Revoluce, reformy a transformace

Příspěvek Michaela Brieho a Dietera Kleina, dvou autorů, kteří stáli u tvorby programu PDS, k tezím nadace Rosy Luxemburgové pro seminář „Reforma nebo revoluce? Společenské konflikty, koncepty, aktéři, strategie boje proti neoliberalismu“, Rio de Janeiro, červen/červenec 2004. Celý název příspěvku byl „Jak: Způsoby - revoluce, reformy, transformace - marxisticky inspirované úvahy“

0. Stanovení problému

Z osnovy pro seminář: „Mezinárodní levice je v celé své historii konfrontována se základním problémem, který je neustále diskutován v různých variacích pod heslem „Společenská reforma nebo revoluce?“ (Rosa Luxemburgová). Byl to tento problém, který výrazně přispěl k rozkolu mezi sociálními demokraty a komunisty. Projevuje se antinomií mezi koncepcí reformy, která nezná překonávání kapitalismu, a pojetím socialistické/komunistické revoluce, která nedokázala zachovat výdobytky emancipačních hnutí. Tato antinomie je nyní reprodukována mnohými společenskými hnutími a nevládními organizacemi, levicovými stranami, etablovanými odbory a odrazila se tak v procesu Světového sociálního fóra (dále jen WSF), mj. při diskusi o globálním vládnutí (global governance), při účasti na vládách a při formování sociálních fór. Náplní panelové diskuze by mělo být projednání hlavních  problémů nového pojetí transformace a poukázání na formy emacipativního řešení jejích vnitřních rozporů. Je třeba prodiskutovat rozličné scénáře takové transformace.“

viz konspekt WSF

Rozpravy v rámci procesů WSF nadhodily řadu základních otázek, které si také žádají systematické diskuse. Na jedné straně byla nejpozději rokem 1989 vyvrácena s konečnou platností stará praxe - výstavby socialismu státostranou -, na straně druhé nebyly úspěšné ani jiné alternativní strategie překonávání kapitalismu, nebo byly úspěšné pouze velmi omezeně. Současně vznikly nové formy boje především proti neoliberalismu, které je třeba podrobit samostatné teoretické reflexi. Ze stanovisek v rámci procesů WSF vyplynulo, že vedle sebe existují jakýsi abstraktní antikapitalismus a alternativní návrhy rozsáhlých reforem kapitalismu. Tento protiklad může zpochybnit jednotu procesů WSF a může vést dokonce k jeho rozštěpení, které by mohlo být stejně osudové jako rozkol mezi sociální demokracií a komunisty v souvislosti s 1. světovou válkou. Teoretickým základem tohoto protikladu je rozdíl mezi vnímáním současné společnosti jako společnosti, která bez radikální negace („revoluce“) není ve své podstatě přeměnitelná, a pojetím, které nedokáže charakter „reforem“, překonávajících kapitalismus, ani teoreticky uchopit, ani prakticky rozpoznat. Ze zkušenosti socialismu státostrany lze říci: Dobrá teorie není docela jistě tou nepraktičtější věcí na světě, ale špatná teorie může dobrou praxi znemožnit, neboť myšlenkově rozpolcuje a vytyčuje strategicky nesprávná kriteria pro reálné jednání.

Následující úvahy se snaží načrtnout kontury teoretického konceptu, který by dokázal překonat onen starý rozpor mezi „reformou a revolucí“ a rozvíjí přístupy transformační strategie, která vede za kapitalismus. K tomu by měly být prošetřeny následující otázky:

1. K prehistorii problému: Rosa Luxemburgová a následky
2. Pojetí současné společnosti jako společnosti ovládané kapitálem
3. Kritéria progresivního překonávání společnosti ovládané kapitálem a vize socialistické společnosti
4. Transformace jako proces progresivního zatlačování a překonávání dominance kapitálu nad hospodářstvím a společností

Text je členěn do 4 kapitol, které jsou dosažitelné odkazy uvedenými výše.

Článek přeložil Jan Neubert z originálu Wie: Die Wege – Revolution, Reform, Transformation – marxistisch inspirierte Überlegungen