ŠTRASBURK/BRUSEL - Desetitisíce odborářů se včera po poledni vydaly štrasburskými ulicemi směrem k sídlu Evropského parlamentu, aby protestovaly proti Bolkesteinově směrnici o službách, která se nejen pro odborová hnutí v západní Evropě stala symbolem bezbřehé liberalizace a snahy legislativně si pojistit prohloubení asociálních reforem.
Výbor EP loni v listopadu schválil směrnici v podobě, jež zachovává pravidlo, že poskytování služby se řídí právem země, kde má poskytovatel sídlo, s výjimkou pracovněprávních vztahů či veřejného pořádku. Organizace či kvalita práce českého podniku najatého na službu v Německu se tedy bude řídit podle českého práva; jeho zaměstnanci však budou mít práva a povinnosti platná v Německu. Směrnice se má vztahovat na všechny veřejně prospěšné služby s některými výjimkami, jako jsou zdravotnictví či školství.
Evropské odborové konfederaci (EOK) se zejména nelíbí, že zůstala do značné míry zachována zásada země původu, a že se má směrnice vztahovat na řadu služeb obecného zájmu. Je přesvědčena, že ve schválené podobě vytváří nespravedlivou soutěž mezi poskytovateli služeb a zavádí nové nepřijatelné formy diskriminace, které ohrožují zaměstnanost v tomto sektoru.
Podle poslance GUE/NGL v EP Miloslava Ransdorfa by směrnice měla za následek delokalizaci, vytváření dělicích čar v Evropě (nové členské země by hrály kartu sociálního dumpingu a přesunu služeb směrem na východ), resp. možný rozpad sociální stability, protože ve službách v zemích EU pracuje dnes více než 68 % lidí. Poskytovatelé služeb podléhají zákonům a nařízením, jakož i kolektivním smlouvám členského státu vyššího sociálního standardu - pokud jde o přístup a uplatňování poskytování služeb. Proto prosazujeme 'princip země vyššího sociálního standardu', který mj. podpoří i principy Evropské sociální charty, a to abychom se vyhnuli polarizaci mezi principem země původu a země hostitelské, upřesnil Ransdorf minulý týden Haló novinám ihned po jednání frakce GUE/NGL exkluzivně přímo v Bruselu.
Demonstrujícím v Bruselu i Štrasburku, kam včera své západoevropské kolegy přijeli podpořit i odboráři z ČR (v čele s místopředsedou ČMKOS Zdeňkem Málkem), jde o to, aby se poslanci při zítřejším případném hlasování nevraceli k původnímu návrhu bývalého komisaře Fritse Bolkesteina z roku 2003.
Před budovou EP ve Štrasburku protestovalo asi 30 000 lidí, kteří nesly při pochodu městem transparenty proti liberalizaci, globalizaci a také Bolkesteinovi-Frankensteinovi . Trasu lemovaly početné policejní síly a přístup k budově byl zablokován, aby se neopakovaly nedávné incidenty při demonstraci přístavních dělníků, kteří v sebeobraně zranili 64 policistů a nadělali údajně škody za 400 000 eur. Vedení EOK se zaručilo, že tentokrát žádné násilí nebude.
ČMKOS podle Málka nechce bránit českým podnikatelům a živnostníkům působit v zahraničí. Konfliktní Bolkesteinův návrh, aby se služby poskytovaly podle práva země původu, by však vedl k tomu, že by se v jedné zemi střetávalo několik právních řádů, což by bylo škodlivé. Lituji, že česká vláda zaujala postoj ve prospěch zásady země původu, dodal Málek.
Další odborové organizace jsou ještě razantnější. Žádáme, aby byl text stažen a začalo se jednat od nuly, řekl Jean-Claude Mailly, generální tajemník francouzského odborového svazu Force Ouvriere. To, co je na stole, je nejasné, mlhavé, umožňuje to řadu výkladů. Další liberalizaci nepotřebujeme, stačí to, co už nastalo, uvedl s poukazem na kvazimonopol nových členských zemí EU v automobilové nákladní dopravě.
Rozprava o kontroverzní směrnici začala včera v plénu EP od 15 hodin. V zákulisí probíhá úporné jednání uvnitř politických klubů a mezi nimi navzájem o případném kompromisním znění nejspornějších ustanovení. Řada poslanců nevylučuje, že se nakonec tato práce zadře kvůli odlišným citlivostem jedněch i druhých a směrnice nebude zítra v prvním čtení schválena vůbec.
Evropský parlament jinak včera vyzval ty členské země, které nadále brání volnému přístupu pracovníků ze zbytku EU, aby odstranily existující překážky . Naopak pochválil ty staré členské státy, které omezení nezavedly, že tím významně přispěly k mobilnějšímu a konkurenčnějšímu vnitřnímu trhu v oblasti zaměstnanosti ... Koneckonců bitva v EP o liberalizaci služeb má podobný podtext - obavy starých zemí z laciné východní konkurence.
Zaměstnancům z nových členských zemí se zatím otevřely Velká Británie, Irsko a Švédsko. Omezení hodlají odvolat také Finsko, Portugalsko a Španělsko, které již daly poměrně zřetelně najevo, že své pracovní trhy od začátku května otevřou. Volání EK nevyslyší naopak Německo a Rakousko, jejichž pracovní trhy zůstanou pro pracovníky z nových členských zemí nepřístupné po celé sedmileté přechodné období. Otevřou se až v roce 2011.
Haló noviny, 15. února 2006, (rj, čtk)
Takhle NE, Bolkesteine!
