Revoluce, reformy a transformace (poznámky)

[1] Rosa Luxemburgová: Sozialreform oder Revolution. V: Werke, Sv. 1/1, str. 369 a násl.

[2] Rovněž tam, str. 369.

[3] Rosa Luxemburgová: Eine taktische Frage. Werke, Sv. 1/1, str. 485.

[4] Rosa Luxemburgová: Die sozialistische Krise in Frankreich. Werke, Sv. 1/2, str. 33. Zum Konzept revolutionäer Realpolitik bei Rosa Luxemburg srv. Frigga Haug: Standbein und Spielbein - Rosa Luxemburgs Konzept von revolutionärer Realpolitik. V: Klaus Kinner; Helmut Seidel: Rosa Luxemburg. A. a. O., str. 139 -151.

[5] Rosa Luxemburgová: Die sozialistische Krise in Frankreich. V: Werke, Sv. 1/2, str. 59.

[6] Srv. Friedrich Engels: Die Entwicklung des Sozialismus von der Utopie zur Wissenschaft. V: MEW, Sv. 19, str. 228.

[7] Rosa Luxemburgová: Sozialreform oder Revolution? A. o. O., str. 400.

[8] Rovněž tam.

[9] Rovněž tam, str. 403.

[10] Rosa Luxemburgová: In revolutionärer Stunde: Was weiter? Werke, Sv. 1/2, str. 558.

[11] Srv. Rosa Luxemburgová: Die sozialistische Krise in Frankreich. Werke, Sv. 1/2, str. 5 - 73.

[12] Rosa Luxemburgová: Eine taktische Frage. A. a. O., str. 484.

[13] Rosa Luxemburgová: Rede gegen eine wirtschaftlich-politische Einheitsorganisation der Arbeiterbewegung. Werke, Sv. 4, str. 487.

[14] Rosa Luxemburgová: Unser Programm und die politische Situation. Werke, Sv. 4, str. 511.

[15] Rosa Luxemburg nikdy toto pojetí systematicky nerozvinula a nemůže jí být ani teoreticky připisováno. Zůstává zde ale otázka, zda-li nenarazila v průběhu revoluce 1918/19 na hranice dřívějších pojetí a nevypracovala prakticky nová stanoviska, která již nemohla teoreticky zpracovat.

[16] Karl Marx: Inauguraladresse der Internationalen Arbeiter-Assoziation. V: MEW, Sv. 16, str. 11.

[17] Enrico Basso: Elemente der neuen Gesellschaft. In: Historisch-kritisches Wörterbuch des Marxismus, Berlin und Hamburg: Argument Verlag 1997, Sv. 3, str. 254.

[18] Rovněž tam, str. 254 f.

[19] Rovněž tam, str. 256.

[20] Srv. k tomu systematičtěji Michaela Brieho, Michaela Chrapa und Dietera Kleina, 2002: Sozialismus als Tagesaufgabe. Karl Dietz Verlag Berlin, str. 7 - 65; Srv. také systematický přístup v: Stuart Hall; David Hell; Don Hubert; Kenneth Thompson (eds.): Modernity. An Introduction to Modern Societies. Cambridge: Blackwell Publisher 1996.

[21] Rosa Luxemburgová: Die Akkumulation des Kapitals. Werke, Sv. 5, str. 101 ff., 280 ff.

[22] Rovněž tam, str. 308.

[23] Rovněž tam, str. 411.

[24] Srv. k tomu také velmi přesvědčivě se vztahující na faktory práce a peníze viz Karl Polanyi: 1978: The Great Transformation. Politische und ökonomische Ursprünge von Gesellschaften und Wirtschaftssystemen. Frankfurt nad Mohanem: Suhrkamp Taschenbuch Wissenschaft

[25] Srv. s Claudií von Werlhof: „Hausfrauisierung der Arbeit“. In: Courage, Nr. 3/1982; toto.: Was haben die Hühner mit dem Dollar zu tun? Frauen und Ökonomie. München 1991.

[26] Srv. k tomu Jeremyho Rifkina: Access. Das Verschwinden des Eigentums. Frankfurt a. M./New York: Campus Verlag 2000; André Gorz: Kritik der ökonomischen Vernunft. Berlin: Rotbuch Verlag 1989.

[27] Karl Marx: Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie. MEW, Sv. 42, str. 551.

[28] Rosa Luxemburgová: Die Krise der Sozialdemokratie. Werke, Sv. 4, str. 53.

