Vysvětlivky - Grundrisse I.

[1] Další rukopis pozdějšího data, obvykle označovaný (původně Marxem) jako „Der Produktionsprozess des Kapitals“ je dosud - žel - k dispozici jen v originálním vydání „Archivu Marxa i Engelsa“, sv. II. (VII.), Moskva 1933. K tomu by ovšem bylo třeba přiřadit dosud jen zčásti zveřejněné „Sešity o technice“ („Voprosy istoriji jestěstvoznanija i techniki“, sešit 25, Moskva 1968), těžko dostupné pro českého čtenáře.

[2] Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 253 a 412.

[3] Viz Marx-Engels, Spisy, Sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 612.

[4] Viz str. 60, 61 a 62 tohoto svazku.

[5] Viz str. 176-185 tohoto svazku.

[6] Viz str. 185-186 tohoto svazku.

[7] Viz str. 195-196 tohoto svazku.

[8] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 412.

[9] Viz tento svazek, str. 227.

[10] Viz tamtéž.

[11] Viz tento svazek, str. 239-240.

[12] Viz tento svazek, str. 240-244.

[13] Viz tento svazek, str. 240 a 244-245.

[14] Viz tento svazek, str. 245-246 a dále německé vydání Marxových „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 434.

[15] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 653, 688 a poznámku 513.

[16] Viz Spisy, sv. 30, čes. vyd. 1969, str. 714, nebo K. Marx, „Dopisy o ‚Kapitálu‘“, Praha 1957, str. 111.

[17] Srovnej K. Marx, „Teorie o nadhodnotě“, sv. I, čes. vyd. 1958, str. 7-12 (redakční předmluva) a str. 423-425.

[18] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347.

[19] Tamtéž, str. 615.

[20] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347.

[21] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 615.

[22] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 514.

[23] Práce „Ke kritice politické ekonomie“, vydaná v roce 1859, je i s předmluvou zařazena ve 13. svazku Marxových a Engelsových Spisů, čes. vyd. 1963, str. 31-189.

[24] Viz K. Marx, „Kapitál“, díl II, čes. vyd. 1955, str. 12 (Engelsova předmluva).

[25] živočich společenský (Aristoteles, „Ústava“, sv. I, kap. 1).

[26] V rukopise místo Produkte: Produktion; zřejmý omyl.

[27] V rukopise místo Konsumption: Person; zřejmý omyl.

[28] Co do možnosti.

[29] V rukopise: nicht nur als; zřejmý omyl.

[30] V rukopise: Produktion; zřejmý omyl.

[31] co do možnosti (Aristotelův výraz z „Metafyziky“ a jiných děl).

[32] V originále francouzsky: fluctuations du portefeuille.

[33] V rukopise: 101 miliónů. Marx zde přebírá Darimonovu chybu - rozdíl položek za duben a září podle Darimonovy tabulky Činí ve skutečnosti 108 miliónů. V následující pasáži rukopisu s rozborem Darimonových tabulek až po str. 74 tohoto svazku je několik chyb vzniklých tímto nedopatřením. Z prověření údajů v Darimonově práci vyplynuly opravy v číslech. Ty si vyžádaly i některé textové úpravy na str. 72, které však nemají vliv na podstatu Marxových závěrů na str. 72 a 73 tohoto svazku.

[34] V rukopise: 43 miliónů.

[35] V rukopise: šestiměsíčního.

[36] V rukopise: 432614799 fr.

[37] V rukopise: 322904313 fr.

[38] V rukopise: 420914028 fr.

[39] V rukopise: 310744925 fr.

[40] V rukopise: stoupá... přírůstek.

[41] V rukopise: stoupá... přírůstek.

[42] V rukopise: 420914028

[43] V rukopise: 310744925.

[44] V rukopise: 13144225 fr.

[45] V rukopise: 375486 fr.

[46] V rukopise: 381699256.

[47] V rukopise: 71329817.

[48] V rukopise: 21810382 fr.

[49] V rukopise: 381699256.

[50] V rukopise: 76990349 fr.

[51] V rukopise: 288645333.

[52] V rukopise: 431390562.

[53] V rukopise: 50139111 fr.

[54] V rukopise: 27299043 fr.

[55] V rukopise: dvakrát.

[56] V rukopise: nedosahuje vzestupu.

[57] V rukopise: dvakrát. Ve shodě s tímto nedopatřením zní v rukopise další text takto:... ale tak, že pokles portfeje se nekryje s poklesem zásoby kovů (měsíc květen až červen a srpen až září), a nakonec...

[58] V rukopise: 101 miliónů (viz poznámku na str. 70 tohoto svazku).

[59] V rukopise: 101 miliónů (viz poznámku na str. 70 tohoto svazku).

[60] V originále anglicky: moneyed interest.

