Volný pohyb služeb: velký krok kupředu

O krok blíž k dokončení vnitřního trhu

Po dvouletých jednáních Evropský parlament ve čtvrtek v prvním čtení velkou většinou hlasů schválil zprávu k plánované legislativě uvolňující vnitřní trh Evropské unie pro služby. Pro Unii to je jedna z nejdůležitějších otázek. Původní návrh byl důkladně zrevidován. Hlavní záměr však zůstává týž: odstranit překážky pro volný pohyb služeb v celé EU. Parlament zároveň upřesnil, že směrnice nezmění sociální práva pracujících a že se tato práva i nadále budou řídit národními zákony.

Parlament plánovanou směrnici o službách na vnitřním trhu podstatně pozměnil. Europoslanci k návrhu Evropské komise schválili řadu dalších výjimek a omezení. Kromě služeb, na něž se směrnice nemá vztahovat, Parlament navrhuje, aby poskytovatelé služeb podléhali právu hostitelských zemí. Ty mohou služby "z důvodů veřejné politiky, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo životního prostředí" dále omezovat. Z návrhu vypadly i pasáže o vysílání pracovníků.

Pro pozměněné znění v prvním čtení hlasovalo 394 poslanců; proti jich bylo 215 a 33 se hlasování zdrželo. Odkaz na výsledky hlasování - včetně českých europoslanců - naleznete na konci této tiskové zprávy.
(Pozn. admin: k nalezení na adrese http://www.europarl.eu.int/sce/server/servlet/fileViewer.se?file_name=AN.20060216.pdf&folder_name=/dr/app/sce/jboss//data/votes_results/doc/&content_type=application/pdf&save_as=false)
 
Na tahu jsou členské státy Unie

Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, který před dvěma lety předložil tehdejší eurokomiař Frits BOLKESTEIN, Parlament posuzuje v rámci postupu spolurozhodování. Po prvním čtení v EP jsou na tahu členské státy Unie, které se teď v Radě ministrů EU musejí dohodnout na Společném postoji, který pak bude předmětem druhého čtení. Schválení legislativy záleží na dohodě Parlamentu s Radou.
 
Záměry směrnice
 
Služby mají 70procentní podíl na hrubém domácím produktu (HDP) a zaměstnanosti ve většině států Unie. Podle unijního práva "představuje vnitřní trh oblast bez vnitřních hranic, ve které je zaručen volný pohyb služeb a svoboda usazování".
 
Cílem nové legislativy je odbourat právní a byrokratické překážky, usnadnit poskytování služeb v ostatních zemích EU a dotvořit vnitřní trh. Směrnice - označována za klíčový prvek tzv. Lisabonské strategie - by mohla rozhodující měrou ovlivnit další směřování Unie, která čelí rostoucímu tlaku globalizace.
 
Uvolnění trhu se službami může podle zastánců směrnice zvýšit konkurenceschopnost, zvýšit nabídku, snížit ceny a vytvořit nové pracovní příležitosti. Odpůrci směrnice nicméně varují před mzdovým, sociálním a ekologickým dumpingem i snížením standardů ochrany práce.
 
Směrnice má podle návrhu Evropské komise stanovit "obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb".
 
Omezení působnosti
 
Podle Parlamentu se směrnice nicméně nemá týkat následujících oblastí:

• liberalizace "služeb obecného hospodářského zájmu" ani privatizace veřejných subjektů, které je poskytují
• svoboda států EU stanovit "služby obecného hospodářského zájmu"
• ustanovení mezinárodního soukromého práva, zejména ustanovení týkající se smluvních a mimosmluvních závazků, včetně formy smluv
• trestněprávní předpisy států EU
• předpisy EU k hospodářské soutěži a podporám
• ochrana a podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality sdělovacích prostředků
• pracovní právo, kolektivní smlouvy, právo na stávku a protestní akce
• vnitrostátní právní předpisy týkající se sociálního zabezpečení
• služby zaměřené na sociální péči
• financování sociálního bydlení
• služby péče o děti a rodinu určené na podporu rodin a mládeže
• služby v oblasti vzdělávání a kultury

Další výjimky
 
Směrnice se nemá vztahovat na:

• služby obecného zájmu definované členskými státy
• agentury na zprostředkování dočasné práce
• zdravotní péči bez ohledu na místo poskytování, organizaci, financování a to, zda ji poskytuje veřejný či soukromý subjekt
• dopravní služby, včetně městské dopravy, taxi a sanitek, a přístavní služby
• elektronické komunikační služby a audiovizuální služby bez ohledu na způsob jejich výroby, distribuce a vysílání, včetně rozhlasového vysílání a kina
• finanční a bankovní služby, úvěrové a pojišťovací povahy, povahy zaměstnaneckého nebo osobního důchodu, jakož i investiční nebo platební povahy
• hazardní hry, které zahrnují vsazení peněžité sázky, včetně loterií a sázkových her
• právní služby a povolání a činnosti, které jsou trvale nebo dočasně spjaty s výkonem veřejného úřadu v členském státě, zejména povolání notáře
• bezpečnostní služby

"Zásada země původu"
 
V zájmu svobody usazování poskytovatelů služeb mají všechny státy EU zjednodušit administrativní postupy a formality, zavést pro poskytovatele služeb "jednotná kontaktní místa", odtud mají být všechny náležitosti splnitelné elektronicky. Návrh obsahuje i "zakázané požadavky"; státy mají prověřit, že stanovené požadavky jsou nediskriminační, nutné a úměrné.
 
