtá naději pro další dialog a spolupráci. Pozorně sledujeme také odezvu, jakou náš dopis vyvolal. Považujeme proto za vhodné opakovat, že naše kritika se týká jen onoho krátkozrakého pacifismu, který chápe mírové hnutí jako pouhopouhé hnutí proti zbraním (převážně jaderným) a jemuž unikají vnitřní souvislosti diktující politiku zbrojení. Domníváme se, že tento, svým způsobem pokleslý pacifismus, je škodlivý tím, že mírové hnutí zbavuje jeho duchovního a demokratického smyslu a stává se tak překážkou formování širokého a účinného spojenectví všech lidí dobré vůle.

Byli bychom vůbec rádi, kdybyste pochopili, že v našem prostředí je všechno, co připomíná málo promyšlené nebo dokonce bezmyšlenkovité úsilí o mír "za každou cenu" přijímáno s důvodnou nevolí. A to nejen v reminiscenci na známé historické události, v reakci na mnichovsky smýšlivé postoje, jakož i na československé události osmašedesátého roku (pro leckoho byly jen "dopravní nehodou" na cestě k uvolnění). Ještě dnes jsou prostoduší lidé, kteří v zápalu boje proti modernizaci Atlantického paktu chtějí v Chartě 77 vidět podnik málem válkychtivý: dodejme k tomu, že při geografickém položení našeho státu v "první linii" eventuálního konfliktu by to na nás prozrazovalo velice vyvinutý sklon k sebevraždě.

Víme, že chcete těmto náladám čelit. Přinesli jste o tom již dříve důkazy a přinášíte je i nyní (nejnověji svou solidaritou s Ladislavem Lisem). Pokusíme se usnadnit Vám úlohu jasným a srozumitelným prohlášením, že máme daleko k paušálnímu postoji, vyjádřeného větou "pacifisté (jsou) proti míru". A neprohlašujeme to jen dodatečně z taktických důvodů či jiných oportunních důvodů. V dopise britským mírovým hnutím jsme rovněž napsali, že mírová hnutí nepovažujeme za produkt cizí ideologické manipulace, zmrazujícího strachu či hysterického útěku před skutečně závažnými rozhodnutími, ale i za výraz hluboké občanské odpovědnosti, která se neváhá angažovat ve jménu lidského života a jeho základních hodnot. A to, co bychom mohli nazvat směřování jaksi "napříč" klasickými demokratickými strikturami a politickými mechanismy (v čem je patrný duch charakterizující jakékoliv demokratické a samosprávné smýšlení a snažení) je velmi blízké smyslu i formám našeho usilování. Opakujeme ještě jednou, že z těchto důvodů je pro nás dialog s mírovými hnutími nejen vítaný, nýbrž přímo závazný.

Dialog však opravdu není výměnou zdvořilostí, přestal by být tím, čim je a má v tom okamžiku, kdy by získala vrch pouhá zdvořilost a diplomacie. Dovolte tedy proto, abychom i dnes pokračovali v kritice určité tendence uvnitř západního mírového hnutí. Chceme to učinit co nejkonstruktivněji. Naše kritická úvaha vychází z toho, že toto hnutí je koneckonců součást členitého světového mírového hnutí a jako takové - nehledě na vaši zvláštní a nezávislou pozici opírající se o výzvu z roku 1980 - má něco společného s oficiálním mírovým hnutím v naší části Evropy. Tedy s onou složkou mírového hnutí, jež je těsně spojena s politikou vlád zemí Varšavské smlouvy. To našlo svůj výraz i v tom, že pražského světového mírového shromáždění, jež se konalo krátce po vaší 2. berlínské konferenci, se zúčastnili i představitelé některých vašich organizací a skupin, jakož i lidé vám blízcí či alespoň vám nepříliš vzdálení.

Podtrhujeme, že pozitivní význam tohoto jevu (což samozřejmě neznamená, že bychom kritizovali neúčast E. P. Thompsona, jež byla gestem solidarity s námi). Právě zásluhou některých z vás se v Praze mluvilo o Chartě 77, jež nebyla na shromáždění - v jasném rozporu s jeho deklarovanou otevřeností - připuštěna, ač o to usilovala. Oceňujeme tato vystoupení stejně vysoko, jako společnou schůzku s některými delegáty (bohužel, byla ukončena zásahem policie) a úmluvou mezi Chartou 77 a těmito delegáty o vzájemné spolupráci.

