Stanovisko CV SDS k válečným hrozbám USA vůči Iráku

Ačkoliv považujeme režim Saddáma Husajna za nedemokratický, nepovažujeme za možné, aby o jeho legitimitě, resp. o tom, zda představuje hrozbu pro světový mír, rozhodovala koalice několika států, nebo dokonce stát jediný. Za nedostatečně zdůvodněné či přímo nepravdivé považujeme i argumenty, jimiž se Spojené státy a Velká Británie snaží své agresivní plány podpořit:

1. pro obvinění o podílu Iráku na teroristických aktivitách islámských fundamentalistů nebyly zatím světové veřejnosti předloženy žádné věrohodné důkazy,
2. pokud se snaží Irák získat zbraně hromadného ničení, jde bezpochyby o znepokojivý vývoj, sotva to však může zdůvodnit vojenský zásah, zejména ne vojenský útok ze strany států, které samy takové zbraně již dávno vlastní a dokonce je v minulosti již použily. Ani poukaz na to, že Irák v minulosti vedl válku se svými sousedy, a jeho snaha získat zbraně hromadného ničení je tedy obzvláště nebezpečná, zde neobstojí: totéž platí i pro Pákistán, Indii a Izrael, které již zbraně hromadného ničení včetně jaderných mají - všechny tyto státy jsou přitom USA i VB více či méně podporovány, a to včetně vojenských dodávek.
3. Ani fakt, že jde o režim diktátorský a že v Iráku dochází k porušování lidských práv a národnostních práv kurdské menšiny, nezakládá legitimní důvod pro vojenský zásah a ani USA v tomto smyslu "neměří všem stejně"; i v bezprostředním okolí Iráku se najdou spojenci USA, kteří porušují práva menšin (Turecko, Izrael), nebo v nichž jsou u moci nedemokratické a diktátorské režimy (Saúdská Arábie, Pákistán, Kuvajt).

CV SDS, 7. září 2002