Editorský úvod ke knize esejů „Jak se věcí mají: Průvodce myšlenkami moderní vědy“.Našemu synu Maxovi
„Jak se věcí mají“ je společná kniha mnoha významných vědců a myslitelů. Každý z nich napsal původní esej - základní myšlenku, koncept a návod k myšlení - z oblasti, kterou se zabývá.
Kouzlo esejů spočívá v jejich zaměření a stručnosti: jedno téma, překvapivý úhel pohledu, závěr, proč je daná teorie přijatelná a proč ne.
„Jak se věcí mají“ nám dává možnost nahlédnout do myslí významných vědců a myslitelů při jejich práci: díky otázkám, které kladou, metodám, kterých užívají, myšlenkovým procesům, jež rozvíjejí ve snaze pochopit svět kolem nás a nás samotné.
Představte si, že jste se octli ve společnosti znamenitých vědců a že můžete každému z nich položit jednu otázku. Tyto eseje je možno číst jako odpovědi na vaše otázky, protože jsou napsány jazykem, kterému porozumíte. Společnost těchto významných myslitelů je jedinečným a bohatým zdrojem poznání.
Některé z otázek, jejichž odpovědi nacházíme v této knize, jsou: Co je přirozené? Proč jsou někteří lidé černé pleti? Jaký je biologický původ rasových rozdílů? Jak máme chápat současnou světovou populaci, z jaké minulosti vychází a k jaké budoucnosti směřuje? Jaký je rozdíl mezi myslí a mozkem? Jaký má význam dělání chyb? Kde leží hranice mezi živou a neživou hmotou? Co je to evoluce? Proč incest? Jak funguje lidská komunikace? Jak mění počítače naše myšlení? Kdy se zrodil čas?
Číst tyto eseje je jako když nasloucháte diskusi vědců, kteří obědvají v restauraci u vedlejšího stolu. Objevíte nejen to, jaká témata přitahují jejich pozornost, ale také to, jak formulují otázky a hledají odpovědi. A co je důležitější, z této knihy pochopíte způsob, jakým vědci zkoumají a objevují „Jak se věci mají“.
V první části „Přemýšlení o vědě“ najdeme zooložku Marian Stamp Dawkinsovou a její chápání vědeckého myšlení, antropoložku Mary Catherine Batesonovou a její princip „přirozeného“, evolučního biologa Richarda Dawkinse a jeho víru.
Ve druhé části „Původ“ rozvijí teoretický fyzik Paul Davies otázku Velkého Třesku, chemik Peter Atkins vypráví o vodě, chemik Robert Shapiro o původu života, biolog Jack Cohen o DNA, biolog Lewis Wolpert o zázraku buněk, bioložka Lynn Margulisová o tom, co všechno se můžeme zkoumáním nápoje jménem kefír dozvědět o smrti.
Ve třetí části „Evoluce“ píše zoolog Stephen Jay Gould o myšlence evoluce, antropolog Milford Wolpert o příbuzenském vztahu mezi lidmi a opicemi, antropolog Patrick Bateson o vývoji incestuálních tabu, biolog Steve Jones o tom, proč mají lidé různou barvu kůže, paleontolog Peter Ward o významu náhody pro evoluci a evoluční bioložka Anne Fausto-Sterlingová o soutěži normálního a přirozeného s abnormálním a nepřirozeným.
Ve čtvrté části „Mysl“ píše filozof Daniel Dennett o tom, jak je důležité se mýlit, logik Hao Wang o protikladech mysli a mozku, neurofyziolog William Calvin o tom, jak myslet o myšlení, neurobiolog Michael Gazzaniga o jedinečnosti každého mozku, antropolog Pascal Boyer o nástrojích myšlení, psycholog Nicholas Humphrey o iluzi, psycholog a výzkumník umělé inteligence Roger Schank o učení se skrze konkrétní činy, antropolog Dan Sperber o lidské komunikaci, neurolog Steven Rose o dichotomii mysle a mozku, kybernetik David Gelernter o tom, jak se učit číst, a psycholožka Sherry Turkleová o vlivu počítačů na naše myšlení.
V páté části „Kosmos“ najdeme fyzika Lee Smolina a jeho úvahu o čase, fyzik Alan Guth píše o tom, jak důležité je pro vědce myslet nemožné, matematik Ian Stewart o přírodní symetrii a kybernetik Daniel Hillis o tom, proč se nemůžeme pohybovat rychleji než světlo.
V šesté části „Budoucnost“ píše Freeman Dyson o problematice vědeckých hypotéz, matematik Joel Cohen o tom, proč je současný růst lidské populace tak unikátní, paleontolog Niel Eldredge nás utěšuje, že náš dnešní svět se nepropadne do pekel a kosmolog Martin Rees nám přibližuje hvězdy.
JOHN BROCKMAN a KATINKA MATSONOVÁ
Bethlehem, Connecticut