Nevíme, k jakým závěrům jste dospěli Vy, nejsme povolání k tomu, abychom dělali závěry o Praze za Vás, ale dovolte , abychom se dotkli toho, co se nám na polemice kolem Charty 77 jeví jako nejdůležitější. Není to ani tak výrok západoberlínského účastníka, který řekl na adresu delegáta německé strany Zelených, že otázka tzv. disidentů není otázkou mírového hnutí, že ji do tohoto hnutí vnášejí antikomunisté, a to uměle, jako skutečnost, že za tento výrok sklidil pořád ještě hlučný potlesk. Bylo by samozřejmě absurdní, kdybychom za potlesk špatné věci obviňovali právě vás. Víme, že na různých vlivných místech v naší části Evropy už padlo slovo o tom, že profesora Thompsona (případně END vůbec) "nastrčila" do mírového hnutí CIA. Pana Mienta van Fabera policie z Československa bez okolků vyhostila a náš tisk se o něm vyslovil podobně nevlídně. Snadno si lze spočítat, pro jaké hříchy se jim dostalo tak špatné známky (nelibost, kterou na naší oficiální straně vyvolalo už vaše loňské berlínské setkání, má ostatně stejnou příčinu).

Nicméně skutečnost, že se na takovém širokém a různorodém fóru, jakým bylo pražské shromáždění, tleskalo zjevně protidemokratickému vystoupení, nepřestává být alarmující. Lhali bychom sami sobě, kdybychom se chlácholili argumentem, že to bylo shromáždění manipulované v jistém duchu a že protidemokratickému výkladu tleskali jen přesvědčení stoupenci nedemokratických praktik. Domníváme se, že tomu tak není, že zde tleskali,byť třeba jen zdráhavě, nebo přinejmenším mlčeli i třeba ti představitelé západního mírového hnutí, kteří osobně smýšlejí zcela liberálně, ale upřímně se domnívají, že otázka politického zřízení, otázka politické demokracie, jakož i všechno to, co s ní prakticky a bezprostředně souvisí, do mírového hnutí skutečně nepatří, protože životně důležité pro lidstvo je jen jedno - odvrátit jadernou válku, jež hrozí vypuknout mezi různými sociálně-politickými systémy. Je to onen známý "pacifistický" sklon vytrhnout otázku míru z přediva politických vztahů, stavět otázku demokracie jaksi vedle vlastní otázky míru anebo dokonce za ni, jako něco vedlejšího, druhořadého, dílčího a podřízeného, co přijde na pořad dodatečně a víceméně automaticky. Vidíte v této věci neodůvodněný a věci míru škodlivý ústup před konzervativním pojetím mírového soužití dvou prakticky protikladných společenských systémů. Toto pojetí je dnes překonáno i stanovisky evropských vlád i v Závěrečném dokumentu z Helsink a zvláště ve Výsledném dokumentu z Madridu, protože zjevně mír nezajišťuje ani v té míře, v jaké jej snad mohlo zajišťovat v dobách Leonida Brežněva a Richarda Nixona. Je to pojetí (polská krize to dokazuje zvlášť názorně), jež propadlo nedůvěře ve vlastní lid a zapletlo se do představy, že socialismus lze budovat jen za hradbou vojensko-politických sil. Toto pojetí koexistence troskotá před našima očima. Deset let trvá jednání ve Vídni. Ženevská jednání byla přerušena. Ve Stockholmu se přešlapuje nad prázdnou agendou. Po této cestě se mírové hnutí nemůže dostat k žádnému ze svých dlouhodobých cílů. Ani k bezjaderné Evropě, ani k Evropě osvobozené od přítomnosti cizích vojsk, ani k rozpuštění bloků, ba ani k tomu, aby se překonala slepá ulička, vyvolaná rozmístěním jaderných střel středního doletu.