U volného pohybu služeb Parlament odmítl navrhovanou "zásadu země původu" de facto zamítl. Komisí navrhované ustanovení ("Členský stát původu odpovídá za dohled nad poskytovatelem a službami jím poskytovanými, včetně služeb jím poskytovaných v jiném členském státě.") europoslanci vyškrtli a všechny zmínky a odkazy na "zásadu země původu" nahradili pojmem "svoboda poskytování služeb".
 
Hostitelské státy EU sice mají respektovat ustanovení zemí původu, "která se týkají přístupu k činnosti v oblasti poskytování služeb a jejího výkonu". Pozměněné znění směrnice nicméně zdůrazňuje jejich právo stanovit "požadavky v případech opodstatněných z důvodů veřejné politiky, veřejné bezpečnosti, sociální politiky, ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí a veřejného zdraví".
 
Vysílání pracovníků
 
Ustanovení o zvláštních ustanoveních o vysílání pracovníků a o vysílání státních příslušníků třetích zemí Parlament z návrhu Komise zcela vypustil. Podle odůvodnění by mohla omezit účinnost inspekcí práce: "Ustanovení pracovního práva lze účinně vymáhat pouze v členském státě, kde je práce vykonávána." Návrh Komise podle většiny poslanců neobsahoval nutné pojistky pro vymáhání pracovního práva. Vysílání pracovníků upravuje platná směrnice 96/71/ES.
 
Z českých europoslanců v rozpravě o návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu vystoupili Richard FALBR (PES), Jana BOBOŠÍKOVÁ (NA), Vladimír ŽELEZNÝ (IND/DEM), Zuzana ROITHOVÁ a Ivo STREJČEK (oba EPP-ED).
 
Podle FALBRA mohou být demonstrující odboráři spokojeni, pokud budou schváleny dohodnuté změny: "Jejich obavy z vývozu levné pracovní síly poskytující služby se nenaplní." Podle tohoto poslance za ČSSD zbývá odstranit "problematické ustanovení, které umožňuje členským státům vyžadovat plnění dalších požadavků zdůvodňovaných ohledem na sociální politiku nebo ochranu zákazníka. Nechci, aby se deklarovaná ochrana zákazníka proměnila v ochranářství."
 
BOBOŠÍKOVÁ "jednoznačně" podpořila schválení směrnice, "a to včetně klíčového článku 16, který jasně říká, že poskytovatelé služeb podléhají pouze vnitrostátním ustanovením svého členského státu". Tato poslankyně za Nezávislé zároveň podpořila návrh Komise v článcích 24 a 25 o vysílání pracovníků: "Jen takto pojatá směrnice znamená pevný základ pro dokončení jednotného trhu v sektoru služeb." Poslance ze zakládajících států Unie vyzvala, aby nevypouštěli "z láhve rudočerného džina populismu a nacionalismu."
 
ŽELEZNÝ prohlásil, že pracující v nových zemích EU směrnici potřebují: "Jenže to jsou obyvatelé EU druhé kategorie. Čech nesmí volně pracovat v Německu a jinde, stejně jako to nesmějí pracující z nových zemí. Co ale všichni smějí je jíst západní dotované potraviny a kupovat západní zboží." Dohoda EPP-ED a PES o formulaci klíčového článku 16 podle tohoto poslance za Nezávislé "není kompromis, to je kastrace celé směrnice. Alibisticky vůbec neuvádí právo, kterým se poskytovatel má řídit, staví ho tak do nejisté právní situace."
 
ROITHOVÁ zdůraznila, že se EU otevírá ekonomikám třetích zemí, uvnitř ale státy vybudovaly bariéry pro vzájemné poskytování služeb: "Nastává okamžik, kdy tyto umělé zdi buď zbouráme anebo je slavnostně za potlesku odborářů zkolaudujeme." Směrnice je podle této poslankyně za KDU-ČSL "příležitostí prokázat, komu z nás flexibilita trhu a Lisabonská strategie leží na srdci, a komu spíše v žaludku." Odpůrci v čele se zpravodajkou podle ní vnutili odborářům falešné představy: "Okleštění rozsahu směrnice a rezignace na princip země původu jde proti zájmu všech včetně spotřebitelů."
 
STREJČEK zdůraznil, že Česko plně uvolnilo přístup na svůj trh už v 90. letech a že řada tradičních, ale neefektivních podniků musela ukončit činnost, což vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti a těžkým politickým ztrátám. "Nebylo by jen spravedlivé očekávat totéž i od starých členských států?" Podnikatelům v českém pohraničí podle tohoto poslance za ODS nelze vysvětlit, proč u nich mohou podnikat jejich rakouští konkurenti, zatímco oni v Rakousku nabízet služby nesmějí. Myšlenku otevření trhů je podle něho třeba ocenit, skutečnost však přirovnal k pláči nad rozlitým mlékem.

Odkaz:
2006/02/16 10:30:00
Evelyne GEBHARDTOVÁ (Německo) - Strana evropských socialistů

Postup:
Spolurozhodování (1. čtení)
Rozprava: 14. 2. 2006
Hlasování: 16. 2. 2006

Odkaz:
20060213IPR05194

Kontakt:
David ZELINGER
Tiskové oddělení EP - česká redakce
 : tisk-cs@europarl.eu.int
 : (32-2) 28 31056 (BXL)
 
Původní text naleznete na:
http://www.europarl.eu.int/news/expert/infopress_page/056-5221-47-2-7-909-20060213IPR05194-16-02-2006-2006--true/default_cs.htm