[61] V originále anglicky: landed interest.

[62] Bezúročný, bezplatný úvěr.

[63] Vlastnictví je krádež.

[64] V originále rukopisu: Konvertibilität; zřejmý omyl.

[65] V originále rukopisu: Inkonvertibilität; zřejmý omyl.

[66] V rukopise: des Geldes; zřejmý omyl.

[67] co do možnosti.

[68] V rukopise: hodiny; podle předchozí věty zřejmý omyl.

[69] Viz tento svazek, str. 90-91.

[70] Viz tento svazek, str. 97-98.

[71] Viz tento svazek, str. 92-94.

[72] Viz tento svazek, str. 89-90.

[73] Viz tento svazek, str. 101-102.

[74] Viz tento svazek, str. 82.

[75] Viz tento svazek, str. 103-105.

[76] V originále: contrevaleur.

[77] Viz další text až po str. 116.

[78] Války všech proti všem (Thomas Hobbes, „Elementa Philosophica“).

[79] Viz tento svazek, str. 57.

[80] Viz tento svazek, str. 90-103.

[81] Viz tento svazek, str. 110-115.

[82] Viz tento svazek, str. 108.

[83] Viz tento svazek, str. 127-143.

[84] Povýtce.

[85] „Tato země je bohatá na věci, které rostou a dozrávají každým rokem, ale má i věci věčné, neboť se tu v přírodě hojně nachází kámen (a zvláště mramor) atd. Je tu také půda, která sice nevydá žeň, když se zaseje, ale když se v ní kope, uživí mnohem víc lidí, než kdyby produkovala obilí.“

[86] Viz dále tento svazek až po str. 143 a str. 122.

[87] Viz tento svazek, str. 145-151.

[88] Viz tento svazek, str. 81-82.

[89] Tito lidé vynikají krásou a vzrůstem. Jsou upřímní a nemají obchodního ducha, neboť většinou nepoužívají peněz a neznají vyšší číslo než sto, ale vyměňují si výrobky.“

„Mimo to neznají měření mírami.“

[90] Viz tento svazek, str. 150.

[91] Není jasné, k čemu se toto 2. vztahuje; snad chtěl Marx označit toto místo jako pendant k textu od str. 123.

[92] Povýtce.

[93] V originálu: Erz.

[94] V originálu: Erz.

[95] V originálu: Bronze.

[96] Měď, bronz, kov.

[97] Zlato.

[98] V originálu: Erz, Bronze.

[99] Viz tento svazek, str. 127.

[100] písečná poušť oplývající zlatem.

[101] Pracovali s bronzovými nástroji, neboť nebylo ještě šeré železo.

[102] „Užívání bronzu bylo známo dříve než užívání železa.“

[103] „je to zakázáno starým rozhodnutím otců, kteří kázali šetřit Itálii“.

[104] V rukopise: 17,4.

[105] V rukopise: 8.

[106] Viz tento svazek, str. 141 a 142.

[107] Viz tento svazek, str. 141.

[108] Viz tento svazek, str. 141.

[109] Viz tento svazek, od str. 131 až po toto místo.

[110] Viz tento svazek, str. 54-62.

[111] Viz tento svazek, str. 127.

[112] Viz tento svazek, str. 94-102.

[113] Viz tento svazek, str. 127-129.

[114] Viz tento svazek, str. 145.

[115] Viz tento svazek, str. 106.

[116] Viz tento svazek, str. 144.

[117] Viz tento svazek, str. 145-150.

[118] Viz tento svazek, str. 127.

[119] Viz tento svazek, str. 143-144.

[120] Viz tento svazek, str. 149.

[121] Viz tento svazek, str. 185-186.

[122] Viz tento svazek, str. 143.

[123] Viz tento svazek, str. 145-151.

[124] Viz tento svazek, str. 161-175.

[125] Viz tento svazek, str. 144.

[126] Ent- und Veräusserung.

[127] Viz tento svazek, str. 119.

[128] Viz tento svazek, str. 151.

[129] Viz tento svazek, str. 118 a 227.

[130] Viz tento svazek, str. 145-151.

[131] Viz tento svazek, str. 151-152.

[132] Viz tento svazek, str. 102.

[133] Dále je v rukopise škrtnuto: Zde musíme upozornit za prvé na to, že oba momenty oběhu jsou plozeny třetím, který jsme dříve nazvali jeho nekonečným procesem[viz vysvětlivka 132]; a že prostřednictvím tohoto třetího momentu, ať už za výchozí bod vybereme peníze nebo zboží, může a musí konečný bod vždy znovu směřovat ven z oběhu. Tedy zboží - peníze - peníze - zboží peníze; ale právě tak peníze - zboží - zboží - peníze - zboží; i když se tedy ani jeden z těch dvou momentů neuzavírá v sobě, musí být nicméně uvažován ve své určenosti; v této souvislosti už nevypadá tak kuriózně, že jeden moment pohybu záleží v tom, že peníze se prostřednictvím zboží směňují samy za sebe a že se to jeví jako dočasný konečný cíl.

