Nejstručněji bybylo možné charakterizovat výsledky těchto voleb EP jako posun doprava. Sice se poněkud sníží počet poslanců největší pravicové frakce, ale levice (a to i radikální levice) oslabí. Podívejme si na čísla:
Hlavní pravicová frakce EPP-ED bude mít 267 mandátů (dosud 288). S ohledem na snížení celkového počtu poslanců to odpovídá malému poklesu z 36,7 na 36,3%, hlavní levicová frakce PES však zaznamenává úbytek z 217 na 159 poslanců (procentuálně je to pokles z 27,6 na 21.5 procent.). A nadto se výrazně zvýšil počet poslanců krajní pravice.
Jak je na tom frakce GUE/NGL? Namísto dosavadních 41 poslanců jich bude tato frakce mít jen 33 (pokles z 5,2 na 4,5 procenta). Regionálně jsou mandáty rozděleny takto: ČR 4 (KSČM), Německo 8 (Die LINKE), Dánsko 1 (SF), Irsko 1 (Sinn Fein), Řecko 3 (KKE 2, SYRIZA 1), Španělsko 1 (IU v koalici), Francie 4 (Koalice za změnu v Evropě), Kypr 2 (AKEL), Nizozemí 2 (SP), Portugalsko 5 (3 Levý blok, 2 koalice s účastí PCP), Švédsko 1 (Vänsterpartiet), Velká Británie 1 (předb.). Bez mandátu zůstala tedy např. i italská radikální levice: koalice PRC-PdCI a spol. získala 3,3%, takže nepřekonala 4% hranici.
"Tahounem" EL je dnes německá Die LINKE (LEVICE), proto se u ní zastavím podrobněji. Z osmi zvolených kandiátů jsou 4 muži (L. Bisky, T. Händel, J. Klüte, H. Scholz) a 4 ženy (C. Ernst, S. Lösing, S. Wils, G. Zimmer). Z regionálního hlediska se nepodařilo zopakovat úspěch z parlamentních voleb, s výjimkou malého Sárska (12%) a zemí-měst Brém (7,2%) a Hamburku (6,7%) nepřekonala ve "starých" spolkových zemích nikde pětiprocentní hranici (a jen v Sev. Porýní-Vestfálsku harnici čtyř procent). Naopak východní Německo zůstává tradiční baštou, s výjimkou Berlína (14,7%) všude LEVICE překonala hranici 20% a je ve většině případů druhou nejsilnější stranou.
Strany EL kandidovaly ještě v Estonsku (EUVP, 0,88%), Lucembursku (Dei Lenk, 3,23%), Rakousku (KPÖ, 0,6%), Slovensku (KSS, 1,65%)
Také u nás došlo k oslabení KSČM - i když zpočátku vypadaly výsledky nadějně, převážila čísla z větších okrsků a zejména z Prahy (kde svou roli sehrála i relativně vyšší volební účast). Celorepublikově získala KSČM 14,18%, v Praze však jen 9,14% (ODS zde získala přes 40% odevzdaných hlasů). Slabé výsledky dosáhla také ve Zlínském (12,71%) a Libereckém (12,97%) kraji. Naopak velmi dobrý výsledek získala v Ústeckém kraji (19,14%), výrazně nadprůměrné jsou i výsledky v krajích Karlovy Vary, Plzeň a Vysočina (mezi 16 a 17 procenty).
Jménem kandidátů SDS na listině KSČM bych chtěl poděkovat všem, kteří volili KSČM, popřípadě mně nebo Luboši Ledlovi dali svůj preferenční hlas.
Jiří Hudeček
9.6.2009
Výsledky voleb do Evropského parlamentu