[29] Srv. s alterantivními scénáři Dietera Kleina (Hrsg.): Leben statt gelebt zu werden. Selbstbestimmung und soziale Sicherheit. Zukunftsbericht der Rosa-Luxemburg-Stiftung. Berlin: Karl Dietz Verlag 2003, str. 69 ff.; Holger Fließbach; Jean Ziegler: Die neuen Herrscher der Welt und ihre globalen Widersacher. München:

Bertelsmann, 2003; Samir Amin: Für ein nicht-amerikanisches 21. Jahrhundert. Der in die Jahre gekommene Kapitalismus. Hamburg: VSA 2001, str. 78 ff.

[30] Srv. k tomu s pohledem Michaela Brieho na státní socialismus: Von den Schwierigkeit, über die DDR zu sprechen. V: Michael Brie; Dieter Klein: Der Engel der Geschichte. Berlin: Karl Dietz Verlag 1993.

[31] Srv. k tomu požadavky v rámci světového sociálního fóra podle xxx.

[32] Je to otevřená otázka, jaká míra koncentrace disponování s majetkem je dnes ještě výhodná pro rozvoj pracovních sil. V diskuzi o vývoji svobodných softwarů jako Linux se toto stalo v porovnání s Microsoftem velmi zřetelné.

[33] Jak Zbigniew Brzezinski ozřejmuje, je to souhra čtyř faktorů - celosvětové vojenské přítomnosti, zhruba 30-ti procentního podílu na světovém hrubém společenském produktu v posledních 50 letech, náskok v ovládání nejmodernějších technologií stejně jako kulturní přitažlivost a dominance USA - které dnes činí „Ameriku jedinou globální supervelmocí v širokém slova smyslu.“ Brzezinski, Zbigniew, 1999: Die einzige Weltmacht. Amerikas Strategie der Vorherrschaft. Frankfurt a. M.: Fischer Taschenbuch Verlag, str. 41

[34] Bertolt Brecht, Gesammelte Werke, Sv. 12, str. 475.

[35] „ Teprve, až si velká společenská revoluce osvojí výsledky měšťácké epochy, světový trh a moderní výrobní síly a podřídí je společné kontrole vyspělých (advanced) národů, teprve potom nebude lidský pokrok (progress) roven onomu ohavnému pohanskému bůžkovi, který pije nektar pouze z lebek poražených.“ Karl Marx: Die künftigen Ergebnisse der britischen Herrschaft in Indien. V: MEW, Sv. 9, str. 226.

[36] Karl Marx: Theorien über den Mehrwert (Vierter Band des „Kapitals“). Zweiter Teil. MEW, Sv. 26.2, str. 111.

[37] Toto je Marxem zdůvodňováno především přechodem od produkce bohatství, která spočívá na bezprostřední práci, k takové, která je převážně napájena všeobecnou prací. Srv. Karl Marx: Grundrisse zur Kritik der politischen Ökonomie. MEW, Sv. 42, str. 600 f.

[38] Pojem inovace byl zprvu užitý v oblasti kultury. Machiavelli použil termín „innovatore“ v oblasti politické a teprve Joseph. A. Schumpeter jej učinil centrálním pojmem své ekonomické teorie.

[39] Joseph A. Schumpeter: Konjunkturzyklen. Bd. 1. Göttingen 1961, str. 95.

[40] Tolik Schumpeter přímým odkazem na Marxe v, Joseph A. Schumpeter: Kapitalismus, Sozialismus und Demokratie. Tübingen: A. Francke Verlag 1987, str. 138.

[41] Podnikatelství není v žádném případě identické s privátní kapitalistickou hospodářskou formou. Všechny privátní podniky ani nejsou podnikatelsky činné (mnoho jich používá jen disponibilních inovací), ani není podnikatelství redukováno na oblast hospodářství. Tak byla „strana nového typu“ bezpochyby historickou inovací, která také dopomohla k úspěchu mnohým těm, kteří se tomuto modelu politické strany uspali. Inovace mohou být podány v různých formách vlastnických respektive organizačních. Světové sociální fórum patří do oblasti inovací stejně jako sověty nebo fenomén politické masové stávky.

[42] Douglass C. North a Robert Paul Thomas došli ve své historické studii k závěru: “The industrial revolution was not the source of modern economic growth. It was the outcome of raising the private return on developing new techniques and applying the to the production process. Moreover, international competition provided a powerful incentive for other countries to adapt their institutional structures to provide equal incentives …” Douglass C. North; Robert Paul Thomas: The Rise of the Western World. A New Economic History. Cambridge: Cambridge University Press 1973, str. 157.

[43] Karl Marx: Grundrisse zur Kritik der politischen Ökonomie. MEW, Sv. 42, str. 91.