Otevřeme dnes spolu Haló noviny z 8. března 1993 a podíváme se s odstupem času na svým způsobem zlomové zasedání druhého nejvyššího orgánu české komunistické strany. Připomínám, že to bylo dva měsíce po atentátu na Jiřího Svobodu a 6 týdnů po konání II. sjezdu.
Situace v KSČM nebyla jednoduchá - II. sjezd sice potvrdil ve funkci předsedy Jiřího Svobodu, ale nedal mu jednoznačný mandát pokračovat v transformaci strany. Svoboda se však o transformaci KSČM pokoušel i nadále. Je to patrné například z vývoje kolem Dopisu ÚV členům strany. Původní verze připravená Výkonným výborem ÚV KSČM ze dne 19. 2. 1993 byla právě na zasedání ÚV 6. března přepracována do podoby, v níž už nebyl transformační směr patrný.
O složitosti situace vypovídá i verva, s jakou se do Jiřího Svobody pustili ve svém prohlášení "Ztotožňujeme se a neshodujeme se" Miloslav Ransdorf a Karel Sýs necelý týden před zasedáním ÚV. Vytkli mu, že se přidal k těm, které oni označili za "»sociáldemokratizující« křídlo". Z dnešního pohledu to může být pro všechny legrační. Jen pro Ransdorfa by nemělo...
Projev Jiřího Svobody ze zasedání 6. března 1993 jsme zveřejnili už dříve.
Chcete-li si doplnit informace z Haló novin pohledem zprava, přečtěte si komentář "V KSČM stále nerozhodnuto" Petra Schwarze z Respektu.
Tak si počtěte.
Milan Neubert, 16. března 2003
Na přání čtenářů připojuji dopis Jiřího Svobody členům KSČM a sympatizantům (vznikl v době, kdy VV KSČM připravoval návrh dopisu členům strany, zveřejněn v Rudém právu 23. 2. 1993) a pohled na 2. zasedání ÚV KSČM očima Rudého práva.
Milan Neubert, 18. září 2003
HOSTIVICE (Od našich zpravodajů) - Druhé zasedání ÚV Komunistické strany Čech a Moravy, očekávané ve stranické a české veřejnosti s mimořádným zájmem, proběhlo místy ve vzrušené atmosféře s viditelným a slyšitelným úsilím dobrat se odpovědí na aktuální otázky života strany, jejího postavení ve společnosti a její politické profilace, s níž je spojena rovněž otázka možného partnerství s jinými levicově orientovanými silami této země.
Jednání se účastnilo ze 117 členů ÚV 113, přítomno bylo 59 přizvaných předsedů OV, byli tu zástupci šesti platforem, tři poslanci z bývalého FS a dvacet poslanců Poslanecké sněmovny ČR. Jednání sledovali novináři centrálních listů, rozhlasu a televize.
»Balík problémů«
Ústřední výbor na základě hodnocení situace ve společnosti a ve straně, s čímž vystoupil předseda J. Svoboda, přijal Dopis ÚV adresovaný všem členům strany, projednal a přijal pracovní zaměření sekcí alternativních struktur, jakož i úkoly vyplývající ze závěrů 2. sjezdu KSČM a 1. zasedání ÚV. Určil koordinaci parlamentních a sociálních aktivit v souvislosti s přípravou komunálních voleb. Program aktivní sociální sebeobrany byl dalším dokumentem projednaným a schváleným plénem UV. O zájmových sociálních skupinách a jejich postavení ve společnosti referoval M. Grebeníček. A konečně, ÚV projednal plnění rozpočtu v roce 1992 a návrh rozpočtu ÚV na letošní rok, jakož i výroční finanční zprávu KSČM za loňský rok.
