Výtah z vystoupení Noama Chomskyho, proneseného 26. ledna 2005 na fóru sponzorovaném Lannanovou nadací v Santa Fé (New Mexico, USA) a pořádaném k 25. výročí založení Centra
mezinárodních vztahů (IRC). Chomsky je členem řídící rady IRC.Pojďme si představit, jaká by mohla být politika nezávislého Iráku, nezávislého a suverénního Iráku, řekněme víceméně demokratického - jaká bude pravděpodobně jeho politika?
Za prvé, bude zde šíitská většina, která bude mít výrazný vliv na politiku. První věc, kterou udělají, bude znovunalezení vztahů s Iránem. Nyní nemají Irán nijak zvlášť rádi, ale nechtějí s ním válčit, takže se budou přibližovat tomu, co už probíhalo za Saddáma, tj. obnovení nějaké formy přátelských vztahů s Iránem.
To je to poslední, co chtějí USA. Dělaly vše pro to, aby Irán izolovaly. Další, co se může stát, je, že šíity ovládaný, víceméně demokratický Irák může vyvolat určité nálady v šíity osídlených oblastech Saúdské Arábie. Náhodou jsou hned vedle, a náhodou je právě tam ropa. Takže by mohlo dojít k tomu, co musí být nejstrašnějším zlým snem Washingtonu - šíitská oblast, která má pod kontrolou většinu světové ropy a je nezávislá. Dále je velmi pravděpodobné, že nezávislý, suverénní Irák se pokusí získat své přirozené místo v arabském světě jako jeden z jeho vůdčích států, ne-li přímo vedoucí stát. Víte, že to je něco, co sahá až k časům Bible.
Co z toho plyne? Prostě a nejdřív to znamená znovuvyzbrojení. Musí být schopni čelit regionálním nepřátelům. A hlavní regionální nepřítel, s rozhodující silou, je Izrael. Budou se muset znovu vyzbrojit tak, aby mohli čelit Izraeli - což pravděpodobně znamená vyvíjet zbraně hromadného ničení. Takže vidíte, co si asi vysnili ve Washingtonu a v Downing Street č. 10 v Londýně - že může vzniknout podstatná šíitská většina, která bude znovu zbrojit, vyvíjet zbraně hromadného ničení, pokoušet se zbavit se základen USA, které tam jsou aby se snažily zajistit kontrolu Washingtonu nad většinou ropných zásob světa. Bude Washington klidně sedět a dovolí to? To je prakticky nemyslitelné.
To, co jsem četl v obchodních zpravodajích v poslední době, to pravděpodobně odráží myšlení ve Washingtonu a Londýně: „No, necháme je ať mají nějakou tu vládu, ale nebudeme si moc dělat z toho, co bude říkat.“ Nakonec, Pentagon oznámil právě před dvěma dny: budeme tam mít 120 000 vojáků nejméně do r. 2007, a to i kdyby nás žádali o jejich stažení hned zítra.
A propaganda je v těchto článcích jasná - rovnou byste mohli napsat takový komentář: prostě to tak musíme udělat, abychom naplnili naše poslání přinést do Iráku demokracii. Mají-li snad zvolenou vládu, která to správně nechápe, no, co se dá s těmi hloupými Araby dělat, že? Ve skutečnosti je to velmi běžné - podívejte se, nakonec USA zlikvidovaly demokracie jednu po druhé, proto že ti lidé prostě ničemu nerozuměli. Postupovali špatným směrem. No, a tak při naplňování našeho poslání šířit demokracii jsme museli svrhnout jejich vlády.
Myslím, že zavedení povinné vojenské služby by bylo poslední řešení. Důvodem je vietnamská zkušenost. Je to myslím první případ v historii evropského imperialismu, kdy se imperiální mocnost pokoušela vést koloniální válku pomocí občanské armády. Myslím, že Britové to takhle nedělali, a Francie měla cizineckou legii ... V koloniálních válkách prostě občané nejsou k ničemu. Jsou moc zločinné a vražedné. Prostě nemůžete vzít jen tak kluky z ulice a nechat je válčit takovým způsobem. Potřebujete trénované zabijáky, jako byla francouzská cizinecká legie.
A skutečně jste to mohli vidět ve Vietnamu. Ke své cti se armáda USA rozpadala. Trvalo to dlouho, ale nakonec se prakticky rozpadla. Vojáci byli pod drogami, likvidovali vlastní důstojníky, neposlouchali rozkazy, a tak dále, a nejvyšší velitelé je tam už nechtěli. Kdybyste se podívali do vojenských časopisů z konce šedesátých let, psali o tom, jak dostat armádu odtud, aby se jim nerozpadla - právě tak jako to řekl velitel našich záloh před dvěma nebo třemi dny. Řekl, že se z armády stává zlomená síla.
Přeložil 12. 2. 2005 Jiří Hudeček
(zdroj http://www.irc-online.org/content/chomsky/2005chomsky-iraq.php)