9. kapitola DDP ČSSD

9. Společnost vzdělání, vědy a informací

Současnou epochu charakterizuje zásadní změna technologií, které podstatně mění nároky na kvalifikaci a způsob práce lidí i na uspořádání jejich vzájemných vztahů ve všech oblastech života. Již dnes je jasné, že se motorem vývoje stává duševní práce. Z pokroku ve zpracování, přenosu i sdílení informací vzniká svět, v němž mají rozhodující faktory úspěchu intelektuální povahu. Rodí se znalostní společnost.

Důsledky technologické revoluce, jejíž základy spočívají v automatizaci a informatice, mohou však vést i k prohloubení společenské polarizace. K eliminaci těchto negativních důsledků vede jediná cesta: svobodný přístup všech vrstev populace k informačním zdrojům. Sociální demokracie je odhodlána prosazovat jeho pozitivní tendence. Podporujeme nejen výzkum nových technologií a jejich uplatnění v životě společnosti, ale také rovný přistup všech lidí k informacím, který odstraní bariéry rozvoje osobnosti člověka. Globální charakter informací a svoboda přístupu k informačním zdrojům je podmínkou. Základní podmínkou k dosažení těchto cílů je vzdělaný občan, který bude umět nejen informace získávat, ale především se bude umět v záplavě informací orientovat, kriticky je analyzovat a uplatňovat je ve svém osobním životě i ve prospěch společnosti.

9.1. Naše cíle a přístupy k vzdělávání a výchově

Cílem vzdělávání a výchovy je zdravě sebevědomý člověk, připravený pro život svým vzděláním a kvalifikací, který má předpoklady uplatnit se na celém světě. To předpokládá, že každý občan a celá společnost bude považovat investice vložené do vzdělání za nejefektivnější vklad do budoucnosti. Považujeme za nutné, aby se vzdělání odpovídajícího jejich individuálním schopnostem dostávalo všem, bez ohledu na jejich sociální a ekonomické podmínky, věk, pohlaví, národnostní či etnický původ a vrozené či získané dispozice. Trváme na povinné školní docházce a budeme bránit všem snahám zavést školné v jakékoliv podobě.

Cílem politiky ČSSD je vytvoření společnosti, jejíž rozvojový potenciál bude stavět na kvalifikaci a vzdělání občanů – vytvoření vzdělanostní společnosti. Náš humanismus je veskrze praktický: staví na zkušenosti, že nejúspěšnější byly odedávna společnosti schopné vytvářet podmínky, v nichž co nejvíce lidí mohlo, chtělo a umělo rozvíjet své schopnosti tak, aby z nich měli prospěch oni i ostatní.

Vzdělávání musí být chápáno jako celoživotní proces, který učí jedince aplikovat a využívat získané vědomosti ve prospěch jeho samého i ve prospěch celé společnosti. Pro toto pojetí musíme získat širokou občanskou veřejnost včetně učitelů všech vzdělávacích stupňů. Sociální demokracie se hlásí k zásadám světové konference UNESCO o vzdělání, které určují několik priorit: učit se být, učit se žít spolu, učit se poznávat, učit se jak se učit. Vzdělávací proces proto musí plnit tři navzájem související a doplňující se funkce: rozvíjet lidskou osobnost, vychovávat občana – umožnit jeho začlenění do společnosti, připravovat na povolání. Důraz klademe na pěstování kladného vztahu ke vzdělávání, na chápání světa v jeho souvislostech, multikulturní výchovu, výchovu k toleranci.

Považujeme za nutné rozvíjet dovednosti populace v práci s informacemi získanými i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií tak, aby je uměl nejen získávat, ale především kriticky analyzovat a vyhodnocovat. Informační gramotnost musí prolínat celým vzdělávacím procesem, neboť osvojení si komunikace prostřednictvím těchto technologií bude v budoucnu předpokladem jakékoliv kvalifikace.

Ochrana člověka před hrozbou možných agresí, terorismu a přírodními katastrofami vyžaduje, aby součástí vzdělávacího procesu byla i příprava pro případ, že by takové situace měly nastat. Podobně je nutné věnovat pozornost problematice domácího násilí. Za výchovu a vzdělávání svého dítěte odpovídají především rodiče, kteří by měli spolupracovat se vzdělávacím zařízením, které jejich dítě navštěvuje.

