logo SDS
Dnešní datum: 16. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 756x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 704x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 676x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 606x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 605x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 588x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 572x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 465x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 12.7
21 denni
Max. 412
Prům. 298.5

Nyní si čte web : 75 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Ceteris paribus (Ostatní se nemění)

Vydáno dne 09. 05. 2005 (7044 přečtení)

Jednomu studentovi, který mi řekl, že některé teorie, které jsem vysvětloval (nikoliv mé vlastni), jsou příliš zjednodušené, a byl šokován, když jsem mu odvětil, že toto je právě jejich hlavní výhoda.

Milý L.!

Dobré myšlení vyžaduje intelektuální styl. Styl pozůstává hlavně v tom, že se vyhýbáme některým zásadním chybám, které jsou bohužel stejně tak rozšířené jako jsou škodlivé. Myšlení si žádá, abyste používal vhodného nástroje, a nástroj, o kterém vám chci říci, je možná ze všech nejskromnější a přitom v mnohých teoriích a argumentech tak neznatelný, že si někteří lidé jeho existenci ani neuvědomují. Přesto se tento nástroj používá. A nejen to: jestliže se nepoužije, nemůžete dělat vědu. A podle mého názoru nemůžete přemýšlet o vůbec žádném problému, ať vědeckém nebo jakémkoli, má-li to dávat vůbec nějaký smysl. A dovolte mi, abych zašel ještě dále. Existuje určitý rozdíl mezi těmi, kteří tohoto nástroje používají, a těmi, kteří ne. A pro tyto dva druhy lidí je vždycky těžké, mají-li se spolu domluvit. Tento nástroj má latinský název, který jej činí úctyhodným a záhadným a nazývá se ceteris paribus, což je v překladu ještě klamnější, protože je to tak jednoduché: ostatní se nemění. Strávíte-li trochu času uvažováním nad tím, co tato věta skutečně znamená, jak se dá využít, připadnete brzy na některé velice důležité aspekty intelektuálního stylu.

Abych vysvětlil důležitost tohoto nástroje, dovolte mi citovat příklad, který je jen zčásti neskutečný. Dejme tomu, že vás překvapuje, jak lidé mohou dospět k rozhodnutí v situaci, kdy nemají přístup ke všem patřičným informacím. Lidé kupují losy, aniž by věděli, která čísla budou tažena. Ucházejí se o zaměstnání, aniž by věděli, zdali jsou těmi nejlepšími kandidáty. Chovají se přátelsky k lidem, jimž by bylo lépe se vyhnout. Víte, že v takových situacích se lidé obvykle nějak rozhodnou, jestliže se domnívají, že to může přinést výsledek, který očekávají, a jestliže očekávaný výsledek je žádoucí. Všiml jste si, a je to váš velký objev, že pravděpodobnost, že lidé učiní rozhodnutí, se dá předpovědět vynásobením těchto dvou činitelů. To jest, můžete-li změřit pravděpodobnost úspěchu a žádoucnost výsledku, pak výsledek těchto dvou měření vám dá pravděpodobnost, že subjekt bude takto jednat. (Ponechávám stranou technickou stránku věci, kterou jste si už jistě coby horlivý matematik vyřešil.) Tento princip má zajímavé důsledky. Zdá se například předpovídat, že lidé stejně pravděpodobně učiní určitá rozhodnutí ve dvou různých situacích: (a) když výsledek je vysoce žádoucí, i když není pravděpodobné, že k němu dojde, a (b) když výsledek není sice tak žádoucí, ale je o něco pravděpodobnější. To je důsledek vaší myšlenky s násobením: součin je stejný, jestliže jeden člen proporcionálně klesá a druhý stoupá. Váš objev vás docela uspokojí, protože se jasně hodí na mnoho různých situací. Můžete si tak vysvětlit, proč jsou některé loterie oblíbenější než jiné. Také si můžete vysvětlit, proč se lidé ucházejí o práci, když mají jen malou naději, že ji dostanou, která je však pro ně velice žádoucí.

Dejme tomu, že předložíte svůj objev různému publiku. V této imaginární situaci nikdo dosud nikterak formálně nezvažoval činění rozhodnutí ani nejistotu, takže váš „princip“ je něčím zcela novým. Mohu předpovědět, že se vám dostane dvou druhů reakcí, když ponecháme stranou lidi, kteří prostě nerozumějí, o čem je řeč. Za prvé budou někteří lidé mít nejrůznější námitky k různým stránkám vaší teorie. Řeknou například, že byste neměl mluvit o pravděpodobnosti úspěchu anebo o žádoucnosti výsledku, nýbrž o tom, co subjekt vnímá jako takové. Lidé nejednají na základě toho, jak se věci skutečně mají, ale na základě toho, jaké si myslí, že jsou. Vaše publikum vám také řekne, že váš princip by byl realističtější, kdybyste přidal do rovnice třetí faktor, totiž náklady, zahrnuté do činění rozhodnutí. Kdyby lidé dostali stejnou šanci vyhrát stejný obnos, koupí los spíš, bude-li lacinější. Takovýchto námitek bude celá řada. Asi to uslyšíte dost nerad, protože se tím projeví nedokonalost vaší teorie. Ale jste opravdový vědec a hledání pravdy je pro vás důležitější než pouhá ješitnost. A tak zpět k rýsovacímu prknu.

