Poznámky - Grundrisse I. (pokračování)

[173] Srovnej Charles Ganilh, „Des systemes d’économie politique“ atd., Paříž 1809, sv. II, str. 64-65. – 201.

[174] Srovnej J. B. Say, „Traité d’économie politique, ou simple exposition“ atd., Paříž 1817, sv. II, str. 480-482. – 205.

[175] Srovnej tento svazek, str. 192 a str. 55 s poznámkou 29. Viz dále Hegel, IV, str. 132-147, 186-192 a II, str. 76-78. – 206.

[176] Viz tento svazek, str. 63. Srovnej dále „D. Justiniani, sacratissimi principis, Institutiones. Accesserunt ex Digestis tituli de verborum significatione et regulis juris. Editio Stereotypa Herhan“, Paříž, 1815, str. 342. – 208.

[177] Marx už v „Německé ideologii“ ukazoval, jak lidé – živí lidé – jsou pomíjiví, a materiální vlastnictví – mrtvé vlastnictví – je věčné: „A co může být ,stabilnějšího‘ než smrt, která ukončí můj pohyb proti mé vůli a ponoří mne do obecna, do přírody, do rodu, do – svátosti?“... „Sancho hned podává přesvědčivý důkaz dědickým právem. Nevysvětluje je nutností akumulace a rodiny, existující dříve než právo, nýbrž právnickou fikcí prodloužení moci do smrti. Této právnické fikce samé se zříká zákonodárství ve všech zemích tím víc, čím více přechází feudální společnost ve společnost měšťáckou. (Srovnej např. Code Napoléon). Není tu třeba podrobně vykládat, že absolutní otcovská moc a majorát, prvotní lenní majorát i majorát pozdější, se zakládaly na velice určitých materiálních vztazích. Totéž se děje u starých národů v údobí rozkladu obce životem soukromým. (Nejlepší důkaz jsou dějiny římského dědického práva.) Sancho si vůbec nemohl vybrat nešťastnější příklad než dědické právo, které nade vše jasně ukazuje závislost práva na výrobních vztazích. Srovnej např. římské a germánské dědické právo.“ (Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 287 a 368 až369; dotisk z roku 1962, str. 289 a 370-371). – 209.

[178] V „Německé ideologii“ Marx napsal: „Celý tento prolog je vzorná ukázka naivní filosofické mystifikace. Pravý socialista vychází z myšlenky, že rozpolcenost mezi životem a štěstím musí přestat. Aby našel pro tuto tezi nějaký důkaz, bere si na pomoc přírodu a předstírá, že v ní tato rozpolcenost neexistuje, a z toho vyvozuje, že pro člověka, který je přece rovněž přírodní těleso a má všeobecné vlastnosti tělesa, nesmí tato rozpolcenost také existovat.“ (Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 483-484; dotisk 1962, str. 487-488.) – 210.

[179] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 144-147). – 211.

[180] Srovnej Marxův dopis Engelsovi z 8. srpna 1851 (Spisy, sv. 27, čes. vyd. 1968, str. 342), Engelsův dopis Marxovi z 21. srpna 1851 (tamtéž, str. 360-361) a Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 352 až 353). – 211.

[181] V dopise Engelsovi, napsaném kolem 16. ledna 1858, říká Marx: „Ze všech novějších ekonomů jsou nejkoncentrovanějším extraktem hlouposti ,Harmonies économiques‘ pana Bastiata. Jen nějaký ropucháč mohl zplichtit takovou harmonickou šlichtu.“ (Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 291). – 211, 212.

[182] Srovnej K. Marx, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 128 až 131 a 278-285; dotisk 1962, str. 129-132 a 279-287). – 212.

[183] Srovnej tento svazek, str. 379-385 („Bastiat a Carey“ ). – 212.

[184] Srovnej „Gratuité du crédit. Discussion entre Fr. Bastiat et M. Proudhon“, Paříž 1850, str. 1-20, 32-47 a 285-286. – 213.