Vzdělání považujeme za veřejný statek. Proto se stát nemůže zříci své odpovědnosti za garantování přístupu ke vzdělání, jeho kvalitu, akceptování nových trendů. Nese odpovědnost za bezchybné fungování celého systému škol a vzdělávacích institucí. Nesmí se zříci práva na kontrolu. Z tohoto pohledu považujeme závazné vzdělávací programy za základní podmínku, která vymezí nejen obsah vzdělávání, ale zajistí i prostupnost vzdělávací soustavy, přechod absolventů do praxe a pokračování v dalším studiu. Součástí vzdělávacího procesu musí být hodnotící nástroje, které ověří výstup v jednotlivých etapách vzdělávání a zajistí srovnatelnost. Sociální demokracie prosazuje začlenění distančních forem – a dalších forem, které umožňují využívat moderní informační a komunikační technologii – do studia zakončeného standardně certifikovanou zkouškou.

Za pilíř našeho školství považujeme školství veřejné. Formy veřejného a neveřejného vzdělávání považujeme za rovnocenné. Za významnou součást vzdělávacího systému považujeme základní umělecké školy, které významně kultivují osobnost dítěte, rozvíjejí jeho talent a připravují je k dalšímu eventuálnímu studiu, a školy jazykové.

Chceme, aby škola byla otevřeným a veřejně přístupným centrem vzdělanosti a kultivovanosti obce.

Důležitou podmínkou uplatnění občanů v mnohonárodnostní Evropě je znalost cizích jazyků. Proto studium cizích jazyků je jednou z priorit vzdělávací soustavy.

Nezbytnou součástí vzdělávání a výchovy je vytváření podmínek zřizovateli škol. Nutná je koordinace orgánů veřejné správy včetně regionální a místní samosprávy.

9.2. Součásti vzdělávací soustavy v systému celoživotního vzdělávání a jejich specifika

9.2.1. Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání zaujímá ve školském systému specifické a důležité postavení. Chceme, aby mateřská škola byla pro všechny děti místem osobnostního rozvoje, místem získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě, i místem specifické přípravy na následující vzdělávání, včetně spoluúčasti rodičů na tomto procesu. Mateřskou školu považujeme za důležitý počáteční stupeň celoživotního vzdělávání, který hraje významnou roli v založení a rozvoji předpokladů společenské integrace. Proto považujeme za nutné legislativně zajistit zákonný nárok na předškolní vzdělávání a vytvořit reálnou možnost jej naplnit.

9.2.2. Základní vzdělávání

Základní vzdělávání je jedinou vzdělávací etapou, které se povinně účastní každé dítě. Má zásadní význam pro včasnou korekci případných handikepů, ale i podchycení zvláštních schopností, zájmu či talentu dítěte. Za důležitý aspekt povinné školní docházky považujeme možnost vzdělávání v přirozených společenstvích dětí.

Chceme, aby škola byla místem, kam děti chodí rády. Tomu musí odpovídat klima školy. Jde především o přizpůsobení se dítěti, respektování přirozených rozdílů ve zrání i učení jednotlivých dětí, postupnou optimalizaci vyčleňování žáků z přirozeného populačního kolektivu do výběrových či specializovaných škol.

Chceme, aby škola byla otevřená veřejnosti, propojena s dalšími aktivitami, které souvisí se vzděláváním a poznáváním. Musí být místem, kde žáci získávají vztah k druhým lidem a přírodě, ke své obci a zemi, k její kultuře a umění, k tradicím a ke své mateřštině.

Cíl základní školy vidíme především v poskytování co nejkvalitnějšího základu všeobecného vzdělání všem žákům včetně znalosti dvou cizích jazyků a zvládnutí základů komunikační technologie.

Důraz klademe na motivaci k učení, na rozvíjení vlastních schopností a zájmů, na tvořivost v řešení problémů, na osvojení účinné komunikace, na spolupráci a respekt k práci druhých, na schopnost projevovat se jako svobodná osobnost, na toleranci a ohleduplnost, na vnímavý vztah k lidem i k přírodě, na odpovědný vztah k sobě a ke svému zdraví, na reálný odhad svých možností.

Proto považujeme za nezbytné vytvářet podmínky pro diferencované vyučování uvnitř školy (možnost integrace předmětů, individualizace podle zájmů a speciálních potřeb žáků). To je předpokladem pro rozvoj talentů a i pro integraci znevýhodněných žáků, pro respektování rozmanitosti osobností dětí.

Budeme usilovat o to, aby se odpovědnost rodičů za výchovu a vzdělávání svých dětí zejména projevila ve spolupráci se školou při předcházení a nápravě problémů v chování a vzdělávání jejich dítěte.

9.2.3. Střední všeobecné a odborné vzdělávání

Tímto stupněm prochází převážná většina populace. Proto je podstatné, aby střední vzdělávání věnovalo pozornost především vytvoření základů pro další celoživotní vzdělávání a pro občanské a pracovní uplatnění ve společnosti.

Považujeme za zásadní, aby toto vzdělání bylo přístupné všem žákům, aby se zvyšoval podíl populace dosahující úplného středního vzdělání a aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků vzdělávání. Každému musí být během jeho života zachováno právo studovat na střední škole a splnit podmínky, které jsou předpokladem ke studiu na vysoké škole. Je třeba zajistit odborné vzdělávání umožňující snadnější vertikální i horizontální prostupnost. Vzdělávací programy by měly být koncipovány převážně v modulové formě.

Jsme toho názoru, že střední školy poskytující všeobecné vzdělání nemohou připravovat pouze žáky pro studium na vysokých školách, ale i pro profesionální praktický život.

Učňovské a střední odborné školy naopak musí věnovat pozornost všeobecnému vzdělání a osobnostnímu rozvoji žáka. Profesní příprava musí odpovídat rozvoji techniky a potřebám trhu práce a její úroveň je třeba zkvalitňovat. Předpokladem je větší zainteresovanost podnikatelské sféry na přípravě odborníků.

Střední odborné vzdělání představuje široké spektrum vzdělávací nabídky, která by měla umožnit studentům vybrat si vzdělávací program odpovídající jejich schopnostem, zájmům a potřebám trhu práce. Za nezbytné považujeme, aby měl student v průběhu studia možnost korigovat svou volbu v průběhu vzdělávání. V odborném vzdělávání je nezbytné připravit absolventy na přechod ze školy do praxe. Jako potřebné se jeví zvyšovat podíl široce profilovaných odborných předmětů a nutnost spolupráce se zaměstnavatelskou sférou při tvorbě vzdělávacích programů.

9.2.4. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání

Kvalita vysokého školství a stupeň rozvoje vědy otevírají cestu do společenství rozvinutých zemí, do vzdělanostní společnosti. Vysoké školy je třeba otevřít všem nadaným a zajistit, aby udržovaly kontakt s potřebami měnícího se světa. Vysoké školy se budou postupně integrovat do celosvětového rámce. Předpokládáme, že na vysokých školách budou přednášet i vynikající zahraniční pedagogové a studovat nadaní zahraniční studenti.

Považujeme za nutné posilovat vědecký výzkum na vysokých školách, zejména těch, které zajišťují magisterské a doktorské studium, a zapojovat do něj studenty. Jen vysokoškolský pedagog, který se věnuje i vědecké práci, může kvalitně učit.

Nové tisíciletí klade nové nároky na terciární vzdělávání. Proto budeme usilovat o vytvoření bohatě rozrůzněného terciárního sektoru vzdělávání s dostatečnou kapacitou, v maximální míře prostupného (vertikálně i horizontálně), dovolujícího možnost změny nebo pokračování ve studiu v každém věku a každé době. Struktura úrovní tohoto vzdělávání vyžaduje vyjasnění cílů a dosažených kvalifikací.

Prostupný terciární stupeň vzdělávání, nabízející modulárně tvořené studijní programy využívající kreditní systém, umožní pokračovat ve studiu podle potřeby v průběhu celého života. Významnou roli v tom sehraje využití nových informačních a komunikačních technologií. Naším záměrem je umožnit polovině populačního ročníku nastoupit do některé z forem terciárního vzdělávání. Důraz klademe na rozvoj doktorských studijních programů organizovaných vysokými školami.

9.2.5. Další vzdělávání

Základním úkolem dalšího vzdělávání je umožnit absolventům, aby získanou profesní, vědeckou i sociální kompetencí byli schopni zvládat stále se měnící požadavky světa práce. Je třeba usnadnit flexibilní způsoby vzdělávání a získávání kvalifikací, nabídnout mladým lidem i starším občanům vzdělávací a poradenské programy pro výběr povolání. Budeme podporovat rekvalifikační programy.

Chceme nabídnout lidem ze sociálně slabých skupin a jedincům ohroženým sociálním vyloučením integrované pracovní, vzdělávací a poradenské programy. Považujeme za nutné motivovat zaměstnavatele, zaměstnavatelské svazy, odborové svazy a další sociální partnery, aby rozšířili dosavadní poskytování odborného vzdělávání svým zaměstnancům a zvýšili svou angažovanost v odborném vzdělávání a při výměně programů v evropském prostoru.

Považujeme za nutné vytvořit v podnicích klima pro další vzdělávání zaměstnanců, vedoucí k přeměně podniků na učící se organizace, vytvořit jasné informační, poradenské a jiné podpůrné struktury pro jednotlivce a organizace, kteří se angažují ve vzdělávání, školení a hledání zaměstnání.

9.3. Učitel

V procesu vzdělávání má učitel nezastupitelnou úlohu. Toto povolání vyžaduje specifickou přípravu. Jde o povolání nesmírně významné pro společnost, protože v rukou pedagogů je formování osobnosti a vzdělanost národa. I přes prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií zůstane učiteli nezastupitelná role při vzdělávání a výchově.

Vzrůstající nároky na jeho odbornost a psychiku nemohou zůstat bez materiálního a společenského ocenění. Budeme dbát o to, aby naše záměry a jejich počáteční realizace nestagnovaly, ale přiměřeně s růstem efektivity hospodářství dále pokračovaly tak, aby se učitelské povolání dostalo na jedno z předních míst profesního žebříčku.

Považujeme za nutné, aby v důsledku stále se zvyšujících nároků na kvalitu vzdělávání se přizpůsobilo jejich přípravné i další vzdělávání. Podobně jako v jiných profesích bude nutné reagovat na měnící se požadavky na vzdělávání zvyšováním kvality a funkčnosti přípravného vzdělávání učitelů. Pedagogické fakulty připravují na povolání učitele. Proto musí být univerzitami považovány za rovnocenné fakultám připravujícím na jiné profese.

Za nutné považujeme definovat standard učitelské kvalifikace, etický kodex pedagoga, možnosti jeho kariérního postupu a kategorizaci pedagogických činností.

Podstatným znakem učitelské profese je právo a zároveň i povinnost celoživotního vzdělávání. K tomu jim budeme vytvářet podmínky. Stejně jako v jiných oborech bude nutné zajistit možnost doplňujícího a rozšiřujícího studia v různých formách (kurzy, distanční studium, individuální studijní plány atd.) organizované pedagogickými fakultami a pedagogickými centry.

Změny v kvalitě vzdělávání, změna klimatu na školách je v rukou pedagogické veřejnosti. Budeme vytvářet podmínky pro inovativní úsilí učitelů a škol vedoucí k pozitivním změnám ve vzdělávacím procesu. Významné místo v tomto procesu mají profesní pedagogické asociace a iniciativy. Jejich činnost budeme podporovat.

9.4. Volný čas mládeže

Využívání volného času dětí a mládeže považujeme za důležitou součást rozvoje jejich osobnosti. Stát i obce se nesmějí vzdát své odpovědnosti za co nejširší nabídku a dostupnost těchto aktivit tím spíše, že představují primární prevenci v boji proti dětské kriminalitě, užívání drog a projevům netolerance. Pro tuto činnost musí být umožněno využívání zařízení škol, sportovišť a dalších veřejných zařízení.

Nezastupitelnou roli na poli práce s dětmi a mládeží, tělovýchovy a sportu v naší zemi mají občanská sdružení, jejichž činnost budeme pomáhat rozvíjet.

Na smysluplném vyplňování volného dětí a mládeže se podílejí domy dětí a mládeže, organizace soustavně pracující s dětmi a mládeží a organizace mládeže. Jejich činnost budeme podporovat a vytvářet podmínky pro její rozvíjení. Aktivní nabídka a praktická realizace mimoškolních aktivit vytváří účinný systém prevence sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží.

9.5. Tělovýchova, sport a turistika

Tělovýchovu a sport považujeme za významný společenský fenomén a prostředek preventivní ochrany zdraví občanů a účelného využívání volného času se zvláštním významem v boji proti závislosti na drogách a jiným negativním jevům.

Vrcholový sport významně reprezentuje naši zem ve světě, posiluje národní hrdost a dává vzory. Proto považujeme za nutné vytvořit pro něj legislativní rámec.

Možnost sportovat nechápeme jako výsadu, ale jako právo všech občanů. Sport je přirozeným zdrojem národní hrdosti, sebevědomí občanů a výrazně pomáhá při formování životních postojů i hodnotové orientace dětí a mládeže.

Považujeme za nutné vytvořit ucelený a propojený systém podpory tělovýchovy a sportu, podpořený příslušnými legislativními, finančními a institucionálními nástroji, a to jak na úrovni celostátní, tak i na úrovni krajů a obcí. Budeme podporovat koncepční dotační politiku státu, krajů a obcí zaměřenou na údržbu, modernizaci, rekonstrukci, výstavbu a rozvoj sportovišť a komplexů pro každodenní systematickou činnost miliónů aktivních sportovců, trenérů, cvičitelů i funkcionářů, pro využívání volného času široké veřejnosti a především mládeže. Za důležité považujeme granty na úrovni MŠMT, krajů a obcí, jejichž vyhlašování budeme podporovat.

9.6. Věda jako klíčový nástroj rozvoje společnosti vzdělání

Věda je klíčovým nástrojem společnosti při nalézání a osvojování si nových poznatků, a to zejména v současné etapě rozvíjející se globalizace. Dlouhodobým cílem ČSSD je proto vytvořit předpoklady pro její co nejplnější uplatnění ku prospěchu všech občanů země – a zároveň minimalizovat možná rizika spjatá s uplatněním nových vědeckých poznatků.

Česká republika se bez dlouhodobě koncipované a důsledně realizované politiky výzkumu a vývoje neobejde. Bude proto potřeba věnovat mimořádnou pozornost zpracování a realizaci dlouhodobě koncipované a soustavně aktualizované Národní politiky výzkumu a vývoje a průběžně upravovat systém státní podpory výzkumu a vývoje, a to především v oblasti řízení a financování.

Dosavadní forma státní správy v oblasti výzkumu a vývoje plně neodpovídá nárokům současnosti ani budoucnosti a proto bude důležité ji transformovat do podoby, která umožní učinit z výzkumu a vývoje jeden z nejdůležitějších faktorů budoucí prosperity země.K tomu bude nutno vytvořit takový právní a institucionální rámec, který povede k funkční integraci výzkumu ať už základního či aplikovaného, vývoje a vysokoškolského vzdělávání. Také způsoby financování výzkumu a vývoje musí doznat podstatných změn tak, aby se výzkum a vývoj lépe uspokojoval i oprávněné autonomní potřeby výzkumu rozvíjeného na našich pracovištích. Trvalou pozornost si proto vyžádá i kvalitní legislativní činnost v dané oblasti, která se nebude vyhýbat ani etickým problémům spjatým s uplatněním vědeckých poznatků ve společenské praxi.

V dalších letech je nutno napřít naše úsilí na realizaci Lisabonské strategie předpokládající, že věda a výzkum se stanou nejvyšší prioritou pro hospodářskou politiku členských zemí EU. Přepokládá také, že se národní vědecké týmy budou plně integrovat do evropského výzkumného prostoru a tak se znásobí omezené národní výzkumné a vývojové kapacity zapojením do rozsáhlých sítí evropské spolupráce.

Považujeme za naprosto nezbytné zvýšit dříve než v roce 2010 částku na podporu výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP (přičemž podpora z veřejných prostředků bude činit nejméně 1 %).

Budoucí výzkum a vývoj bude orientován především na řešení úloh

• spjatých s posilováním současných i perspektivních nejvýkonnějších složek českého hospodářství;
• významných z hlediska systematického poznávání stavu společnosti a národní kultury;
• důležitých z hlediska dlouhodobých zájmů státu (především jeho bezpečnosti);
• perspektivních z hlediska evropského a celosvětového rozvoje vědy, u nichž existuje dostatečná domácí kapacita zaručující kvalitní spoluúčast na jejich řešení;

Podpora hlubšího začlenění české vědy do světového kontextu úzce souvisí s vytvářením podmínek pro působení kvalitních zahraničních badatelů na našich vědeckých pracovištích stejně jako s prací našich nejlepších odborníků na špičkových pracovištích v zahraničí. Musíme zejména dosáhnut toho, abychom mohli na naše vysoké školy a vědecká pracoviště přitáhnut daleko větší počet zahraničních vědců a nadaných zahraničních studentů

Veřejná podpora výzkumu a vývoje musí dostatečně rozlišovat skutečné potřeby různých vědních oborů a disciplin. Zatímco základní výzkum běžného rozsahu podporovaný především prostřednictvím různých grantových agentur se stal běžnou rutinou, pro velká experimentální zařízení bude třeba navrhnout nové schéma podpory v našich podmínkách.Je nutno daleko více rozšířit, zejména pro aplikovaný výzkum, možnost projektového financování, které umožní zapojit do řešení výzkumných úkolů v daleko širší míře i kapacity soukromé a podnikové sféry. Tak lze i podpořit moderní formy výzkumu a vývoje, kde vznikají integrované týmy zahrnující pracovníky základního výzkumu, vysokých škol, pracovníky z oblasti aplikovaného výzkumu i firemní vývojáře, manažery i pracovníky obchodních profesí.

Pro veřejnou podpory průmyslového (aplikovaného) výzkumu bude důležité připravit Národní inovační politiku a dále zřídit Technologickou agenturu ČR, která bude podle zákonem stanovených podmínek rozdělovat veřejné prostředky k podpoře konkrétního uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v nových výrobcích a službách.

ČSSD bude podporovat šíření významných vědních poznatků jako protiváhy objevujících se antiscientistních nálad ve společnosti. Do tohoto procesu je třeba zapojovat především vědce s vysokým odborným i morálním kreditem, schopné zprostředkovat laické veřejnosti široký a členitý obraz světa a uplatňovat progresivní formy popularizace významu vědy ve spolupráci s veřejnoprávními institucemi a hromadnými sdělovacími prostředky. Stejně tak ČSSD přispěje k vytváření klimatu, v němž by se vědecká komunita sama hlouběji zabývala svou odpovědností za publikování, šíření i využívání výsledků vědeckých poznatků.

9.7. Informační společnost – nástroj budování společnosti vzdělání, spoluúčasti a solidarity

Současná epocha je charakterizována zásadní změnou technologií, která významným způsobem změní ekonomiku, společnost i způsob života každého občana. Současný technologický zlom je charakterizován především pokrokem ve zpracování, přenosu a sdílení informací – proto se mluví o vznikající informační společnosti.

Stále rostoucí globální informační síť Internetu propojuje celou zeměkouli a přenáší stále větší množství dat. Současně tak vznikají i nové nároky jak na člověka, tak i na jeho kvalifikaci a pracovní styl, tak na společnost – především pokud jde o zajištění rovnosti příležitostí při získávání nového a stále nepostradatelnějšího typu gramotnosti – e-gramotnosti.

Ochranou svobody přístupu k informačním zdrojům chce sociální demokracie umožnit každému člověku rovný přístup k informacím a k setření ekonomické bariéry rozvoje jeho osobnosti.

Sociální demokracie si je vědoma jak pozitiv, tak skrytých i zjevných negativ informatizace společnosti a vyjadřuje odhodlání podporovat pozitivní tendence tohoto modernizačního společenského procesu.

9.7.1. Rozšíření možností a forem spoluúčasti v ekonomice i ve veřejné správě

Vzrůstající důležitost člověka ve výrobě a dalších sférách ekonomiky zvyšuje význam motivačních stimulů. Nejen mzda a ostatní formy výdělku, ale i různé formy spoluúčasti na všech stránkách podnikání budou proto hrát stále větší úlohu. Již dnes roste úloha drobných a středních podniků, vývojových firem a tzv. technologických parků. Rozvoj elektronického obchodu usnadní přístup malých a středních firem i na globální trhy díky přímému kontaktu se zákazníky bez zprostředkujících obchodních mezičlánků. Pomocí informačních technologií je již dnes možné propojit vzdálená pracoviště a organizovat na dálku práci i v těch nejodlehlejších oblastech. Vytváření těchto distančních pracovních míst se může stát významným nástrojem proti vylidňování venkova.

Moderní technologie umožní zlepšit a zlevnit veškeré správní agendy obcí, regionů i státu a usnadnit plnění povinnosti jejich institucí informovat v maximální míře veřejnost o své činnosti. Lepší přístup k těmto informacím je předpokladem rozvoje nových forem demokracie, zvyšujících spoluúčast každého občana na jejich rozhodování. Vznik tzv. informatizované, přímé demokracie je neoddělitelný od změny faktické nadvlády institucí státu a samosprávy nad občany ve služby pro ně. Informace, které obec, region či stát získá díky podílu rozpočtového financování, musejí zůstat zdarma přístupné občanům jako univerzální služba prostřednictvím pomocí informačních technologií a dálkového přístupu.

9.7.2. Ochrana osobní identity, ochrana osobnosti

Rovný přístup k informacím vyžaduje zamezit monopolizaci a zneužívání informací k jakémukoli účelu, které činí ze ztráty soukromí jedno z nejvýraznějších rizik budoucnosti. Snadnost zneužití podoby, osobních dat a jiných osobních identifikátorů jedince v komunikačních sítích, ať již k páchání trestné činnosti kriminálními živly nebo k potlačení práv jedince či jeho šikaně ekonomickými, politickými a jinými mocenskými elitami, činí zvláště významným problém elektronické identity a zajištění ochrany osobnosti po technické i právní stránce.

ČSSD bude tomuto riziku nezadržitelně se prosazujícího digitálního světa čelit snahou o ošetření v zákoně nejvyšším – v ústavě – a přirozeně ve všech ostatních sférách života. Ochranu ústavních práv občanů lze zajistit důslednou kontrolou všech komunikačních tras, databází a datových skladů před neoprávněnou manipulací kýmkoli, včetně administrativních, zpravodajských a bezpečnostních služeb státu.

9.7.3. Právo na informace

Přístup k co nejkomplexnějším a objektivním informacím za nediskriminujících podmínek je základním lidským právem. Toto právo lze lidem fakticky brát nejen upíráním informací, ale i záměrnými dezinformacemi. Mediální charakter dneška i budoucnosti tak skrývá řadu vážných nebezpečí pro rozvoj i samotné uchování demokratického charakteru společnosti.

9.7.4. Člověk – cíl i zdroj rozvoje informační společnosti

Lidé jsou skutečně svobodní pouze mají-li k dispozici dostatek zdrojů, podnětů i příležitostí k vlastnímu rozvoji. Společnost zase prosperuje jen pokud dokáže schopností a dovedností svých členů maximálně využít. V době překotného rozvoje informačních technologií se stále více stává nezbytným předpokladem vytváření a zachování rovných možností společenského uplatnění člověka i využití jeho schopností informační gramotnost. Skutečná rovnost příležitostí k získávání tzv. e-gramotnosti již patří nebo bude záhy patřit k naplňování základních občanských práv a svobod.

Součástí politiky sociální demokracie je proto i snaha zpřístupnit prostřednictvím informačních technologií všem občanům maximum informací a znalostí vytvořených za peníze státu či vytvořených v národním jazyce, a to za podmínek nediskriminujících ani ekonomicky. Tomu je třeba podřídit i státní podporu vývoje a užití nástrojů, programů a operačních prostředí, tedy preferovat domácí lidské zdroje, podporu prostředí pro vývoj nekomerčního software a dat s všeobecně přístupným zdrojovým kódem i volně přístupných souborů osvědčených postupů, otevřené sdílení zdrojových kódů a programů v rámci celosvětové komunity a otevřené, celosvětově normalizované formáty dat pro neomezovanou možnost jejich sdílení. Výsledkem tohoto ekonomicky výhodného trendu bude podpora vlastní inteligence a sdílení celosvětového znalostního bohatství. Jen tak lze zachovat aktivní podíl české inteligence na globálních znalostech.

ČSSD bude neustále vyhodnocovat pozitiva i možné negativní dopady rozvoje informačních technologii a podporovat jejich využití ve směrech otevírajících možnosti ke zvyšování kvality života člověka a eliminovat stále sofistikovanější a skrytější možnosti manipulace člověkem včetně ohrožování jeho svobody. Sociálnětržní pojetí ekonomiky pro nás neznamená pouze tržní ekonomiku s rozvinutou sociální ochranou, ale i vytváření podmínek pro rozvoj člověka, kultivaci potenciálu jeho znalostí, dovedností a celkového rozvoje jeho osobnosti.

K obsahu Dlouhodobého programu ČSSD - verze 6