Jak je vidno rčení „když dva dělají totéž….“ se může v reálném životě rozvinout do neuvěřitelných místních (českých), ale i téměř globálních (evropsko – muslimských) rozměrů.
Tak se stane, že když středoevropský předseda vlády (Paroubek) vyslechne bez protestu z úst baviče vtip o vztahu barevného spoluobčana (Roma) k barevnému kovu (hliníku), vyvolá to téměř okamžitě neuvěřitelně hysterickou reakci největšího místního (českého) liberálního listu.
Podobně když dánský (nevím jak velký) list zveřejní karikatury, které neberou příliš ohled na cítění velké části světové populace, a to bez protestu dánské vlády (která to pravděpodobně ani nezaregistrovala), rozpoutá se podobně hysterická reakce v několika arabských zemích.
Poté, co se dánská vláda omluví, že jako je jí to líto a tak, rozšíří se rozhořčení i na ostatní islámské země a naštvaní jsou už téměř všichni muslimové.
Podobně, když se omluví výše zmíněný předseda vlády, že jako, pokud se někdo kvůli tomu naštval na něj, že je mu to líto a tak, rozšíří se spravedlivé rozhořčení nad šířením rasistických vtipů v pořadech za účasti předsedy vlády do většiny sdělovacích prostředků a nabere grády.
Přece jen ale ... není to vždy totéž.
Zatímco agitátorům na muslimské straně trvalo několik měsíců, než kauzu „Karikatura“ objevili, zveřejnili (a možná využili? ), našim ostražitým liberálním mravokárcům to trvalo jen několik dnů.
Zatímco u nás vydrželo téma jen několik dnů a hurá na další (vždyť volby se tak rychle blíží), obávám se že v tom druhém případě ještě nebylo účelu dosaženo a potenciál nebyl vyčerpán.
A konečně zatímco pohnutky našich strážců morálky jsou celkem průhledné, u těch druhých, přestože záminky a metody jsou si podobné, co se pohnutek týče, nevím moc jistě „která bije“.
Co však jistě vím, je že když někdo začne příliš vehementně mávat klackem čistoty mravů, víry, politiky, demokracie, morálky, svobody, nesmiřitelného boje proti netoleranci a tak dále, mám si začít dávat pozor, kde jde ještě „jen“ o pokrytectví a kde už o něco horšího.
A je nakonec jedno jakou nálepku si ti „nejčestnější“ dají.
To ale nic nemění na tom, že je dobré se ve společnosti raději vystříhat vtipů na téma pohlaví, rasy, národnosti, náboženství, politické a sexuální orientace. Ale to by vlastně mohli baviči zavřít krám. No tak uvidíme.
Lubomír Ledl, Praha, 8. 2. 2006