[185] Srovnej J.-B. Say, „Traité d’économie politique“ atd., sv. 2, str. 428-430 a 478-480. Marx k tomu píše ve „Svaté rodině“: Podle kritického Proudhona rozumí Say pod „richesse naturelle“ „přirozené držby“, přestože Say v „Epitomé“ ke svému „Pojednání o politické ekonomii“, aby zabránil každému omylu, výslovně prohlašuje, že pod richesse nerozumí ani vlastnictví, ani držbu, nýbrž „sumu hodnot“ (viz Spisy, sv. 2, čes. vyd. 1957, str. 57-58). Sayovu definici bohatství si Marx zaznamenává a komentuje ve svých výpiscích z roku 1844 až 1845 (MEGA I/3, str. 448 a 449). Srovnej také J.-B. Say, „Cours complet d’économie politique pratique“ atd., Paříž 1840, sv. 1, str. 150. – 213.

[186] Srovnej Hegel, IV, str. 198-199. – 213.

[187] Srovnej závěr Marxova dopisu Engelsovi z 2. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str.352-353) a začátek Engelsovy odpovědi z 1. dubna téhož roku (tamtéž, str. 354). – 214.

[188] Viz tento svazek, str. 102-103 a Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858, kde se říká: „Přechod od kapitálu k pozemkovému vlastnictví je zároveň historický, protože moderní forma pozemkového vlastnictví je výsledkem působení kapitálu na feudální atd. pozemkové vlastnictví“ (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347). – 215.

[189] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 255 a 261. Viz také Marxovy výpisky ze Smitha z roku 1844 (MEGA, I/3, str. 474). – 216.

[190] Marx má zřejmě na mysli Johna Graye a P.J. Proudhona. Pokud jde o Proudhona, viz též K. Marx a B. Engels, „Svatá rodina“ (Spisy, sv. 2, čes. vyd. 1957, str. 45-47). – 217.

[191] Srovnej mimo jiné A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 355-356. Viz též Marxovy výpisky ze Smitha z roku 1844 (MEGA, I/3, str. 474). – 220.

[192] Srovnej Malthus, „Principles“ atd., str. 264 a Ricardo, „On the Principies“ atd., str. 327. Viz dále Marxovy výpisky z Ricarda a poznámky k nim (K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 804 a 805-806). – 221.

[193] Srovnej tento svazek, str. 191-194 a poznámku 191. Viz dále J. F. Bray, „ Labour’s Wrongs and Labour’s Remedy“ atd., Leeds 1839, str. 140-141; Sismondi, „De la richesse commerciale, ou Principes d’économie politique, appliqués a la législation du commerce“, sv. I, Ženeva 1803, str. 19; K. Marx, „Námezdní práce a kapitál“ (Spisy, sv. 6, čes. vyd. 1959, str. 413). – 221.

[194] Stránkovým odkazem 12.b se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej Charles Ganilh, „Des systemes d’économie politique“ atd., sv. II, str. 11-12. – 222.

[195] Srovnej Hegel, IV, str. 119-121 a 148-150. – 223.

[196] Odkaz na sešit s výpisky je chybný, jde o str. 14. Srovnej J. B. Say, „Traité d’économie politique“ atd., sv. II, str. 185 a Marxovy výpisky z roku 1844-1845 (MEGA, I/3, str. 447.) – 224.

[197] Srovnej Sismondi, „Nouveaux Principes d’économie politique“ atd., Paříž 1827, sv. I, str. 89. Římská číslice v odkazu označuje stránku Marxova sešitu, který se nenašel. – 224.

[198] Srovnej tento svazek, poznámku 175; dále Hegel, II, str. 602-620 a Marxovy výpisky z Hegelovy „Fenomenologie ducha“ (MEGA I/3, str. 592-596); K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844“, Praha 1961, str. 137 až 154. – 225.

[199] Srovnej Hegel, V, str. 336-352. Viz dále K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844“, Praha 1961, str. 148-150. – 226.

[200] Srovnej tento svazek, str. 62 a 185-186; dále Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858, Engelsovu odpověď z 9. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347-353 a 354) a Marxův dopis Kugelmannovi z 28. prosince 1862 (Spisy, sv. 30, čes. vyd. 1969, str. 714). – 227.

[201] Odkazem v závorce se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej F. Bastiat et P.J. Proudhon, „Gratuité du Crédit“ atd., str. 250. – 228.