[134] Viz tento svazek, str. 151 a 62.

[135] V originále anglický výraz: barter.

[136] Viz tento svazek, str. 56.

[137] Viz tento svazek, str. 92-94.

[138] Viz tento svazek, str. 92-126.

[139] Viz tento svazek, str. 145-151, 153-154 a 156.

[140] Viz tento svazek, str. 151 a 156-157.

[141] Viz tento svazek, str. 144, 159 a 161.

[142] Viz tento svazek, str. 167.

[143] Viz tento svazek, str. 122.

[144] arithmetical division.

[145] arithmetical figures.

[146] Viz tento svazek, str. 122.

[147] Viz tento svazek, str. 102, 113-115 a 160-161.

[148] Viz tento svazek str. 178.

[149] Viz tento svazek str. 223 a 281-282.

[150] Zde začíná str. 1 sešitu II. Je nadepsána: Kapitola o penězích. (Pokračování.) Vpravo nahoře je dále uvedeno: Přebytek, hromadění.

[151] Viz tento svazek, str. 113-114.

[152] Viz tento svazek str. 56-57 a 61.

[153] Viz tento svazek, str. 57, 62-63 a 102-103.

[154] Viz tento svazek, str. 180.

[155] Viz tento svazek, str. 38, 62 a 82.

[156] Zde začíná třetí stránka sešitu II. Na jejím horním okraji je Marxova poznámka: „Výměna, prodej, obchod,“ (barter, sale, commerce) - „tři stupně směny“ (Steuart).

[157] Viz tento svazek, str. 181.

[158] Viz tento svazek, str. 38, 62, 113-114, 180 a 182.

[159] Viz tento svazek, str. 43 a 45.

[160] Viz tento svazek, str. 56 a 163.

[161] Viz tento svazek, str. 82.

[162] Viz tento svazek, str. 143.

[163] Viz tento svazek, str. 163.

[164] Viz tento svazek, str. 151.

[165] Viz tento svazek, str. 62, 89, 101, 102-103, 108, 127, 138, 143, 144, 151, 154 a 162.

[166] Viz tento svazek, str. 175-176.

[167] Pokud jsou peníze oběžným prostředkem, nemůže „být jejich kvalita, která obíhá, nikdy použita individuálně; musí stále obíhat“. (Storch.) Individuum může peníze potřebovat jen tehdy, když se jich zbavuje, když je klade jako bytí pro jiné, v jejich společenském určení. To je, jak Storch správně poznamenává, důvod, proč matérie peněz „nesmí být nezbytná k existenci člověka“, jako např. kůže, sůl atd., které slouží u některých národů jako peníze. Neboť to množství peněz, které je v oběhu, je pro spotřebu ztraceno. Proto za prvé kovy jako peníze vůbec mají přednost před ostatními zbožími, a za druhé zase vzácné kovy před těmi, které slouží jako výrobní nástroje. Pro ekonomy je charakteristické, že to Storch vyjadřuje takto: matérie peněz musí „mít přímou hodnotu, ale založenou na umělé potřebě“. [Srovnej H. Storch, „Cours d’économie politique“ atd., sv. II, str. 113-114.] Umělou potřebou nazývá ekonom za prvé potřeby, které vznikají ze společenského jsoucna individua, a za druhé ty, které nevyplývají z jeho holé existence jako přírodního předmětu. To ukazuje zoufalou vnitřní chudobu, která je základem buržoazního bohatství a jeho vědy. (Marxova Poznámka.)

[168] Viz tento svazek, str. 183-185.

[169] Viz tento svazek, str. 143 a 185.

[170] Viz tento svazek, str. 175 a 178.

[171] Viz tento svazek, str. 106-107.

[172] Viz tento svazek, str. 178.

[173] Viz tento svazek, str. 131-138.

[174] Viz tento svazek, str. 105-106.

[175] Viz tento svazek, str. 62, 82, 182 a 184-185.

[176] Viz tento svazek, str. 178-179, 189-191.

[177] Viz tento svazek, str. 175, 178-180, 187-189 a 191-192.

[178] Viz tento svazek, str. 63 a 161.

[179] Viz tento svazek, str. 176.

[180] Viz tento svazek, str. 185-186.

[181] Viz tento svazek, str. 113 a 114.

[182] „Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí... A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamená aneb jméno té šelmy, aneb počet jména jejího.“ (Biblí Kralická, Zjevení sv. Jana, kap. XVII. 13 a kap. XIII. 17.)

Pokračování vysvětlivek ZDE.