Ze slepé uličky, do které Evropu vehnala politika vojenské síly, se můžeme dostat jen v zásadní opozici vůči této politice - na základě politiky, která spojí skutečně všechny, kdo jsou proti jadernému šílenství, v mohutnou demokratickou koalici spojující autentickou vůli obyvatelstva Evropy. Dnešní neblahý stav by nebyl možný, kdyby lid Evropy nebyl rozdělen "vnitřně" - ideově a politicky. Toto vnitřní rozdělení je předpokladem vnějšího rozdělení Evropy - jejího rozdělení geopolitického a nikoli naopak. Překonat toto rozdělení a dospět k vnitřní jednotě i síle, kterou umožňuje duch demokratické politiky mravní síly, vědomí, že mír a demokracie jsou nedělitelné, že budovat mír v troskách občanských práv a demokratických práv je zpozdilé, že základní hodnoty spravedlnosti, svobody a důstojnosti člověka stojí výš než pouhý zájem na biologickém přežití. Tak by bylo možno shrnout naše představy o duchovních základech politiky, která by vedla k zformování nejširšího demokratického mírového hnutí a spojenectví a tím i k průlomu do přežitých struktur a ideologií studené války. Hodina takového obratu udeří v okamžiku, kdy se budeme moci sejít v Praze u kulatého stolu, svobodně a bez policejní asistence, zato spolu s představiteli oficiální československé strany.

Zatím to vypadá jako beznadějný podnik, jako nerealistická vize, jako něco zcela mimo oblast "možného" (stačí připomenout zásah našich úřadů proti některým účastníkům březnového kolokvia Charty 77, CODENE a IEV). Ale budeme-li se na tento relativně skromný pokrok dívat jako na něco absurdního, tak je absurdní všechno to, oč usilujeme: bezjaderná Evropa, stažení amerických a sovětských vojsk, mírová smlouva s Německem...

Aby ovšem mohlo k svobodnému setkání u kulatého stolu v Praze dojít, nesmí už dojít k tomu, aby na nějakém dalším světovém shromáždění převládl duch, inspirující jeho účastníky k potlesku proti demokratickým vystoupením pánů, kteří sugerují, že "disidenti v Československu jsou nepřátelé míru". I tím je naznačen dosah našeho spojenectví: vaše i naše plány musí vycházet z toho, jaká je situace v celém světovém mírovém hnutí - musí se stát dobrým rozvrhem našeho společného úsilí získat v tomto hnutí spojence "dole" i "nahoře", na východě i na západě, v Evropě i v zámoří.

Pro tento zápas na získání nové demokratické většiny musíme být lépe připraveni než dosud. Rozdíly v názorech neexistuje pouze mezi občanskými iniciativami v naší části Evropy a západním mírovým hnutím, existují i mezi námi, stejně jako ve vašich řadách a koneckonců v celém evropském demokratickém životě. Působí tu tradice různých duchovních proudů a vlivy bezprostřední politické. To není žádné neštěstí. Jde však o to, aby všechny tyto rozdíly získaly pozitivní předznamenání. Abychom se v tvořivém úsilí překonávajícím staré rozpory stále více sbližovali. My i vy mezi sebou, my s vámi, jakož i vy s námi. A abychom se všichni naučili - v duchu nejlepších demokratických tradic naší kultury - chápat i respektovat, že rozdíly ve smýšlení nejsou jakousi nepříjemnou nehodou, ale naopak motorem tvořivého společenského vývoje. Tedy něčím, co je základem jak svobody, tak míru a práva na skutečný lidský život.

Leccos bude možné vyjasnit a definovat i v souvislosti s úsilím vypracovat společné stanovisko západního mírového hnutí a některých jejich skupin a některé z nezávislých občanských iniciativ v naší části Evropy. Chceme se na tomto úkolu u vědomí naléhavé výzvy doby důstojně podílet.

Jsme přesvědčeni, že k tomu významně přispějete i svým jednáním v Perugii.

Za širší kolektiv mluvčích Charty 77:

Jiří Dienstbier, Jiří Hájek, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Božena Komárková, Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Miro Kusý, Václav Malý, Anna Marvanová, Miloš Reichrt, Jaroslav Šabata, Milan Šimečka.


Převzato z materiálu Informace o Chartě 77, červen 1984


Související články:
(ČR - rok 1977 (charta))

Dokument Charty 77 č. 2 (08.01.2006)
Jan Patočka - nekrolog (28.03.2005)
Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru (28.03.2005)
Ztroskotanci a samozvanci (28.03.2005)
Prohlášení Charty 77 (28.03.2005)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: červen 1984

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
242 (242 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
233 (233 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
196 (196 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
194 (194 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
368 (368 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
207 (207 hl.)
Prohnilý humanismus !!
152 (152 hl.)

Celkem hlasovalo: 1592


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.