[202] Srovnej K. Marx, „Námezdní práce a kapitál“ (Spisy, sv. 6, čes. vyd. 1959, str. 414, 2. odst.). – 228.

[203] Tamtéž, str. 413. – 228.

[204] Srovnej F. Bastiat et P. J. Proudhon, „Gratuité du Crédit“ atd., str. 177-180, 183 a 249. – 229.

[205] Srovnej Hegel, XVII, str. 55-56; dále Sismondi, „Nouveaux principes d’économie politique“ atd., Paříž 1819, sv. I, kniha druhá, kapitola VI, str. 119. – 230.

[206] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 55-75. Viz též Marxovy výpisky z Ricarda (německé vydání Marxových „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 792 až 795. – 231.

[207] J. B. Say, „Cours“ atd., sv. I, str. 80--83 a „Traité“ atd., sv. I, str. 2-6. Viz též Marxovy výpisky z roku 1844-1845 (MEGA I/3, str. 438). – 231.

[208] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“, kap. I (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 89 až 100). – 231.

[209] Srovnej H. Storch, „Cours“ atd., sv. I, str. 154. – 234.

[210] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 447-501, 504-512, 534-542 a 550-555. – 235.

[211] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 131-132 a Malthus, „Principles“ atd., str. 302. – 235.

[212] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 355-385. Viz dále Marxovy výpisky z roku 1844-45 (MEGA I/3, str. 474). – 237.

[213] Srovnej H. Storch, „Considérations“ atd., str. 38-50. – 237.

[214] Srovnej Senior, „Principes fondamentaux“ atd., str. 284-308. – 237.

[215] Srovnej tento svazek, str. 229, záhlaví oddílu; dále Lauderdale, „Recherches“ atd., str. 109-111. Představu o tom, co měl Marx na mysli, si snad lze udělat z „Teorií nadhodnoty“ (např. část první, čes. vyd. 1958, str. 270-271). -237.

[216] Srovnej tento svazek, str. 227 a poznámku 200. Viz také Marxovy dopisy Lassallovi z 22. února a 11. března 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 611-612 a 615) a začátek Marxovy předmluvy k dílu „Ke kritice politické ekonomie“ (Spisy, sv. 13, čes. vyd. 1963, str. 35). – 239.

[217] Srovnej Hegel, IV, str. 201, 214, 246 a 618-621. – 242.

[218] Tamtéž, IV, str. 90-91. – 242.

[219] Srovnej Somers, „Letters from the Highlands; or the Famine of 1847“, Londýn 1848. Obšírněji cituje Marx tohoto autora v „Kapitálu“, díl I, kap. 24, „Vyvlastnění rolnického obyvatelstva z půdy“ (str. 172). – 243.

[220] Srovnej tento svazek, str. 215 a 227 a dále Marxovy dopisy Engelsovi z 2. a 9. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, str. 347-348 a 354). – 244.

[221] Srovnej kterékoli číslo listu „Economist“ z let 1850-1860; rubrikou „London Markets“ počínaje a oddílem „The Economist’s Railway and Mining Share List“ konče. – 246.

[222] Srovnej Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347, poslední odstavec). – 248.

[223] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 104-105; dále Marxovy výpisky z let 1844-1845 (MEGA I/3, str. 461) a konečně K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 504-505). – 250.

[224] Srovnej Senior, „Principes fondamentaux“ atd., str. 307-308. – 250.

[225] Srovnej John Wade, „History of the Middle and Working Classes“ atd., str. 294-297. – 252.

[226] Charakteristiku filantropické školy podává Marx v „Bídě filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 160, 1. odst.); viz dále Marxovu práci „Ochranáři, freetradeři a dělnická třída“ (tamtéž, str. 267, předposlední odst.) a „Řeč o svobodě obchodu“ (tamtéž, str. 413, 4. odst.). – 253.

[227] Srovnej Marxovy dopisy Engelsovi z 8. a 14. srpna 1851 (Spisy, sv. 27, čes. vyd. 1968, str. 346, 1. odst. a str. 357). Viz dále Charles Babbage, „Traité sur l’économie des machines et des manufactures“ atd., Paříž 1833, str. 329-351. – 253.