Značnou pozornost na sebe soustředila existence platformy Za socialismus, která se setkala s odmítavými postoji členů ÚV. Její činnost byla označena za nežádoucí; je v rozporu s programem a stanovami KSČM. O vyrovnanosti rozpočtu za loňský rok informoval tajemník ÚV KSČM V. Novák. Hospodárné nakládání s prostředky se projevilo i v tom, že okresní výbory je většinou v přidělené výši nečerpají. Příjmy z podnikatelské činnosti jsou v souladu se zákonem o politických stranách. ÚV vytkl výkonnému výboru, že nepředložil zprávu ústřední revizní komise, což se má stát dodatečně na příštím zasedání ústředního výboru. O alternativních strukturách, které jsou koncipovány s přihlédnutím k členění struktuře vlády České republiky, informoval L. Kostya.
Deset alternativních skupin
Náplní činnosti alternativních odborných skupin, které tvoří poslanci z českého parlamentu, klubu bývalého FS, ale také odborníci navržení jednotlivými okresními výbory (včetně těch, jenž jsou členy jiných politických stran, nebo jsou nestraníky), je průběžně posuzovat činnost a praktická opatření vlády ČR a připravovat alternativní návrhy pro klub poslanců LB. Přitom tyto skupiny by měly spolupracovat s nezávislými odborníky, případně s obdobnými pracovními skupinami politických stran sociální orientace, odborů a mimoparlamentních subjektů. Jde o deset alternativních skupin. Mimo jiné pro hospodářskou politiku, pro finanční a rozpočtovou, pro zemědělství, zdravotnictví, pro ochranu práva, pro otázky školství, kultury, mládeže a pro sociální věci. Tyto skupiny mají být utvářeny postupně. V diskusi posléze zaznělo - věnovat patřičnou pozornost také otázkám mládeže a dětí.
Čas na sebeobranu
Program aktivní sociální sebeobrany, který předložil zasedání profesor Z. Hába, si neklade za úkol přeměnit KSČM, jak řekl, v nějakou Armádu spásy, nýbrž strana má vyjadřovat tímto programem širokou sociální solidaritu, organizovat mj. právní poradenskou činnost, ať už pro námezdně pracující, nezaměstnané, nebo pro začínající drobné podnikatele. Z programu sociální sebeobrany vyplývá také sdružovat spotřebitele, hájit jejich zájmy a potřeby včetně otázek kvality zboží cenově dostupného pro sociálně slabé vrstvy obyvatelstva. Přitom není podstatné, pod jakými znaky či jmény budou tato seskupení sociální sebeobrany vystupovat.
Jiří Svoboda vystoupil na zasedání dvakrát. Dopoledne se zabýval úkoly vyplývajícími z II. sjezdu strany s přihlédnutím ke komunálním volbám. Poukázal na nutnost uvést do praxe ucelený soubor parlamentních a sociálních aktivit, jak jsou plénu předloženy, a dokázat je koordinovat. Zdůraznil, že charakteristickým rysem současné situace je individualizace sociálního života, ztráta sounáležitosti. Ostré kritice podrobil nekoncepční agrární politiku. Zároveň se zabýval ekonomickými a sociálními dopady politiky současné vlády, zejména ve vztahu k velkým podnikům. Podle jeho názoru lidé v produktivním věku se chtějí zúčastnit politického života a k tomu je zapotřebí jim vytvářet podmínky. V této souvislosti se zmínil o programu aktivní sociální sebeobrany. V politické práci se musíme zbavit představ a iluzí, docenit důstojné postavení jednotlivých sociálních skupin, řekl. Přitom se zmínil o evropské sociální chartě a o nezbytnosti převést ji do našeho právního řádu. Zároveň připomněl nutnost všeobecné podpory odborového hnutí za situace, kdy odbory byly zákonem zbaveny svých výsostných práv. I to je příčinou, že se rozšiřují korupce a privatizační aféry. Tripartitu a generální dohodu označil Svoboda za stabilizační prvky. V souvislosti s tím se zmínil o sociálně společenských aktivitách od shora dolů a řekl, že je třeba se poradit v jakém časovém sledu a v jaké hierarchii budou realizovány.
