Za KSM se postavil i nositel Nobelovy ceny Dario Fo a zpěvák Bono ze skupiny U2

Napadení Komunistického svazu mládeže Ministerstvem vnitra ČR, jež pohrozilo tomuto mládežnickému občanskému sdružení zrušením registrace, vyvolalo širokou protestní odezvu v zahraničí. Není divu. Antikomunistické kampaně se státem v zádech ohrožují základní demokratická práva a svobody, jako je svoboda projevu a právo sdružovací. Na základě skutečnosti, že je v roce 2006 nutné hájit v ČR základní demokratická práva a svobody, sklízí český stát ostudu na mezinárodní úrovni, ale především tento fakt obecně zvyšuje potřebu pozornosti a odporu vůči jakýmkoli takovým snahám. Potřebné je uvědomit si, že útok proti KSM je při jeho načasovanosti nikoli náhodné v předvolebním období namířen zejména proti KSČM a vedle toho potenciálně i proti jakýmkoli občanským sdružením a iniciativám, které by se mohly státní moci a do ní proniklým a pronikajícím zájmovým skupinám ukazovat jako nepohodlné.

Na obranu KSM se postavily tisíce jednotlivců a stovky organizací, politických stran, mládežnických sdružení a odborových organizací, které bombardují MV ČR protestními dopisy a e-maily, jsou pořádány demonstrace před zastupitelskými úřady ČR v řadě zemí, například v Turecku, Portugalsku, Španělsku, Rusku či Maďarsku. Své protestní stanoviska a výzvy k zastavení útoku vůči KSM předaly například Portugalská komunistická strana či Komunistická strana Řecka ale i řecký Synaspismos, celý klub Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice (GUE/NGL) v Evropském parlamentu včetně všech europoslanců za KSČM, množství poslanců nejrůznějších politických stran na národní a regionální úrovni. Světová federace demokratické mládeže sdružující organizace s celkem asi 70 miliony členy vyhlásila na 27. 2. mezinárodní den solidarity s KSM, v jehož rámci byla předávána zastupitelským úřadům ČR v jednotlivých zemích další protestní vyjádření. Podporu KSM vyjádřila i řada odborových organizací včetně Světové federace odborových svazů.

V mnoha zemích jsou organizovány také petiční akce, z nichž je možné poukázat na dvě: řeckou a italskou. V řecké petici (http://4ksm.kke.gr/), jejíž text obsahově víceméně odpovídá petici italské, se mj. praví: „Tyto útoky a diskriminace mají ideologický i konkrétní cíl a mohou být pokládány pouze za součást všeobecné, nespravedlivé, antidemokratické a antikomunistické kampaně, která usiluje o omezení svobody vyjadřování a sdružování obyvatel České republiky... Pokus donutit Komunistický svaz mládeže ke změně svých ideologických principů pod bezprostřední hrozbou... je rovněž novým vážným útokem na Komunistickou stranu Čech a Moravy, tedy na třetí nejsilnější parlamentní stranu a to právě krátce před parlamentními volbami. Nové kroky české vlády jsou doplněním různých diskriminací a zákazů, s nimiž komunisté již mají co dočinění... Vyjadřujeme svoji solidaritu s Komunistickým svazem mládeže, ale také s komunisty a pokrokovými lidmi v České republice, kteří se staví na odpor a brání základní demokratické svobody. Požadujeme okamžité ukončení všech útoků a opatření proti Komunistickému svazu mládeže (KSM), aby byla zajištěna jeho činnost bez překážek.“ Řeckou petici podepsal například místopředseda ÚV KSČM Václav Exner, předseda skupiny bývalých členů 1. československé partyzánské brigády Č. Smolka, významné množství univerzitních profesorů a pedagogů z řady zemí světa, studenti, pracující, političtí a sociální aktivisté, odboráři ale například i zpěvák skupiny U2 Bono.

Mezi prvními signatáři italské petice je impozantní výčet významných osobností italského politického, uměleckého a společenského života. Na podporu KSM vystoupilo celé vedení Strany komunistické obrody, všichni její poslanci v národním parlamentu, senátoři a europoslanci. Uvést lze Fausta Bertinottiho, předsedu Rifondazione a Strany evropské levice, představitele italských Mladých komunistů F. Maringia stejně jako představitele všech vnitrostranických proudů v Rifondazione, za skupinu Ernesto například C. Grassi a Fausto Sorini, vedle nichž připojili své podpisy představitelé všech tří trockistických proudů v Rifondazione. Pod petici se podepsali i 1. tajemník Strany italských komunistů (PdCI) Oliviero Diliberto a její poslanci, dále zakladatelé listu Manifesto jako Rossana Rossanda, představitelé Rete dei Comunisti, odborářští vůdci, novináři včetně z RAI-TV, poslanci národního parlamentu za Zelené M. Bulgarelli a Paolo Cento, množství univerzitních pedagogů, představitelů vědy a kultury, protiválečného a alterglobalistického hnutí ale i katoličtí kněží a teologové. Italskou petici podepsal kromě výše uvedených například i Pietro Ingrao, bývalý předseda italského parlamentu, Giuliana Sgrena, novinářka listi Il Manifesto unesená před časem v Bagdádu, Giovanni Pesce, známý partizánský velitel a hrdina protifašistického odboje, známý karikaturista Vauro ale i nositel Nobelovy ceny za literaturu a kandidát na starostu Milána Dario Fo.

Mohu tedy konstatovat, že Komunistický svaz mládeže je v tomto okamžiku nejen předsunutou baštou antikapitalistického boje za práva neprivilegovaných a za pozitivní program socialismu, ale přirozeně také obrannou linií zápasu za základní demokratická práva a svobody. Po bok KSM se postavila silná fronta politických a společenských sil. Kdo stojí za Ministerstvem vnitra ČR?

Radim Gonda, 1. místopředseda KSM, 28. 2. 2005