[228] Srovnej (Simon Nicolas Herni Linguet, „Théorie des lois civiles, ou Principes fondamentaux de la société“, Londýn 1767, sv. II, str. 462-468. – 254.

[229] Srovnej Hegel, VII, str. 123-124. – 256.

[230] Srovnej P. Gaskell, „Artisans and Machinery“ atd., Londýn 1836, str. 261 až 262. – 256.

[231] Srovnej tento svazek, str. 57 -59 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 808. Viz dále Hegel, VII, str. 273-276. – 259.

[232] Srovnej Hegel, XI, str. 316, dále V, str. 225-226, 229-231 a VIII, str. 420 až 421. – 261.

[233] Srovnej A. Cherbuliez, „Richesse ou pauvreté“ atd., Paříž 1841, str. 16. – 262.

[234] Srovnej Hegel, IV, str. 119-121, 148-150 a V, str. 231-235 a II, str. 306 až 319. – 263.

[235] Srovnej John Gray, „The Social Systém“ atd., str. 36 a J. F. Bray, „Labour's Wrongs“ atd., str. 157-176. – 266.

[236] Srovnej Senior, „Principes fondamentaux“ atd., str. 197-206. – 268.

[237] Srovnej Malthus, „Principles“ atd., str. 47 (poznámka vydavatele Ottera). – 269.

[238] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 356-359. – 270.

[239] Srovnej Sismondi, „Nouveaux Principes“ atd., sv. I, str. 105. – 271.

[240] Odkazem se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej Cherbuliez, „Richesse ou pauvreté“ atd., str. 58 a 64. – 271.

[241] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 320--337 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 803-806. – 272.

[242] Srovnej Sismondi, „Etudes“ atd., sv. I, str. 22. – 272.

[243] Tamtéž, sv. II, str. 309. – 272.

[244] Odkazem na stránku 21 se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej J. B. Say, „Traité“ atd., sv. II, str. 429 (poznámka). Srovnej také Marxovy výpisky z let 1844-45 (MEGA 1/3, str. 452). – 272.

[245] Odkazem „LX“ se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej Sismondi, „Etudes“ atd., sv. II, str. 273. – 272.

[246] Jde zřejmě o přepsání. Anglické výrazy, které tu Marx používá (accumulated labour employed in the production of new labour) jsou ze Smitha (viz tento svazek, poznámku 191), ne z Ricarda. Ten má v knize „On the Principles“, str. 327, podobnou formulaci, kterou si Marx zaznamenal ve svých výpiscích (viz K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 804). – 272.

[247] Srovnej J. B. Say, „Traité“ atd., sv. II, str. 425 a 429. Viz též Marxovy výpisky z let 1844-45 (MEGA I/3, str. 451-452). – 272.

[248] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, svazek 4, čes. vyd. 1958, str. 108), kde je mimo jiné citován i tento Proudhonův výrok: („le travail produit, le capital vaut“). Marx cituje z Proudhonova spisu „Système des contradictions économiques“ atd., Paříž 1846, sv. I, str. 61. – 273.

[249] Srovnej Hegel, IV, str. 513 a V, str. 80-81. – 273.

[250] Srovnej tento svazek, str. 227, 239-240 a 270. Viz dále Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347). – 273.

[251] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 113-114) a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 822. – 274.

[252] Viz tento svazek, str. 217 a dále F. Bastiat et P. J. Proudhon, „Gratuité du crédit“ atd., str. 180. – 275.

[253] Odkazem „LX, 88“ se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej George Ramsay, „An Essay on the Distribution of Wealth“, Edinburgh 1836, str. 184. – 279.

[254] Odkazem ,,39, 40“ se míní Marxův sešit s výpisky. Viz K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 808-811, kde však je uvedené místo zachyceno v podobě Marxova resumé. – 279.

[255] Srovnej H. C. Carey, „Principles“ atd., část první, str. 338. – 280.

[256] Marx podrobně rozebírá jednotlivé aspekty výrobního procesu v VI. nevydané kapitole „Kapitálu“: „Erstes Buch, Der Produktionsprozess des Kapitals. Sechstes Kapitel. Resultate des unmittelbaren Produktionsprozesses“ (vyšlo v Archivu Marxe a Engelse, sv. II (VII), Moskva 1933). Tato kapitola obsahuje také výklad o dvou fázích vývoje kapitálu, formálním podrobení práce kapitálem a reálném podrobení práce kapitálem. – 281, 325.

[257] Srovnej F. Bastiat et P. J. Proudhon, „Gratuité du crédit“ atd. str. 65-74. – 282.

[258] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 534, 609, 640-643, 727 až 729. – 282.

[259] Viz tento svazek, str. 215, 219-220, 240-243, 266-267 a 273 a poznámky 217, 218, 220 a 250. Srovnej dále K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 363 až 374. – 282.

[260] Viz tento svazek, str. 261 a Marxův dopis Engelsovi z 2. dubna 1858, str. 347. – 284.

[261] Viz tento svazek, str. 230-239 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., str. 802-803. – 284.

[262] Viz tento svazek, str. 211-213 a 381-385. – 286.

[263] Srovnej „The Times. London. Saturday, November 21, 1857. No 22844“, str. 9, sloupec 5–6, článek „Negroes and the Slave Trade. To the Editor of the Times. By Expertus“. – 289.

[264] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 321-322, 368-373, 375-411, 427-428, 431-432 atd. – 289.

[265] Tamtéž, str. 828–829. – 290.

[266] Nedá se určit, zda měl Marx na mysli kapitolu „On the Nature, Causes, and Measure of Value“ v Malthusových „Principles of Political Economy“ atd., 1836 (str. 50–135) nebo jeho brožuru „The Measure of Value“ atd., Londýn 1823 (str. 29, poznámka a dále str. 33–34, 44–45), či snad kapitolu „On the Definition and Application of Terms by Mr. Ricardo“ v publikaci „Definitions in Political Economy“ atd., Londýn 1827 (str. 23–36). Srovnej také K. Marx, „Teorie o nadhodnotě“, např. část II, čes. vyd. 1964, str. 26, 29 a 116–125 a část III, čes. vyd. 1968, str. 9–30. – 290, 319.

[267] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 4–12. – 290.

[268] Tamtéž, str. 60–61 a dále K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 793. – 290.

[269] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 320–337 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 803–806. – 290.

[270] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 53–79, 113, 191–213, 169–190, 354–372, 388–402, 483–521, 314–319, 306 (poznámka), 315 (poznámka). Viz také K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 792–801 a dále dopisy: Marx Engelsovi 7. ledna 1851 (Spisy, sv. 27, čes. vyd. 1968, str. 186–191); Engels Marxovi 29. ledna 1851 (tamtéž, str. 201–202); Marx Engelsovi 3. února 1851 (tamtéž, str. 204); Engels Marxovi 19. května 1851 (tamtéž, str. 298); Marx Engelsovi 18. června 1862 (Spisy, sv. 30, čes. vyd. 1969, str. 292); Marx Engelsovi 2. srpna 1862 (tamtéž, str. 308–313); Engels Marxovi 8. srpna 1862 (tamtéž, str. 318); Marx Engelsovi 9. srpna 1862 (tamtéž, str. 319–320); Engels Marxovi 9. září 1862 (tamtéž, str. 329); Marx Engelsovi 26. listopadu 1869 (Spisy, sv. 32, čes. vyd. 1970, str. 453–457). – 290.

[271] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 131–161 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 808 a zvláště 809–812. – 290.

[272] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 797–798 a 803–806. – 290, 354.

[273] Tamtéž, str. 790, 804–806, 808 a 816 – 290.

[274] Tamtéž, str. 776–777, 789, 802–803, 809–811, 819, 828–829, 832–833 a 836 až 837. – 290.

[275] Srovnej Smith, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 356. – 292.

[276] Srovnej tento svazek, str. 126 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 808. – 293.

[277] Srovnej tento svazek, str. 81 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 770 až 771. – 295.

[278] Srovnej tento svazek, str. 43, pozn. 14, str. 98, 128, 178, 179, 240 a 255. Ve své práci „K židovské otázce“ Marx říká: „Ale postoj státu k náboženství, zejména republiky, je přece jen postoj lidí, tvořících stát, k náboženství. Z toho vyplývá, že prostřednictvím státu, politicky se člověk zbavuje omezení tím, že se nad toto omezení povznáší v rozporu se sebou samým, abstraktně a omezeně, jen částečně. Dále z toho vyplývá, že osvobozuje-li se člověk politicky, osvobozuje se oklikou, prostřednictvím něčeho, třebaže nutným prostřednictvím. Konečně z toho vyplývá, že i když se člověk prostřednictvím státu prohlásí za ateistu, tj. prohlásí za ateistu stát, stále ještě zůstává nábožensky omezen právě proto, že sám sebe uznává jen oklikou, jen prostřednictvím. Náboženství je právě uznání člověka oklikou, přes prostředníka. Stát je prostředníkem mezi člověkem a svobodou člověka. Jako Kristus je prostředníkem, na jehož bedra člověk vkládá celé své božství, celou svou náboženskou zaujatost, tak je stát prostředníkem, kterému nakládá celé své nebožství, celou svou lidskou nezaujatost.“ (Spisy, sv. 1, čes. vyd. 1956, str. 377–378). – 296.

[279] Tato část rukopisu vznikla asi v polovině prosince 1857 až v polovině ledna 1858 (srovnej Marxův dopis Engelsovi, napsaný kolem 16. ledna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 291). – 297.

[280] Viz tento svazek, str. 233–235, 288–289 a 295. Srovnej dále Hegel, IV, str. 150 až 157. – 299.

[281] Nedá se s určitostí říci, kterou z četných zpráv Leonharda Homera o porušování zákona o desetihodinové pracovní době z 8. června 1847 měl Marx na mysli. Jde snad o Homerovu zprávu uveřejněnou v publikaci: „Reports on the Inspectors of Factories to Her Majesty's Principal Secretary of State for the Home Departement, for the Half Year Ending 31^st October 1856. Presented to both Houses of Parliament by Command of Her Majesty. London 1857“, zejména str. 34–36, kde Homer cituje svou zprávu z roku 1851. Srovnej tento svazek, str. 255–256 a především Marxův „Kapitál“, díl I, str. 258-326, zvláště poznámky 56-61 (str. 261) třetího oddílu. – 300.

[282] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 325–327. Viz také K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 803. – 306.

[283] Míní se tu zřejmě kapitola XVIII: „Des matières brutes“ v Babbageově „Traité sur l’Économie“ atd., zvláště tabulka na str. 218 a vysvětlivky k ní na str. 218 až 219. – 309.

[284] Srovnej „Economistes financiers du XVIIle siècle“ atd., vyd. Eugène Daire, Paříž 1843, str. 419, poznámky 1 a 2. Viz také Marxovy výpisky z Boisguilleberta z let 1844–45 (MEGA, I/3, str. 574–575). – 311.

[285] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 89–90 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 817. – 311.

[286] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 107–130 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 825–828. – 311.

[287] Viz K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 632. – 313.

[288] Srovnej tento svazek, str. 315. Zdá se, že Marxova poznámka na okraji rukopisu patří k této větě a na uvedenou stránku se dostala jen pro nedostatek místa. – 313.

[289] Viz K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 809–811, 829 a 832. – 314.

[290] Tamtéž, str. 803–806. – 314.

[291] Tamtéž, str. 788–790. Srovnej dále Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 29 až 35. – 314.

[292] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 131–149 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 808–812. – 315.

[293] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 327–328 a K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 804. Marx citoval zřejmě zpaměti; odtud odchylky jak ve srovnání s jeho vlastními výpisky, tak s textem pramenu. – 316.

[294] Také toto místo není doslovný překlad citátu, ale stručné resumé stránek 81–82, 131–149 a 467–468 Ricardovy knihy (srovnej také K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 802, 808–812 a 822). – 316.

[295] Tímto odkazem se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej výpisky v Marxových „Grundrisse“, něm. vyd., Berlín 1953, str. 808–811 a zvláště Marxovy vlastní vývody na str. 809–811. – 316.

[296] Srovnej Ricardo, „On the Principles“ atd., str. 416–417. Viz také K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 833–834. – 317.