logo SDS
Dnešní datum: 20. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 678x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 643x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 594x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 540x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 527x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 521x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 502x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 399x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 28
Prům. 18.1
21 denni
Max. 934
Prům. 466.8

Nyní si čte web : 92 uživ.

Okolní události naąima očima

* Solidarita v době globalizační

Vydáno dne 25. 09. 2004 (4120 přečtení)

Příspěvek na setkání Českého sociálního fóra

Začnu otázkou, co je to být solidární?

Solidární dnes znamená být svorný, vzájemně se podporující, vědomý si své příslušnosti k celku; stará latina nám v tomhle balení posílá myšlenku pevnosti a celistvosti. Bylo to ale až v 19. století, kdy tohle slovo začalo mít v Evropě význam podobný tomu dnešnímu, tj. solidarita jako vzájemná zodpovědnost mezi dvěma a více osobami.

foto Š. KotrbaNa počátku 20. století se pak stává „solidarita“ postupně synonymem třetího slova republikánského hesla - rovnost, volnost, bratrství. To je velmi důležitý okamžik - solidarita se tak odpoutává od omezení na rodinu, přirozený, možná geneticky zakódovaný moment v lidské bytosti. Solidarita v sobě postupně otevírá celospolečenský rozměr. Tím samozřejmě předpokládá existenci společnosti jako takové. Nemůže být v tomto smyslu solidární ten, kdo neuznává existenci společnosti. Redukuje-li někdo společnost jen na jednotlivce, redukuje většinou také solidaritu na charitu. Stačí se dnes podívat kolem sebe.

Skutečná solidarita se tedy teprve rodí. Není nám geneticky dána. Solidaritě se musíme učit, aby se stala postupně součástí společenského vědomí. Solidaritě se učí každý jedinec i společnost jako celek. První krůček udělal člověk už dávno, když založil první obec - polis. Další kroky jsou ale ještě před námi.

Proč je dnes solidarita tak důležitá? Proč se tahle myšlenka stále více vynořuje v myšlení lidí? Zdá se, že právě solidarita je nezbytnou podmínkou pro uskutečnění emancipace člověka a celé společnosti. Historie posledních 150 let ukazuje, že iluze lidí o možné úloze národního státu při jejich osvobození od jejich omezení kapitálem byly mylné. Ani reálně socialistický, ani sociální stát se nestaly dlouhodobým garantem skutečné emancipace občanů.

Posilování solidarity bývá vždy spjato s vlivem negativních zkušeností. Platilo to i pro bratrství - tedy solidaritu rodinnou. Ta patrně vznikala přirozenou selekcí - rodiny, které jí nedisponovaly, zanikly a reprodukovaly se pouze ty ostatní. Solidarita celospolečenská takovou cestou vzniknout nemůže. Společnost, která jí nebude disponovat, patrně zanikne, ale jiná vedle ní asi hned tak nevznikne.

Ve vzduchu se dnes vznáší otázka, jaká negativní zkušenost, jaký „otřes“ může zajistit, aby se stala solidarita neoddělitelnou součástí společenského života. Jak velké části společnosti se musí tento otřes týkat, jak hluboký zážitek to musí být, aby se jednalo o nezvratnou společenskou změnu. Vytváří současný svět kapitálu – nebo superkapitálu, chcete-li – podmínky pro vznik trvalé společenské solidarity? Já sám odpověď na tuto otázku neznám.

Loni zemřelý geniální český filosof Karel Kosík se ve své úvaze z roku 1993 „Pražské jaro, „konec dějin“ a šaušpíler“ vrátil k výroku Jana Patočky o „solidaritě otřesených“. Patočka si všiml toho, jak „frontový zážitek“ vynesl některé účastníky 1. světové války na samu hranici lidských možností, a kladl si otázku, proč se nestal „dějinným faktorem“, který by přeměnil svět? A sám si hned odpověděl: protože těmto jednotlivcům chyběla soudržnost a jejich zkušenost nepřerostla do „solidarity otřesených“.

Kosík se podobnýma očima podíval i na skupinu českých disidentů, kteří „štěrbinou svého dočasného vyřazení a pronásledování postřehli mnoho podstatného a prokázali občanskou statečnost“. Ale i z nich se stávají „po nástupu do vládních a veřejných funkcí, do sebe zahledění držitelé moci a nositelé zásluh, jejich obzor se zužuje, soudnost vypovídá službu, kritický duch usíná. Kritici dřívějších poměrů se mění v apologety přítomnosti, kterou považují za svůj výtvor a obhajují ji jako přirozený řád lidstva a nejlepší ze všech možných světů.“

A tak Karel Kosík dochází k závěru, že šlo zatím vždy jen o protest proti jedné podobě vládnoucího moderního paradigmatu. Že „ani frontový zážitek, ani mentalita postižených nemohly zachránit svět před propadnutím do bezduchého systému produkování a konzumování.“ A že úspěšná může být jen revolta a solidarita otřesených, kteří „popírají oprávněnost dnešního paradigmatu v podstatě a ve všech jeho variantách“. V tomto smyslu hází Kosík do jednoho pytle kapitalismus volného trhu, kapitalismus „sociálního státu“, „reálný socialismus“, usilující o „uspokojování stále rostoucích potřeb obyvatelstva“ a samozřejmě i dnešní svět superkapitálu.

