WASHINGTON - Americký Senát se v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) formálně omluvil za to, že celá desetiletí odmítal přijmout na federální úrovni zákon prohlašující lynčování za zločin. Senátoři zároveň vyjádřili politování více než 4700 Američanům, převážně černošským mužům, kteří se v letech 1882 až 1968 stali obětí mimosoudních poprav.
Přijetí deklarace, kterou americký Senát schválil při veřejném hlasování zdvižením ruky jednomyslně, přihlíželo v noci na dnešek na 200 potomků obětí, jež pocházely především z amerického Jihu.
Přítomen byl rovněž jednadevadesátiletý James Cameron, který je považován za jedinou přeživší oběť lynčování. Cameron byl v roce 1930 zatčen ve státě Indiana a společně se svými dvěma přáteli uvězněn za vraždu bělocha a podezření ze znásilnění bělošské ženy.
Do káznice však vtrhl dav, Cameronovy přátele oběsil a i jemu, tehdy 16letému čističi bot, hodil smyčku na krk. Zachránil ho prý hlas jednoho z účastníků, který tvrdil, že je nevinen. Cameron se vrátil do vězení a byl odsouzen jako spoluviník vraždy. V roce 1993 se dočkal omilostnění.
Lynčováním se označuje nezákonné potrestání údajného pachatele anonymním davem. Přestože většinu zmíněných obětí lynčování tvořili podezřelí zločinci, byli i tací, kteří doplatili na pouhý spor s bělochem, podotýká agentura AP.
V Kongresu bylo v první polovině dvacátého století předloženo téměř 200 návrhů zákona zakazujícího mimosoudní popravy, tři z nich Sněmovna reprezentantů schválila. Přestože však zákon podporovalo po sobě sedm prezidentů, Senát všechny návrhy zamítl. Proti stáli zpravidla zákonodárci z Jihu.
Iniciátoři deklarace, senátoři Mary Landrieuová a George Allen, uvedli, že je částečně motivovala nedávno vydaná kniha "Without Sanctuary, Lynching Photography in America", v níž autor James Allen shromáždil fotografie lynčování pořízené většinou účastníky těchto násilných činů.
<a target="_blank" href="http://www.cn.cz/>ČTK, 14. 6. 2005
Americký Senát se omluvil, že nezastavil zákonem lynčování