Když hovořil odpoledne o situaci ve straně, poukázal, že 55% členů KSČM jsou starší 60 let, 52% jsou důchodci, při čemž mladým se do strany většinou nechce. Panuje rozpolcenost ve vztahu k minulosti. Jedni jsou pro hlubokou transformaci strany a druzí se k ní chovají s výhradami. Zdůraznil, že vznikem platformy Za socialismus ztrácí strana ve veřejnosti na své důvěryhodnosti. Upozornil, že není v silách KSČM, aby zatím zvládla všechno, co volá po sociální spravedlnosti. Východiskem je široká levicová koalice. V souvislosti s názvem strany řekl, že ultimáta dává historická realita a situace je taková, že program KSČM pod hlavičkou »komunistický« si zpravidla lidé ani nepřečetli. Položil dramatickou otázku: čeho si více vážíme - sporů, nebo neprivilegovaných? Nelze říkat lidem jen to, co chtějí slyšet, dodal. Upozornil na úbytek volebních hlasů v posledních volbách i na rozpad některých základních článků strany. Přimlouval se za vymezení práv a povinností platforem a názorových proudů KSČM. (Plné znění tohoto odpoledního vystoupení přinášíme zde.)
Na jeho dopolední slova navázal M. Grebeníček úvodním slovem k problematice zájmových sociálních skupin a jejich postavení ve společnosti. Upozornil na to, že předložená analýza je významným dokumentačním zdrojem pro přípravu komunálních voleb. Přitom operativní sociologické průzkumy potvrdily, jak nezbytný je živý styk s lidmi a poznání reálných problémů. V této souvislostí se zvláště zabýval rozporem mezi hodnotovou a politickou orientací mládeže. Dále M. Grebeníček hovořil o koordinaci činnosti v zastupitelských sborech a o přípravě na komunální volby. Uvedl, že je žádoucí včas podchytit mnohdy živelné a dost často individuální akce občanů a nabídnout jim službu organizátora aktivní sociální sebeobrany I v případě komunální politiky. Vyžaduje to důkladně zmapovat také práci zastupitelstev. Vytipovat konkrétní problémy v komunální oblasti, a analyzovat zkušenosti z uplynulého volebního období. Obrátil se na jednotlivé okresní výbory s požadavkem o spolupráci. Vymezení problémových oblastí se nemusí krýt s administrativním členěním státu, řekl.
Střet zájmů, nebo společný zájem
Druhému zasedání ÚV KSČM předcházely návrhy na změny pořadu jednání. Hned v úvodu V. Pacourková doporučila přijmout rezoluci k působení platformy Za socialismus. M. Ransdorf na to doporučil hlasovat o důvěře předsedovi J. Svobodovi. Ten s návrhem Ransdorfa souhlasil. Vzápětí se ozvaly hlasy, že toto zasedání nemá právo o důvěře předsedovi hlasovat, nýbrž to náleží jedině sjezdu strany. Návrhy V. Pacourkové na změnu programu jednání ÚV byly přijaty 58 hlasy. (Proti 33 hlasů a 14 se zdrželo). V. Pacourková doporučila, aby vystoupení J. Svobody k situaci ve společnosti a ve straně bylo zařazeno až do druhé části jednání, avšak její podnět, aby byl změněn zasedací pořádek členů ÚV podle krajů, neprošel. Zato projednání rezoluce ke Štěpánově platformě našlo příznivou odezvu. Dodejme, že při hlasování, zda tedy vyslovit či nevyslovit důvěru Svobodovi, Ransdorfův návrh byl v konečném součtu hlasů odmítnut.
Volba pracovního předsednictva 2. zasedání UV byla jednomyslná. V jeho čele zasedli: J. Svoboda, M. Grebeníček, J. Ortman, V. Novák, J. Hlad, L. Kostya a Z. Hába.
Značnou pozornost na sebe soustředila volba návrhové komise. