logo SDS
Dnešní datum: 17. 09. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 575x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 462x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 358x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 316x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 313x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 265x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 13.3
21 denni
Max. 476
Prům. 369.4

Nyní si čte web : 34 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Vysvětlivky - Grundrisse I. (pokračování)

Vydáno dne 11. 01. 2006 (46943 přečtení)

Pokračování vysvětlivek k prvnímu svazku Rukopisů „Grundrisse“. V českém vydání z roku 1971 umístěny vždy na příslušných stranách dole pod čarou. Na serveru SDS začínají vysvětlivky ZDE.

[183] Viz tento svazek, str. 155–156.

[184] Viz tento svazek, str. 56 a poznámku 32.

[185] Viz tento svazek, str. 147–151, 161–167, 187–188 a 193.

[186] Viz tento svazek, str. 151–153, 167–171, 172–174, 183–185, 186 až 187 a 195.

[187] Viz tento svazek, str. 156–161, 174, 175–183 a 184–195.

[188] Viz tento svazek, str. 69–112.

[189] Viz tento svazek, str. 89–90, 102 a 116.

[190] Viz tento svazek, str. 78, 81–82, 90, 91, 92, 94, 100, 101–102 a 115.

[191] V originále: Gleichgeltende und Gleichgültige.

[192] Viz tento svazek, str. 182.

[193] Viz tento svazek, str. 112–113 a 120–121.

[194] Viz tento svazek, str. 180–182 a 183.

[195] Viz tento svazek, str. 61 a 63.

[196] Viz tento svazek, str. 61.

[197] Výrazy „vystaven náhodě“ a „fixní“ patrně omylem přehozeny. Srovnej str. 381 a násl.

[198] Viz tento svazek, str. 175–176, 181–183 a 192–194.

[199] Viz tento svazek, str. 56 a 59.

[200] Viz tento svazek, str. 227 a 240.

[201] Viz tento svazek, str. 192.

[202] Viz tento svazek, str. 208–209.

[203] Viz tento svazek, str. 41, 49, 59, 60–61 a 210.

[204] Viz tento svazek, str. 213.

[205] Viz tento svazek, str. 102.

[206] Viz tento svazek, str. 56–57, 163, 184 a 185.

[207] Viz tento svazek, str. 180.

[208] Stejně jako se v penězích směnná hodnota, tj. všechny vztahy zboží jako směnných hodnot, jeví jako věc, jeví se takto v kapitále všechna určení činnosti, která vytváří směnné hodnoty, <všechna určení> práce. (Marxova poznámka.)

[209] Viz tento svazek, str. 213.

[210] Viz tento svazek, str. 181 a 182–183.

[211] Viz tento svazek, str. 154–161.

[212] Viz tento svazek,str. 216.

[213] Viz tento svazek, str. 39.

[214] Viz tento svazek, str. 217.

[215] Viz tento svazek, str. 63, 176 a 194.

[216] Viz tento svazek, str. 201.

[217] Viz tento svazek, str. 215–219.

[218] Viz tento svazek, str. 176.

[219] V originále: cultivateur.

[220] Viz tento svazek, str. 194.

[221] Viz tento svazek, str. 117-118.

[222] „vytvořená hodnota“.

[223] Viz tento svazek, str. 224–227.

[224] Není třeba chápat hodnotu jako jednotu užitné hodnoty a směnné hodnoty? Není hodnota jako taková o sobě a pro sebe všeobecno ve srovnání s užitnou a směnnou hodnotou jako svými zvláštními formami? Má to nějaký význam v ekonomii? Užitná hodnota se předpokládá i v jednoduché nebo čisté směně. Ale zde, kde se výměna děje právě jen pro oboustranný užitek ze zboží, nemá užitná hodnota, tj. obsah, přírodní zvláštnost zboží jako taková, žádnou platnost jako ekonomické určení jeho formy. Jeho formovým určením je naopak směnná hodnota. Obsah mimo tuto formu je lhostejný; není to obsah poměru jako společenského poměru. Což se však tento obsah jako takový nerozvíjí v soustavě potřeb a výroby? Nevstupuje užitná hodnota jako taková přímo do formy, neurčuje samu ekonomickou formu, např. v poměru mezi kapitálem a prací? mezi různými formami práce? – Zemědělství, průmysl atd. – Pozemková renta? – Vliv ročních období na ceny surovin? atd. Kdyby hrála v ekonomii úlohu Jen směnná hodnota jako taková, jak by se tam mohly později dostat takové prvky, které se týkají čistě užitné hodnoty, jako například hned v kapitálu jako surovině atd. Kde se u Ricarda najednou bere fyzikální složení půdy?[206] atd. Slovo zboží [Ware] (německé Güter snad jako denrée na rozdíl od marchandise?) obsahuje vztah. Cena se u něho jeví jako pouhé formální určení. To vůbec není v rozporu s tím, že směnná hodnota je určení převažující. Ale spotřeba samozřejmě nepřestává tím, že je určována Jen směnou; ačkoli tím samozřejmě získává už své zaměření. Rozhodně je to třeba při zkoumání hodnoty přesně prozkoumat a ne od toho prostě abstrahovat, jako to dělá Ricardo, nebo pouze předpokládat slovo „užitečnost“ a dělat se proto důležitým jako nudný Say.[207] Především se při výkladu jednotlivých oddílů musí ukázat, a také se ukáže, že užitná hodnota nejen ani zdaleka nezůstává jako pouze předpokládaná látka mimo ekonomii a její formová určení, ale že do ní do značné míry patří. Proudhonovu jalovost viz v „Misere“.[208] Jisté je: ve směně je (v oběhu) zboží – užitná hodnota – jako cena; že je kromě své ceny také zbožím, předmětem potřeby, to se rozumí samo sebou. Obě určení se vůbec nedostávají do vzájemného vztahu, kromě toho, že zvláštní užitná hodnota se projevuje jako přirozená hranice zboží a že tedy klade peníze, tj. svou směnnou hodnotu, současně jako existenci mimo zboží samo v penězích, ale jen formálně. Peníze samy jsou zbožím, jejich substancí je užitná hodnota. (Marxova poznámka.)

[225] Viz tento svazek, str. 223-224.

[226] Viz tento svazek, str. 161.

[227] Viz tento svazek, str. 185-186 a 195- 196.

[228] Viz tento svazek, str. 188 a 193.

[229] Viz tento svazek, str. 233.

[230] O této ekonomické (společenské) substanci užitných hodnot, tj.o jejich ekonomickém určení jako obsahu na rozdíl od jejich formy (ale tato forma je hodnota, protože je to určité množství této práce) se dá mluvit jen tehdy, hledáme-li její protiklad. Pokud jde o jejich přírodní rozdílnosti, žádná z nich nevylučuje, aby se v ní kapitál usadil, aby ji učinil tělem svého těla, pokud žádná z nich nevylučuje určení směnné hodnoty a zboží. (Marxova poznámka.)

[231] Viz tento svazek, str. 230.

[232] Viz tento svazek, str. 269.

[233] Viz tento svazek, str. 268–269 (poznámka pod čarou).

[234] Viz tento svazek, str. 286.

[235] Viz tento svazek, str. 117–118 a 227.

[236] Viz tento svazek, str. 102–103, 215 a 2 19-220.

[237] V originále anglicky – clears.

[238] Viz tento svazek, str. 114–115, 116, 118–119, 128–130 a 173.

[239] Viz tento svazek, str. 33.

[240] Viz tento svazek, str. 213, 227 a 240.

[241] Viz tento svazek, str. 231 a 253.

[242] Viz tento svazek, str. 219–220.

[243] Viz tento svazek, str. 249.

[244] Viz tento svazek, str. 180–183 a 238.

[245] Viz tento svazek, str. 238–239 a 247-250.

[246] Konec stránky rukopisu. Následující strana chybí.

[247] Následující text navazuje na chybějící koncovou stránku předcházejícího (II.) sešitu, jejíž obsah vyplývá z nadpisu převzatého z Marxových „Odkazů“. Tato 8. stránka (III.) sešitu je nadepsána: 29. 30. listopad, prosinec. Kapitola o kapitálu. (Pokračování) (sešitu II).

[248] Viz tento svazek, str. 248-249 a 250-255.

[249] Viz tento svazek, str. 236-238.

[250] Viz tento svazek, str. 196-197.

[251] Viz tento svazek, str. 61.

[252] Co do možnosti.

[253] Viz tento svazek, str. 54-62 a 63.

[254] Viz tento svazek, str. 235-236, 238, 239, 256 a 257.

[255] Viz tento svazek, str. 151, 162 a 185-186.

[256] Viz tento svazek, str. 238 a 247–260.

[257] Viz tento svazek, str. 261.

[258] Viz tento svazek, str. 44.

[259] Viz tento svazek, str. 261.

[260] Viz tento svazek,str. 225–227, 231–233 a 239.

[261] Viz tento svazek, str. 39, 54–55, 58, 229–231, 233–238, 239 a 262–264.

[262] Viz tento svazek, str. 280–281 a něm. vyd. „Grundrisse“, str. 365–374 a 412.

[263] Viz tento svazek, str. 266.

[264] Viz tento svazek, str. 274–275.

[265] Viz tento svazek, str. 260–266.

[266] Co to je produktivní práce nebo co není, otázka, o niž se svedlo hodně sporů od doby, kdy Adam Smith došel k tomuto rozlišení, to musí vyplynout z rozboru různých stránek kapitálu samého. (Viz str. 237–238 – pozn. red.) Produktivní práce je pouze ta, která produkuje kapitál. Není to šílené, ptá se např. (nebo alespoň přibližně tak) pan Senior, že výrobce klavírů má být produktivním pracovníkem, ale klavírista nikoli, ačkoli bez klavíristy by klavír byl přece nesmysl?[236] Ale přesně tak to je. Výrobce klavírů reprodukuje kapitál; klavírista směňuje svou práci jen za důchod. Ale klavírista produkuje hudbu a uspokojuje náš smysl pro tóny a do jisté míry jej i produkuje? Opravdu to dělá: jeho práce něco produkuje; ale proto ještě není produktivní prací v ekonomickém smyslu; je produktivní stejně málo jako práce blázna, který produkuje přízraky. Práce je produktivní jen tím, že produkuje svůj vlastní opak. Jiní ekonomové proto myslí, že takzvaní neproduktivní pracovníci jsou produktivní nepřímo. Například klavírista stimuluje výrobu; zčásti tím, že v nás vyvolává nálady, které činí naši individualitu energičtější, životnější, nebo také v běžném smyslu, že vyvolává novou potřebu, k jejímuž uspokojení je nutno vynaložit více píle v bezprostřední materiální výrobě. Tím už se přiznává, že produktivní je jen ta práce, která produkuje kapitál; že tedy práce, která to nedělá, ať už je sebeužitečnější – právě tak může být škodlivá – není pro kapitalizaci prací produktivní, tudíž je prací neproduktivní. Jiní ekonomové říkají, že rozdíl mezi produktivním a neproduktivním není nutno vztahovat na výrobu, ale na spotřebu. Právě naopak. Výrobce tabáku je produktivní, ačkoli spotřeba tabáku je neproduktivní. Výroba pro neproduktivní spotřebu je právě tak produktivní jako výroba pro spotřebu produktivní; vždy za předpokladu, že produkuje nebo reprodukuje kapitál. „Produktivní dělník je ten, kdo přímo zvětšuje bohatství svého pána,“[237] říká proto velmi správně Malthus (X, 40); alespoň po jedné stránce správně. Ten výrok je příliš abstraktní, protože v tomto pojetí platí právě tak i o otroku. Pánovo bohatství, v poměru k dělníkovi, je forma bohatství samého v jeho poměru k práci, je kapitál. Produktivní dělník je ten, kdo přímo zvětšuje kapitál. (Marxova poznámka.)

[267] Viz tento svazek, str. 267.

[268] Viz tento svazek, str. 196-197 a 258-259.

[269] Viz tento svazek, str. 253.

[270] Viz tento svazek, str. 202, 211, 217, 228–229 a 266.

[271] Viz tento svazek, str. 220–221.

[272] produkovat, vyrábět.

[273] Viz tento svazek, str. 267-270.

[274] Viz tento svazek, str. 264-265.

[275] Viz tento svazek, str. 235.

[276] Viz tento svazek, str. 259–260.

[277] Viz tento svazek, str. 211–213 a 278.

[278] Viz tento svazek, str. 222–227.

[279] Viz tento svazek, str. 229–236, 238–239, 247–249, 255–257, 260–266, 267–272 a 273–281.

[280] Viz tento svazek, str. 236–238, 249–255, 257–260, 266–267 a 272–273.

[281] Viz tento svazek, str. 273.

[282] Viz tento svazek, str. 282.

[283] Viz tento svazek, str. 265–266, 267–268 a 274.

[284] Viz tento svazek, str. 264–265, 269–271 a 274–281.

[285] Viz tento svazek, str. 273.

[286] Viz tento svazek, str. 231, poznámka.

[287] Viz tento svazek, str. 281.

[288] Viz tento svazek, str. 260–266 a 275–281.

[289] Viz tento svazek, str. 278–281.

[290] Viz tento svazek, str. 253.

[291] Pan Bastiat vyslovuje nesmírnou moudrost, že systém námezdní práce je nepodstatná, jen formální forma, forma asociace, která jako taková nemá s ekonomickým poměrem mezi prací a kapitálem co dělat. Kdyby, říká, byli dělníci tak bohatí, že by mohli počkat, až bude produkt hotov a prodán, pak by jim systém námezdní práce nebránil v tom, aby uzavřeli s kapitalistou právě tak výhodnou smlouvu, jakou uzavírá jeden kapitalista s druhým. Zlo tedy netkví v systému námezdní práce, nýbrž v podmínkách, které jsou na něm nezávislé. Že tyto podmínky jsou samy podmínkami námezdní práce, to ho samozřejmě ani nenapadne. Kdyby dělníci byli současně kapitalisty, pak by ve skutečnosti nebyli k nepracujícímu kapitálu v poměru pracujících dělníků, nýbrž pracujících kapitalistů – tj. ne ve formě námezdních dělníků. Proto také je pro něho mzda a zisk v podstatě totéž jako zisk a úrok. Nazývá to harmonií ekonomických poměrů, ekonomické poměry prý totiž existují jen zdánlivě, ve skutečnosti, v podstatě však prý existuje jen jeden poměr – poměr jednoduché směny. Bytostné formy se mu tedy o sobě jeví jako bezobsažné, tj. nikoli jako skutečné formy. (Marxova poznámka.)[262]

[292] Viz tento svazek, str. 114, 115–116, 118–119, 128–130 a 186.

[293] Viz tento svazek, str. 57 a 62.

[294] Viz tento svazek, str. 268–269, poznámka.

[295] Viz tento svazek, str. 197.

[296] V rukopise: bilden; zřejmé přepsání.

[297] Viz tento svazek, str. 288–289.

[298] V rukopise: Formbeziehungen; – zřejmé přepsání.

[299] Viz tento svazek, str. 295.

[300] Viz tento svazek, str. 290.

[301] Viz tento svazek, str. 287–288.

[302] Viz tento svazek, str. 241 a 260.

[303] Mez se jeví jako náhoda, která musí být překonána. Ukazuje se to i při nejpovrchnějším pozorování. Vzroste-li kapitál ze 100 na 1000, stává se nyní východiskem těch 1000 a od nich musí pokračovat zmnožování; zdesetinásobení o 100% neznamená nic; zisk a úroky se samy opět stávají kapitálem. To, co se jevilo jako nadhodnota, jeví se teď jako pouhý předpoklad atd., jako něco, co bylo přijato přímo do pouhé existence. (Marxova poznámka.)[280]

[304] Viz tento svazek, str. 117–118, 227 a 240.

[305] V rukopise: gefallen; zřejmé přepsání.

[306] Páni továrníci prodloužili ovšem pracovní den až do noci, zákon o desetihodinové pracovní době. Viz zprávu Leonharda Hornera. Sám pracovní den není omezen přirozeným dnem; může se prodloužit hluboko do noci. <V rukopise je Arbeit místo Nacht; zřejmé přepsání – poznámka redakce>; to patří do kapitoly o mzdě <viz str. 253 tohoto svazku – poznámka redakce>. (Marxova poznámka.)[281]

[307] V rukopise: Division von 1/2 durch 2 (durch das ursprüngliche Verhältnis); zřejmé přepsání.

[308] V rukopise: das letztere; zřejmý omyl.

[309] V rukopise: Aber der Surpluswert; zřejmý omyl.

[310] V rukopise: 4/9; zřejmý omyl.

[311] V rukopise: 3/9; zřejmý omyl.

[312] V rukopise: 2/6 čili 1/3; zřejmý omyl.

[313] V rukopise: Wert; zřejmé přepsání.

[314] V rukopise: Wert; zřejmé přepsání.

[315] V ruském vydání (Sočiněnija, 1968, sv. 46, část I, str. 296) opraveno: o 3/8.

[316] Viz tento svazek, str. 288.

[317] Dále je v rukopise škrtnuto: Předpokládáme-li, že produktivní síla se tisíckrát zvětší a původní nutná práce = 1/4, činila by nyní 1/4000 pracovního dne; a nadhodnota by vzrostla přesně o 1/4000. Původní celková nadhodnota činila 3/4 čili 3000/4000. Celková nadhodnota tedy <nyní> 3000/4000, tj. na nutnou práci by připadla jen 1/4000. Původně připadala 1/4 na nutnou práci, 3/4 na celkovou nadhodnotu.

[318] V rukopise: 5/8 = 10/16; zřejmý omyl (viz předchozí odstavec).

[319] V rukopise o 5/16; zřejmý omyl, vyplývající z předchozího.

[320] V rukopise: 30/32; zřejmý omyl – jde o celkovou nadhodnotu 7/8 (viz tento svazek, str. 302).

[321] V rukopise: o 1/32; omyl vyplývající z předchozího.

[322] V rukopise dále: = 1/11 (ještě k tomu 1/(11 +1/999)), tj. celková nadhodnota by ztisíceronásobením produktivní síly nestoupla ani o 1/11, tj. ani o 3/33, zatímco… (1/11 je početní omyl).

[323] V ruském vydání (str. 298) opraveno: čili 12/6.

[324] V ruském vydání (str. 298) opraveno: 12/6krát.

[325] V ruském vydání (str. 299) opraveno: 1 :6.

[326] V rukopise: 1/11; zřejmý omyl (viz poznámky na str. 303 tohoto svazku).

[327] Viz tento svazek, str. 298.

[328] Práce zpředmětněná v dělníkovi se tu sama ukazuje jako zlomek jeho vlastního živého pracovního dne; je to totiž týž zlomek jako ten, v němž se zpředmětněná práce, kterou dostává jako mzdu od kapitálu, má k celému pracovnímu dni. (Marxova poznámka.) (Viz tento svazek, str. 302. – Pozn. red.)

[329] Viz tento svazek, str. 176, 227, 240, 258 a 297–313

[330] Na tomto místě je v rukopise škrtnuto: Kdyby kapitál, za podmínek, že by se produktivní síla zdvojnásobila a nutná práce by se rovnala 1/2, tedy klesla by na 1/4, a pohotová nadpráce by tedy stoupla z 2/4 na 3/4, nechal dělníka pracovat jen 3/4 dne, pak by opravdu, jak se domnívá Ricardo[282], zmnožení produktivní síly nerozmnožovalo hodnoty, hodnotu kapitálu. Zůstávala by stejná; jestliže předtím reprezentovala přebytek 2/4 pracovních dnů zpředmětněných v kapitálu nad ten díl pracovního dne, který připadá dělníkovi, reprezentuje ho i nadále. Bylo vytvořeno stejné množství zpředmětněné nadpráce. Ale jak jsme viděli, je už v povaze kapitálu, že spotřebovává veškerou pohotovou nadpráci; protože právě vytváření nadpráce je jeho pojmem. (Viz tento svazek, str. 272.)

[331] Na tomto místě je v rukopise škrtnuto: Protože jako jednotku bereme vždy poměrný díl produktu. (Viz tento svazek, str. 275–279.)

[332] V rukopise: 2 bušly je zřejmý omyl.

[333] V rukopise: gestiegen; zřejmý omyl.

[334] V rukopise: 18 3/2;jasná početní chyba.

[335] V rukopise: 12 neboli o 40 šil.; jasná početní chyba.

[336] Viz tento svazek, str. 286.

[337] Viz tento svazek, str. 40, 227, 240, 253 a 283.

[338] Viz tento svazek, str. 276 a 278.

[339] V rukopise: ihr; zřejmý omyl (Arbeitsvermögen).

[340] Prozatím ještě není nutné předpokládat, že s nadprací čili s dobou nadpráce se musí zmnožovat i materiál a nástroj. O tom, jak pouhá nadpráce zmnožuje surovinu, viz Babbage,[283] např. opracovávání zlatých drátů atd. (Marxova poznámka.)

[341] Předpokládejme ještě, že surovina se zdvojnásobí a že pracovní nástroj vzroste (pro jednoduché počítání) o polovinu. Výdaje kapitálu by tedy nyní činily 100 tolarů bavlny, 20 tolarů nástroje, tedy 120 tolarů, a za práci stejně jako předtím 40 tolarů; dohromady tedy 160 tolarů. Zmnoží-li čtyřhodinová nadpráce 100 tolarů o 40%‚ zmnoží 160 tolarů o 64 tolarů. Tedy celý produkt = 224 tolarů. Zde ještě předpokládáme, že míra zisku se nemění s velikostí kapitálu a že pracovní materiál a pracovní nástroj nejsou ještě samy chápány jako realizace nadpráce. Kapitalizace doby nadpráce; jak jsme viděli, čím větší je už daná doba nadpráce, tj. velikost kapitálu jako takového, tím víc se předpokládá, že absolutní zmnožení pracovní doby je nemožné, a relativní klesá geometrickou řadou s růstem produktivní síly. (Marxova poznámka.) (Viz též tento svazek, str. 305. – Pozn. red.)

[342] Viz tento svazek, str. 308.

[343] V rukopise: Material; zřejmý omyl (viz začátek odstavce).

[344] Viz tento svazek, str. 227, 239, 270, 273, 283, 284 a 305.

[345] V uvedeném případě se produktivní síla zdvojnásobila, stoupla o 100%‚ hodnota kapitálu stoupla o 20%. (Marxova poznámka.) (Správně: 50 %, tj. ze 40 na 60; viz str. 311 tohoto svazku a příklad na str. 309. – Pozn. red.)

[346] V ruském vydání (str. 308) opraveno: s nadhodnotou 40 tolarů.

[347] V ruském vydáni (str. 308) opraveno: 160 (srovnej str. 309 tohoto svazku).

[348] V rukopise: 120; zřejmý omyl, viz příklad na str, 309 tohoto svazku.

[349] V rukopise 60; zřejmý omyl ve výpočtu (i při základu 120).

[350] V rukopise 140 – zřejmý omyl; 64 je 40% ze 160 (viz příklad na str. 309 tohoto svazku).

[351] Viz poznámku 282 a text na str. 290–297 tohoto svazku.

[352] Na horním okraji 36. listu sešitu III je připsáno: (Peníze samy pro sebe se nemohou charakterizovat ani jako užitná hodnota, ani jako směnná hodnota, nýbrž jako hodnota.) Viz též poznámku 288.

[353] V podstatě je nesprávné říkat, že živá práce spotřebovává kapitál; kapitál (zpředmětněná práce) spotřebovává ve výrobním procesu živou práci. (Marxova poznámka.) Viz též tento svazek, str. 222 a 240. (Pozn. red.)

[354] V originále: wealth.

[355] V rukopise: productively; chybně opsaný citát z Ricarda.

[356] V rukopise: produced; chybné opsaný citát z Ricarda.

[357] V rukopise: national; zřejmý omyl. Jde o oddíl „Zahraniční obchod.“ Viz tento svazek, str. 317.

[358] V rukopise: směňuje (eintauscht); zřejmé přepsání.

[359] Viz tento svazek, str. 288 a 302.

[360] V originále: „wealth“.

[361] Viz tento svazek, str. 197, 293 a 312.



Warning: mysql_result(): Unable to jump to row 0 on MySQL result index 112 in /var/www/www.sds.cz/htdocs/public/specfce.php on line 438
[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Marx | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
239 (239 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
231 (231 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
184 (184 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
185 (185 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
365 (365 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
199 (199 hl.)
Prohnilý humanismus !!
148 (148 hl.)

Celkem hlasovalo: 1551


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.