Vąehoschopný Asad je nebezpečný i pro světový mír

Syrské povstání začalo v březnu 2011 pokojnými demonstracemi, a touto cestou pokojných protestů ąlo téměř osm měsíců. I v této době vąak reľim Baąára Asada (kterého vyneslo k moci "dědictví" po otci, nebo» nikdy proti němu, ani proti jeho otci nesměl být protikandidát), zavraľdil na 4000 demonstrantů. V důsledku tohoto jednostranného vládního násilí se pokojné demonstrace postupně přeměnily v ozbrojený boj. Důstojníci a vojáci, kteří odmítli střílet do demonstrantů a nemohli se uľ dívat na vraľdění civilistů, opustili armádu a zaloľili Syrskou svobodnou armádu. V následujících bojích připravil Asad a jeho věrní o ľivoty - palbou tanků T72, těľkého dělostřelectva, raket Scud, útoky válečného letectva (Mig 23, Mig 29, Suchoj, a vrtulníky, které shazovaly barely TNT) podle oficiálních údajů OSN dodnes více neľ 100 000 obětí, včetně více neľ 15 000 dětí a ľen. Zničil a poąkodil více neľ 2 miliony bytů i syrskou infrastrukturu - elektrárny, vodárny, ľeleznice a silnice. Vyhnal do uprchlických táborů v zahraničí více neľ 3 miliony lidí, mezi nimiľ drtivou větąinu představují děti a ľeny, a v rámci Sýrie připravil o střechu nad hlavou na 6 milionů lidí.
Asad od začátku usiloval o lľivé vylíčení a zkreslení charakteru boje drtivé větąiny Syřanů, ze vąech etnik, tříd a různého náboľenského či politického vyznání, vedeného za nejzákladnějąí demokratické svobody a lidskou důstojnost. Snaľil se povstalce líčit jako teroristy, dľihádisty a agenty USA, NATO, Saudské Arábie a Kataru. Nepovolil pokojné demonstrace a poslal proti ním tanky a odstřelovače. Odmítl veąkerá politická řeąení, která by vedla ke odstoupení dynastie Asadů a vojenské oligarchie.
Rusko vehementně podporovalo Asada vojensky (dodáváním zbraní a vysláním tisíce expertů), ekonomicky, politicky a propagandisticky. Paralyzovalo a ochromilo Radu bezpečnosti OSN natolik, ľe odmítlo i rezoluci ľádající Asada, aby dovolil expertům na zkoumání chemických zbraní dojet 4 km na místo zasaľené chemickými zbraněmi. Rusko tímto postojem připomínajícím období studené války usiluje, de facto, nejen o své úzké obchodní a vojenské zájmy, nýbrľ i o ąirąí strategické cíle, zejména pokud jde o změnu mocenské polarizace naąeho světa, a to na úkor skutečných zájmů syrského lidu. 
Írán zajistil pro reľim Asada, ze sektářských důvodů, přímou vojenskou intervenci vysláním sil Revoluční gardy, libanonského teroristického Hizballahu, ąíitských iráckých, jemenských a pákistánských milicionářů. Tato státní a organizovaná intervence představuje téměř 50 000 muľů, coľ vedlo k individuální reakci a vstupu některých vetřelců - dľihádistů, kteří bojují proti této intervenci. Počet těchto islámských bojovníků se odhaduje na 2000 muľů. Opozice a Syrská svobodná armáda s těmito vetřelci nemá nic společného. Na rozdíl od těchto dľihádistů je Al-Kaida v Sýrii produktem reľimu Asada (který s ní spolupracoval uľ v minulosti v Iráku) a poskytuje mu prostor pro velké propagandistické sluľby, a» uľ ąlo o únos kněze, kanibalství, násilné prosazování zákona ąaríi v některých oblastech. Pomáhá mu i přímo, vraľděním důstojníků Svobodné armády a povstalců. S touto teroristickou organizací budou mít syrątí povstalci i po vítězství nad autoritářským a sektářským reľimem Asada nemalé problémy.
Syrątí povstalci se spoléhají předevąím sami na sebe, ľádali ovąem západní mocnosti o zbraně, zejména protiletadlové a protitankové. USA a západní mocnosti, pod záminkou zákazu dodávání zbraní do Sýrie i pod záminkou, ľe se zbraně mohou dostat do nepovolaných rukou, této ľádosti téměř 30 měsíců odmítaly vyhovět. Vystačily si s rétorickou a "morální" podporou.
