
Je to dnes skutečně tak, že o životě společnosti, myšlení lidí, jejich chování, o prioritách v jejich životě do značné míry rozhodují sdělovací prostředky a noviny, především bulvární.
Nechci to samozřejmě generalizovat. Je však skutečností, že každý den nás sdělovací prostředky zahltí nějakou kauzou. Ať chceme nebo nechceme, musíme se na to dívat v televizi, poslouchat v rozhlase, číst v novinách. Můžete namítnout, že nemusíme. Je to sice pravda, ale v každodenním životě to prakticky nejde. Finanční problémy Grosse, Kubiceho zpráva, lustrace, ohrožení ČSSD konkurzem, problémy s prodejem budovy KSČM, korupce kolem gripenů, zveřejnění 17 kilometrů svazků StB, atd., atd. Za těmito haldami nepřehledných informací, které po několika dnech nebo týdnech vyšumí doztracena, zanikají zásadní otázky současnosti.
Jako červená nit se touto reálnou propagandou vine hysterický antikomunismus, který je v poslední době stupňován vytvářením různých parlamentních komisí k prověření ústavnosti existence KSČM, o zřízení Ústavu paměti národa (tu paměť má mít národ pouze za období 1948-1989). Patří k dobrému vychování moderátorů, novinářů (i sportovních), umělců, politologů i analytiků a dalších zmínit se o zločinném komunismu, bolševismu, stalinismu apod. Ještě ani jednou jsem neslyšel, co si tito lidé pod uvedenými pojmy představují.
Příklad za všechny. Jeden z klasiků antikomunismu, první ředitel Ústavu pro dokumentaci zločinů komunismu (který nikde nebyl) Václav Benda, když jsme jako členové Zastupitelstva hl. m. Prahy projednávali osud Kongresového centra, měl emotivní vystoupení, že by se ta peleš bolševiků měla vyhodit do povětří . Nevyhodila se a s uspokojením tam zasedali i nejvyšší šéfové kapitalistického světa. Zeptal jsem se tehdy Václava Bendy, co je to bolševik, jak si jej představuje a zval jsem ho přátelsky na pivo, že si to vyjasníme. Nešel. Pronesl definici: Bolševik je bolševik. Podobně to vypadá téměř se všemi účastníky antikomunistické hysterie.
Obávám se, že antikomunistickou kampaň do značné míry podceňujeme. Nezapomeňme: Stokrát pronesená lež se stává pravdou. Zejména pro mladou generaci, která o minulosti nic neví. Jde o promyšlenou, profesionálně řízenou kampaň. Má to vážný důvod. KSČM je dnes jedinou, důsledně levicovou stranou, která usiluje o spravedlivější společnost dnes (za kapitalismu) a o skutečně spravedlivou společnost v budoucnosti (socialismus). To je dnes téměř jediné a hlavní nebezpečí, zejména pro nejsilnější a nejbohatší muže této planety. Těm, kterým je maximální a trvale udržitelný růst zisku základem celé činnosti a myšlení. Daří se jim propagovat a postupně realizovat takzvané reformy veřejných financí. To je příprava největšího tunelu tohoto století. Zatím se jim daří v čele s USA prosazovat trvalou válku proti terorismu , což je základním předpokladem, aby trvala role USA ve funkci světového četníka.
Kromě toho chce však ona vládnoucí šedá eminence kapitalismu zničit a rozložit ty politické proudy a myšlenky, které nepovažují kapitalistický systém za vrchol lidských dějin. Nepodceňujme toto nebezpečí. Nebyli pouze spolupracovníci StB. Jsou i spolupracovníci dnešních zpravodajských (nebo jinak pojmenovaných) služeb. Jsou instruováni a školeni. Co asi studuje už půl roku Václav Havel v USA? Je například náhoda, že v posledních týdnech vznikly finanční problémy KSČM a zejména ČSSD v souvislosti s jejich majetkem? Myslíte, že ohrožení ČSSD konkurzem je dílem osamělého běžce Zdeňka Altnera? Dnes je to moje spekulace, budoucnost odkryje pravdu.
Haló noviny, 1. března 2007, Václav Věrtelář