Bohužel může být váš princip i nadále podroben kritice. Někteří lidé budou mít námitky nikoliv ke způsobu, jak jste svou teorii vykonstruoval, ale k samotné myšlence takové teorie. Řeknou vám toto: „Nemá smysl mluvit čistě abstraktně o lidech činících rozhodnutí, aniž byste uvážil kontext. Za prvé se rozhodnutí činí v různých situacích. Kupování losu není totéž jako žádost o zaměstnání, proč by tedy tyto různé situace měly mít stejnou 'logiku'? Určitě to, co dělají s losy, záleží na jejich představě loterie a to, co dělají s žádostí o zaměstnání, závisí na jejich ambicích a vy musíte podrobně prostudovat tento specifický kontext. Za druhé všichni známe lidi, kteří jednají nerozumně. Možná jsou opilí, když si los kupují, mohou mít nereálné představy o svých vlastních schopnostech a v mnohých případech jsou vedeni iracionálními pudy a vášněmi. A tak váš princip nedává žádný smysl.“

I tentokrát se můžete cítit dotčen, že na lidi neudělá vaše teorie patřičný dojem - ale při této imaginární výměně názorů máte vy pravdu a mýlí se oni, a myslím, že je důležité pochopit, proč tomu tak je. Až vás přejde hněv, asi si pomyslíte, že jim prostě uniká smysl vaší teorie. A můžete zvolit následující pichlavou odpověď:

„Za prvé nebylo mou ctižádostí vypsat všechno o hazardních hrách anebo žádostech o zaměstnání. Jestliže popisujete to, co mají dvě situace společného, pak to není proto, že byste si mysleli, že mají všechno společné, nýbrž proto, že si myslíte, že stránky, které mají společné, mohou být důležité. Za druhé jsem se snažil popsat, co by dělal rozumný člověk, jestliže by se snažil dojít k žádoucím výsledkům a vyhnout se výsledkům nežádoucím. Úmyslně jsem pominul zcela výjimečné případy, kdy se lidé perverzně snaží neuspět nebo jsou mentálně narušení. Jak tedy může někdo přijít s tak irelevantními námitkami?“

Může, protože nepochopil, že váš princip, když jste ho formuloval, měl v úvodu větu ostatní se nemění. Možná, že ani vy sám jste si to neuvědomil. Lidé mohou mít nepatřičné připomínky, protože si neuvědomují, co tato věta znamená, anebo proto, že se jim nelíbí její intelektuální styl. Pro mnohé lidi dělat vědu znamená objevovat to, „co se doopravdy děje“ za hranicemi předsudků a obecně chápané moudrosti. Vědci jsou chápáni jako lidé, kteří popisují věci takové, jaké skutečně jsou. A tak se zdá, že jakékoliv teorie by vždycky měly být „životně pravdivé“. To vše je pro vědce velice lichotivé, ale je to také úplný nesmysl. Vědecké teorie jsou životně pravdivé jenom v tom smyslu, že důkazy jsou tím jediným tribunálem, který rozsoudí, co je ve vědě správné a co mylné. Rozpačitý, nedostatečně vysvětlený fakt má větší váhu než uspokojivá elegantní teorie, a právě proto je vědecká činnost někdy tak beznadějná. Jinými slovy: vědecké myšlenky nejsou, nemohou být a neměly by být „životně pravdivé“. A to je ten celý smysl věty ostatní se nemění.

Na této větě není nic tak strašně komplikovaného. Ve skutečnosti jste v předešlém odstavci vysvětlil, co to znamená, ve své odpovědi na ty hloupé námitky. Abychom to vyjádřili abstraktněji: Vyslovit nějakou teorii ještě neznamená vzít v úvahu všechny možné stránky jevu, který popisujete. Naopak to znamená, že se soustředíte na některé stránky, které lze popsat v rozmezí abstraktních generalizací a v zájmu zjednodušeně předpokládat, že všechny ostatní stránky jsou „neutralizované“, tj. že jsou „stejné“. A tady právě někteří lidé zneklidní a řeknou vám, že nejsou všechny ostatní věci stejné, že se od situace k situaci mění. Jak se jen můžete rozhodnout nebrat v úvahu to, co se doopravdy děje v celé své bohatosti a složitosti? Ať chcete vysvětlit jakékoliv jevy, musíte mít na paměti, že všechny zdravé teorie jsou založeny na rozhodnutí považovat všechny ostatní věci za stejné. Bez toho nelze popsat ani ty nejjednodušší jevy. Ve skutečnosti k tomu najdeme příklady v našem každodenním prostředí.

