
Včera prokázali evropští vůdci opět svou neschopnost řešit krizi eura. A Nicolas Sarkozy znovu ustoupil požadavkům německé kancléřky. Francouzsko-německý pár je vyloučením jakéhokoli solidárního řešení opět vinen rozdělením zemí eurozóny, je vinen rozhodnutím, které se odrazí v budoucnosti Evropy. Nadcházející týdny a měsíce přinesou spíše jen zhoršení.
Současná diskutovaná rekapitalizace a využívání Evropského fondu pro finanční stabilitu zůstává plně podřízena požadavkům trhu. To lze chápat jako signál bankám, že mohou pokračovat v spekulativních útocích na státní dluhy.
Jaký se skrývá smysl za reformou smluv, když má uložit tříletou fiskální disciplínu v členských státech, což je přesně to, co už se uplatňuje prostřednictvím úsporných plánů, které podkopávají růst, ničí pracovní místa a v důsledku vytvářejí ještě větší dluh?
Evropští lídři znovu útočí na symptomy krize, nikoli na její příčiny. Místo aby se plnila bezedná propast, je třeba změnit bankovní a finanční systém řízením bank tak, aby se změnila úvěrová politika, a změnit pravomoc Evropské centrální banky, která by přímým půjčováním národním státům mohla zabránit zbytečným spekulativním útokům, jejichž oběťmi jsou dnes Řecko, Francie, Portugalsko, Itálie a Španělsko.
To je ale přesně to, co Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy tvrdohlavě odmítají přijmout. A to je přesně to, co Strana evropské levice intenzivně a odhodlaně brání. Nenecháme trhy a ratingové agentury, aby nám vnucovatly své vydírání.
V Bruselu, 24. října 2011, Pierre Laurent - předseda Strany evropské levice