Pozdě v neděli večer 30. srpna jsem si prohlížel internet a hledal aktuální informace o výsledku důležitých zemských voleb v Německu.

Přijetí ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny považujeme za krok na hraně ústavnosti, za další uplatnění postupu, který povyšuje výjimky do role pravidla.
Tento svůj názor vyjadřujeme bez ohledu na to, že věcně s vyhlášením předčasných voleb souhlasíme a vítáme je jako možnost skoncovat s nekompetentním způsobem vládnutí a s nedůstojnými situacemi ve sněmovně, kterým jsme byli nuceni přihlížet v období od minulých voleb.

Volby do tří zemských sněmů, které se konaly tento víkend v Německu, se staly dalším historickým úspěchem německé Levice. Tuto zprávu přinesla i česká média, a ve shodném duchu o výsledcích informuje i server této strany (vcelku pochopitelně).

Tak trochu nespravedlivě ve stínu tradičních připomínek výročí 21. srpna 1968 a letos obzvláště zdůrazňovaného výročí 21. srpna 1969 zůstává i tentokrát výročí 21. srpna 1990.

Pracovní skupina EL pro Latinskou Amerikuy odsoudila brutální převrat spáchaný v Hondurasu, provedený armádou na přání oligarchie.

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 1999 se v červnu v roce 1998 setkali v Berlíně představitelé několika levicově socialistických, komunistických a levicových zelených stran, aby přemýšleli o nových formách a způsobech spolupráce.

Zvoleným názvem rozhodně nechci vyzvat zejména mladší generaci k bezpochyby zajímavému a fakticky beztrestnému ztížení výkonu všeobecného volebního práva starší generací. Napadl mne však bezprostředně po přečtení Škabrahova příspěvku Tato země není pro starý na stránkách Britských listů.

Nejstručněji bybylo možné charakterizovat výsledky těchto voleb EP jako posun doprava. Sice se poněkud sníží počet poslanců největší pravicové frakce, ale levice (a to i radikální levice) oslabí. Podívejme si na čísla:

Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jiřím Hudečkem

To co se včera událo u Anděla nelze nazvat jinak než odpornost. Mám proti Paroubkovi a soc.dem. desítky výhrad, ale každý, kdo má v sobě jen špetku morálky a sociální inteligence se proti tomu řádění modroptáckých SA musí ohradit. Je to odporný útok na demokratický dialog, ale co jiného se dalo od české pravice čekat?

Kdyby ještě dnes vysílalo Radio Jerevan, třeba by přijalo mou otázku: "Je pravda, že se v květnu kroužkuje při svém hájení Luboš Zlínský kódem 21:15?" a možná by na ni odpovědělo takto: "Ano, je to pravda, jen s tím rozdílem, že se nejedná o Luboše Zlínského, ale Luboše Ledla z Gottwaldova, že to není v květnu při hájení, ale v červnu při volbách do Evropského parlamentu, a že 21:15 není kód na kroužku, ale 15. místo na kandidátce č. 21."

Jeden politický komentátor, jehož názorů si přinejmenším vážím, mi v reakci na můj rozhovor „Kdo, když ne levice? Jak, když ne společně?“ (Haló noviny 23.2.2009) napsal takovýto názor: „Již mnoho lidí nejrůznějšího politického zaměření se shoduje, že současná krize s sebou může přinést konec dosavadního společenskopolitického uspořádání. Nikdo si však netroufne předpovědět alespoň v hrubých rysech, co to bude. Jaká by byla úloha levice (všech odstínů) v tomto procesu? To je věc, která mě velmi zajímá - ale od levicových politiků jsem zatím žádné myšlenky na toto téma nikde nezahlédl ani nezaslechl.“

Vypadá to, že nyní všechny zajímá, co bude po Topolánkově vládě. Položím jinou otázku: Co bude po krizi a co dělat v jejím průběhu?

CV SDS vyslovuje naprostou a bezvýhradnou podporu vystoupení odborářů 16. května 2009.