Solidarita, nebo chcete-li bratrství, je dosud nejslabším hodnotovým souputníkem rovnosti a svobody. Všechny zatím existující společenské režimy dokázaly účinně podporovat jen svobodu nebo rovnost. Vždy jednu na úkor druhé. Solidarita však zatím nenašla účinnou podporu, i když jí měli všichni potentáti plná ústa.

Světové sociální fórum význam solidarity pochopilo. Všimněte si prosím, že o sobě v Chartě principů říká, že je procesem, který „povzbuzuje své účastníky zasazovat své akce do rámce celoplanetárního občanství a zařadit je do globální agendy změny - včetně metod, kterými zkoušejí vytvořit nový solidární svět.“ Že chce přijít s alternativami, které by zajistily „převládnutí globalizace solidarity jakožto nového stádia světových dějin.“

Zmínil-li jsem Chartu principů, neměl bych také opomenout její zásadu, že se „fóra se nesmějí účastnit zástupci stran či vojenských organizací. Představitelé vlády či legislativních složek, kteří uznají závazky této Charty, mohou být pozváni, aby se účastnily jako soukromé osoby.“ Říkám to proto, že jsem nejen zástupcem Společnosti pro evropský dialog, ale i představitelem malé neparlamentní Strany demokratického socialismu. Tím bych tedy onu zásadu porušil, nezávisle na tom, že mne sem žádný náš stranický orgán nevyslal.

Osobně si ale myslím, že pokud jde o současné politické strany a hnutí, sociální fórum by je mělo brát na vědomí, protože jsou objektivně součástí a mechanismem světa superkapitálu. A že by s nimi mělo spolupracovat. Na identitě politických stran přitom tolik nezáleží, už vůbec ne na jich sebeidentifikaci. Podstatné však je, jak může ta či ona politická strana přispět v procesu sjednocování různorodých sil proti sílícímu superkapitálu, jak bude napomáhat procesům emancipace a solidarity. To je podle mne rozhodující kriterium.

Tady musím připomenout pár starých Marxových slov. Ano, toho člověka, který byl nejdřív po své smrti tak říkajíc kanonizován a prohlášen za svatého náboženstvím 20. století, které si říkalo marxismus-leninismus, a který byl naopak poté zařazen mezi „bezvýznamné filozofy“ 19. století. Marx již do Stanov I. internacionály napsal, že „osvobození dělnické třídy musí být jen dílem dělnické třídy samé … a že ... je oním velikým cílem, jemuž každé politické hnutí musí být podřízeno jakožto prostředek“.

Proto jsem toho názoru, že vedlejším kritériem pro ochotu Sociálního fóra spolupracovat s politickými subjekty by měla být doložená schopnost a programová ochota daného politického subjektu zrušit sebe sama po splnění své „historické úlohy“.

Když už jsem se zmiňoval o Karlu Kosíkovi, myslím, že byl nebo alespoň chtěl být optimista. Byl přesvědčen, že „základní změna může vyrůst z kritického uvažování o tom, jaké osvobozující možnosti v sobě tají zcela moderní útvar, jímž je symbióza vědy, techniky, ekonomie.“ A snažil se dodat optimismus i svému okolí. Proto taky skončím jeho slovy z konce úvahy „Lumpenburžoazie a vyšší duchovní pravda“ z roku 1997:

„Prožili jsme vítězství únorové i listopadové. Jedno otevřelo cestu k diktatuře partajní byrokracie, druhé uvolnilo prostor také pro loupeživou lumpenburžoazii. Ale únorem, srpnem, listopadem politický kalendář českého národa nekončí. Před námi se rýsuje vítězný prosinec.“

Díky za pozornost.

Milan Neubert, 25. září 2004
("prošedivělá" část z časových důvodů nezazněla)


Související články:
(Solidarita a spravedlnost)

Stanovisko vedení SDS k současné vlně migrace do EU (16.08.2016)
Není čas otálet (21.04.2015)
SPaS je cesta správným směrem! (14.02.2011)
Pochod proti Hradu (16.05.2007)
Spravedlnost je usmíření (02.02.2006)
Liberální koncepce spravedlnosti (02.02.2006)
Co Radim Valenčík neřekl (01.04.2005)
6. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
185 (185 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
155 (155 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
125 (125 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
116 (116 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
106 (106 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
132 (132 hl.)
Prohnilý humanismus !!
105 (105 hl.)

Celkem hlasovalo: 924


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.