Zřejmě tak trochu ve stínu jiných důleľitých událostí, které zaplnily evropská média, doąlo v poslední době na Ukrajině k řadě nebezpečných událostí, a ty mohou mít pro Evropu neodhadnutelné následky.
Přitom se tak stalo za minimálního zájmu nejen médií, ale
hlavně je v podstatě zcela ignorovala celá unijní politická elita, jindy tak
úpěnlivě, principiálně a hlasitě střeľící bůhvíco vąechno. Jsme svědky
neustálých testů ze strany ultrapravicových sil, kam aľ mohou zajít od oblasti
propagandy, přes otevřené zastraąování aľ po teroristické akce, aniľ by někdo z
těchto stráľců lidských práv, demokracie a spravedlnosti by» jen otevřel ústa.
Natoľ třeba jen zdvihl varovný prst. Do tohoto řetězu událostí zapadá i
včerejąí oznámení ukrajinského ministerstva spravedlnosti, ľe oficiálně
zakázalo ukrajinským komunistům kandidovat ve volbách. Tím je zbavilo práva
podílet se na politickém ľivotě země.
"Tato politická síla a jiné podobné politické strany od
dneąního dne nemohou být subjekty volebního procesu a nemohou se zúčastnit
komunálních ani celostátních voleb," prohlásil v Kyjevě ąéf ukrajinské
Rady národní bezpečnosti a obrany Olexandr Turčynov. Přes vąechnu váľnost
situace působí trochu komicky, ľe to oznamuje právě Turčynov, který byl po
státním převratu z 22. února 2014 nainstalován do funkce předsedy parlamentu a
prozatímního prezidenta. Tedy člověk, který nese velký díl odpovědnosti za
rozpoutání války proti vlastním občanům, za vąechny zločiny, ke kterým od
převratu doąlo. A evidentně také člověk, kterého jistě nebude soudit pouze
historie.
Nebo je to moľná naopak symbolické. Vyvstává otázka, jaké
daląí důkazy a argumenty jeątě potřebují politické a mocenské elity USA,
Evropské unie a jejích členských států (včetně ČR) k tomu, aby přiznaly realitu
a přestaly slepě podporovat reľim, na kterém uľ dnes těľko najít něco
pozitivního a jenľ uľ dnes evidentně není nebezpečný jen vlastní zemi a
vlastnímu obyvatelstvu. Ale asi bych se měl omluvit i já, a to za ten termín
"politické elity" v souvislosti s naąimi vládci.
Lubomír Ledl, místopředseda Strany demokratického
socialismu