Asad pouľíval proti Syřanům veąkeré zbraně, které zaplatil syrský daňový poplatník, včetně kazetových bomb, vypálil zemědělskou úrodu a pole, obklíčil města a vesnice, bombardoval pekárny a nemocnice. Jako Hitler kolektivně trestal oblasti, které jsou pod kontrolou syrských povstalců. Jiľ v minulosti pouľíval chemické zbraně v omezeném rozsahu - celkem v 17 lokalitách, a to vľdy tam, kde byl vojensky v úzkých. Vyzkouąel si tak reakci a trpělivost mezinárodního společenství. Na předměstí Damaąku dne 21. 8. 2013 pouľil tyto zakázané zbraně ve větąím rozsahu, a zavraľdil na 1 700 lidí. Pouľíváním chemických zbraní poąlapal ľenevský protokol z roku 1925 a Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a pouľití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1972. Reľim Asada vlastní obrovský chemický arzenál, převáľně ruského původu. Tento arzenál měl být podle Asada-otce strategickou a odstraąující sílou proti jaderným zbraním Izraele. Asad-syn jej pouľil k obraně svého koryta. Propaganda Asadova reľimu, bez ohledu na to, ľe moľnosti skladování chemických zbraní ani prostředky jejich pouľívání nevlastní povstalci, je dětinsky obviňuje z toho, ľe sami proti sobě pouľili tyto zbraně, a obrátili je i proti svým dětem a rodinám. Faąistický reľim Asada jedná   duchu zásad  propagandy Josefa Goebbelse, který prohlásil: „lži, lži a lži, vždycky se najdou ti, kteří Ti uvěří“.
Situace v Radě bezpečnosti OSN je, v případě Sýrie, díky postoji Ruska tak tragikomická, neboť po půlroce jednání s Asadem měla mise expertů na zkoumání chemických zbraní jen jeden úkol, a to pouze prokazovat zda byly použity chemické zbraně, nikoli kdo je použil. Experti, ačkoliv bydleli v hotelu nedaleko od místa posledního útoku chemickými zbraněmi, nesměli na místo činu dojet. Generální tajemník OSN Pan Ki-moon žádal Asada, aby umožnil expertům dojet 4 km na místo činu. George Sabra, předseda opoziční Národní rady (křesťan a bývalý člen ÚV Syrské KS) a generál Salim Idrís, náčelník generálního štábu Svobodné armády (bývalý člen vládnoucí strany Baas) žádali o totéž.. Asad této žádosti vyhověl až po 5 dnech a to jedině pod tlakem a hrozbou použití síly. Proč asi? Každý den je pro vyšetřování důležitý, na co čekal? Čekal až následky zmizí? Měl-li Asad čisté svědomí, proč nedovolil expertům dojet na místo činu? Také Lékaři bez hranic, kteří byli v terénu, potvrdili zločin Asada.
President Obama již před rokem prohlásil, že použití chemických zbraní pro USA představuje červenou čáru. Od té doby Asad tyto zbraně použíl sedmnáctkrát. Asad v důsledku rozmazlování Ruska a nedůslednosti mezinárodního společenství, je schopný tyto zbraně v kritické situace, ve které se nachází jeho vojenské jednotky, používat i nadále proti svému národu a na ochranu svého koryta. Neváhal by nejspíše použít ani jaderné zbraně, kdyby je měl. Podobně Saddam Husajn použil v roce 1988 chemické zbraně proti Kurdům v městě Halabdja a zavraždil na 5000 lidí. Ten, kdo je schopen všeho proti svému národu, představuje i reálnou hrozbu pro sousedy. Asad sousedním státům vyhrožoval již několikrát. Mezinárodní bezpečnost a světový mír jsou hodnoty, které mu nic neříkají. Převážná většina syrského lidu, která požadovala jenom potřebné zbraně, aby ukončila trápení a tragédii národa, je si vědoma vážnosti situace, kterou způsobilo nezodpovědné chování Asada, a bude nadále bojovat za odstranění tohoto fašistického režimu, neboť jen výchovným fackám Asad nerozumí. Zraněné divoké zvíře je nebezpečné.
Redukování celého konfliktu v Sýrii na otázku chemických zbraní ale ukazuje, že jak Rusko, tak i USA chtějí hlavně řešit zájmy Izraele, nikoli syrského lidu. Vývoj syrského konfliktu je dokladem toho, že USA nemají zájem o odstranění režimu Asada. Chtějí, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Kdyby byl Obama nevyhrožoval s červenou čárou, tak by mu dnes Syřané byli ukradeni. Jde mu především o osobní a státní mezinárodní autoritu a prestiž. Tragédie Syřanů, která trvá již 30 měsíců, tkví v existenci tohoto zločineckého režimu, který je schopen čehokoli jen proto, aby udržel své koryto. USA a západní mocnosti nesmí nadále blokovat dodávání zbraní povstalcům, neboť by to prodloužilo období nerozhodného boje, prodloužilo by to tragédii Syřanů.
Dialog s Asadem po tomto bezuzdném a zatím beztrestném vraždění nepřipadá v úvahu. Opozice ale neodmítá jednání s těmi představiteli režimu, kteří přímo nezodpovídají za násilí. Jednání musí vést k odstranění dynastie Asadů a k nastolení pluralitního, demokratického a sekulárního, nikoli sektářského režimu.

Doc. Ing. Hassan Charfo, DrSc.