Dovolte mi uvést jednoduchý příklad, který nemá nic společného s pokročilou vědou. Když vám zkoušejí zrak, obvykle měří vaši ostrost vidění tak, že vám dají číst písmena na obrazovce asi tři metry od vaší židle. Jsou to jednotlivá velká písmena, promítaná na jasný panel. Zbytek místnosti je v polotmě, tak aby panel jasněji vynikl. Lékařům vyhovuje takto změřit váš zrak a předepsat vám čočky na základě vašeho výkonu v tomto druhu testu. Jestliže nevíte nebo nechápete princip ceteris paribus, můžete k takovému ujištění vznést námitky na základě toho, že test nebere v úvahu přirozený kontext obvyklého vidění. Co obvykle čteme, jsou smysluplná slova a věty, nikoliv jednotlivá velká písmena. Zřídka kdy čteme něco z jasného panelu v tmavé místnosti. A ve většině případů předměty vykazují barvu a složení a některé blízké spojitosti s jinými předměty. Takže to, co lékař změřil, nemůže být vaše skutečná ostrost zraku.

Dovolte mi, abych se vrátil k vaší vědecké teorii o rozhodování. S vaším principem (který, jak si myslím, je velice jednoduchý a je nadto i pravdivý) jste právě nastoupil skvělou kariéru jako specialista na činění rozhodnutí za stavu nejistoty. Irelevantní námitky by vás neměly obzvlášť znepokojovat. Musíte si však uvědomit, že vaše cesta bude poseta takovými absurdními argumenty. Protože kamkoliv půjdete, setkáte se s lidmi, kteří nepochopí zásadu ceteris paribus, spíš než s těmi, kteří ji pochopí. Mají jiný duševní rámec a náleží ke dvěma rozdílným kulturám. Právě toto měl na mysli ruský spisovatel Alexander Zinovjev, když psal ve své knize Zející výšiny o dvou principech, které ovládají intelektuální aktivitu: Vědecký princip produkuje abstrakce, antivědecký je ničí na základě toho, že to a to se nevzalo v úvahu. Vědecký princip stanoví přesné pojmy, antivědecký princip je činí dvojakými pod záminkou, že odhaluje jejich pravou různorodost.

Ale proč bychom měli tento vědecký program vůbec přijímat? Hlavní důvod, proč myslet tímto způsobem, proč izolovat různé činitele a mimo realitu je idealizovat, je, že chcete dělat vědu a že věda je dosud úspěšnější než jakékoliv jiné intelektuální podnikání. Vysvětlila o světě víc než jakýkoliv jiný druh myšlení. A tak je to prostě jen lepší... vše ostatní se samozřejmě nemění.


PASCAL BOYER je vědecký pracovník a docent na King’s College v Cambridži. Jeho hlavní výzkum se týká styčných zájmů antropologie a kognitivní vědy a snaží se ukázat, jak jsou různé kulturní jevy omezovány obecnými vlastnostmi lidské mysli. V průběhu posledních pěti let obrátil svou pozornost k náboženským představám a zabývá se experimentální kognitivní prací na dětech a dospělých. Smyslem tohoto výzkumu je ukázat, že lidská mysl je obzvláště náchylná k uchování představ, které porušují její intuitivní, mlčenlivé pochopení přirozeného světa. Náboženské představy nejsou odpověďmi na univerzální lidské otázky ani neskýtají vysvětlení pro složité zkušenosti. Spíše jsou vedlejšími účinky těch druhů poznávacích schopností, které nám dala evoluce: Antropologické aspekty výzkumu jsou prezentovány v jeho knihách Tradition as Truth and Communication a The Naturalness of Religious Ideas.


Esej z knihy Jak se věci mají s podtitulem Průvodce myšlenkami moderní vědy (ed. John Brockman a Katinka Matsonová), kterou v překladu Evy Šimečkové vydalo bratislavské nakladatelství Archa v roce 1996.



[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pascal Boyer | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
204 (204 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
184 (184 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
142 (142 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
141 (141 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
124 (124 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
151 (151 hl.)
Prohnilý humanismus !!
115 (115 hl.)

Celkem hlasovalo: 1061


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.