První funkce peněz záleží v tom, že jsou mírou hodnot, že poskytují světu zboží materiál pro vyjádření hodnoty.
Nejsou to peníze, které činí zboží stejnorodým a souměřitelným. Naopak, protože všechny .druhy zboží jsou jako hodnoty zpředmětněnou lidskou prací, a jsou tedy samy o sobě stejnorodé, mohou být všechny měřeny týmž určitým zbožím, a tak toto zboží přeměňovat ve svou společnou míru hodnot neboli peníze. Peníze jako míra hodnot jsou nutnou jevovou formou míry hodnot, která je všem druhům zboží imanentní, to jest pracovní doby[12].
Vyjádření hodnoty zboží v peněžním zboží je jeho peněžní forma neboli cena.. Na příklad: 1 kabát = 10 gramům zlata.
Cena zboží je něco zcela odlišného od přírodních vlastnosti zboží. Nelze ji ve zboží vidět nebo nahmatat. Majitel zboží ji musí kupujícím sdělit. Avšak k tomu, aby hodnota zboží. Byla vyjádřena v peněžním zboží, to jest určena jeho cena, není třeba skutečných peněz. Krejčí nemusí mít v kapse zlato, aby mohl oznámit, že cena kabátu, který nabízí k prodeji, činí 10 gramů zlata. Peníze tedy slouží jako míra hodnot pouze jako pomyslné peníze, pouze v představách.
Přesto však cena závisí pouze na skutečném peněžním zboží. Pomineme-li všechny rušivé vedlejší vlivy, lze říci, že krejčí může stanovit cenu svého kabátu na 10 gramů zlata jen tehdy, je-li v tomto množství zlata ztělesněno totéž množství společensky nutné práce jako v kabátě. Nevyjádří-li krejčí hodnotu svého kabátu ve zlatě, nýbrž ve stříbře nebo v mědi, změní se i vyjádření ceny.
Kde platí jako míra hodnot dva různé druhy zboží, na př. zlato a stříbro, mají i všechna zboží dvě různá vyjádření ceny: ve zlatě a ve stříbře. Každá změna v poměru hodnoty zlata a stříbra má za následek poruchy v cenách. Rozdvojení míry hodnot je ve skutečnosti nesmyslné a odporuje funkci, kterou peníze mají jako míra hodnot. Všude, kde byly činěny pokusy stanovit zákonem jako míru hodnot dva druhy zboží, ve skutečnosti fungovalo jako míra hodnot pouze jedno zboží.
Ještě dnes jsou v mnohých zemích zlato a stříbro stavěny zákonem vedle sebe jako míry hodnot. Avšak zkušenost učinila tato zákonná ustanovení vždy absurdními. Zlato a stříbro podléhají jako každé jiné zboží neustálému kolísání hodnoty; jsou-li zlato a stříbro zákonem zrovnoprávněny a lze-li podle libosti platit tím či oním kovem, platí se tím kovem, jehož hodnota klesá, a kov, jehož hodnota stoupá, se prodává tam, kde může být prodán výhodně, to jest v cizině. V zemích, kde vládne dvojí měna; t. zv. bimetalismus, funguje tudíž ve skutečnosti jako míra hodnot pouze jeden druh peněžního zboží, a to ten, jehož hodnota klesá; druhý, jehož hodnota stoupá, měří jako jiné zboží svou cenu v nadhodnoceném kovu a funguje jako zboží, a nikoli jako míra hodnot. Čím větší jsou přesuny v poměru hodnoty mezi zlatem a stříbrem, tím zjevněji vystupuje nesmyslnost bimetalismu.[13]
Marx v »Kapitálu« pro jednoduchost předpokládá, že jediným peněžním zbožím je zlato. Zlato se také skutečně stává peněžním zbožím dnešní kapitalistické výroby.[14]
Ve vyjádření ceny se představuje každé zboží jako jisté množství zlata. Rozdílná množství zlata,. která představují různé ceny, je ovšem třeba měřit i navzájem; je tedy třeba stanovit měřítko cen. Kovy mají takové přirozené měřítko ve své váze. Názvy vah kovu, jako libra, livre, talent atd., jsou proto původními názvy jednotek, jež jsou měřítkem cen.
Poznáváme zde, že peníze mají kromě své funkce jako míra hodnot ještě druhou funkci: jsou měřítkem cen. Jako míra hodnot přeměňují peníze hodnotu zboží v určité pomyslné množství zlata. Jako měřítko cen měří peníze různá množství zlata jistým množstvím zlata, jež se pokládá za jednotku, jako na příklad librou zlata.
Rozdíl mezi mírou hodnot a měřítkem cen se objasní, všimneme-li si, jaký vliv má na ně změna v hodnotě peněžního kovu.
Předpokládejme, že měrnou jednotkou měřítka cen je 10 gramu zlata. 20 gramu zlata bude mít dvakrát větší hodnotu než 10 gramu, ať je hodnota zlata jakákoli. Pokles nebo vzestup hodnoty zlata tudíž na měřítko cen nijak nepůsobí.
Avšak nyní vezměme zlato jako míru hodnot. Kabát má hodnotu na příklad 10 gramu zlata. Avšak hodnota zlata se mění; jednoho dne se vyrobí za touž společensky nutnou pracovní dobu dvakrát více zlata než dříve. Produktivita krejčovské práce však zůstane nezměněna. Co se stane? Cena kabátu teď činí 20 gramů zlata. Změna v hodnotě zlata se tedy jasně odráží ve funkci zlata jako míry hodnot.
Měřítko cen muže být určeno libovolně - podobně jako na příklad délková míra. Na druhé straně je třeba, aby toto měřítko mělo všeobecnou platnost. Z počátku to bylo určeno dohodou podle obvykle užívaných váhových dílců, nakonec však došlo k tomu, že měřítko cen je upravováno zákonem. Různé váhové dílce drahých kovu nyní dostávají při oficiálním křtu jména; jež se liší od jejich váhy; nemluvíme nyní o 1/70 libry zlata, nýbrž o dvacetimarkové minci. Ceny dnes nejsou vyjádřeny ve váze zlata, nýbrž v početních názvech zlatého měřítka, uznávaným zákonem.
Cena je peněžní název velikosti hodnoty zboží. Zároveň však vyjadřuje směnný poměr zboží k peněžnímu zboží, ke zlatu. Hodnota zboží se nemůže projevovat isolovaně, sama o sobě, nýbrž vždy jen ve směnném poměru k nějakému jinému zboží. Na tento poměr však mohou mít vliv i jiné okolností než jen velikosti hodnoty. Proto je možné, aby cena se odchylovala od velikosti hodnoty.
Říká-li krejčí, že cena jeho kabátu činí 10 gramu zlata neboli - vyjádřeno v početním názvu - 30 marek, říká tím, že je ochoten dát svůj kabát kdykoli za 10 gramů zlata. Byl by však příliš ukvapený, kdyby tvrdil, že každý je ihned ochoten dát mu za jeho kabát 10 gramů zlata. Ovšem přeměna kabátu ve zlato je nezbytně nutná, má-li kabát jako zboží splnit svou úlohu. Zboží si žádá peněz; ceny - toť ohnivé pohledy lásky, vrhané na třpytícího se milovníka. Avšak ne tak jako v románech se děje na trhu zboží. Milovník se nesetkává vždy se svou vyvolenou. Zlato nechává na svých námluvách mnohé zboží nepovšimnuto, ponechávaj1c je truchlivému údělu ve skladě.
Podívejme se nyní poněkud. blíže na dobrodružství, jež prožívá zboží při svém obcování se zlatem.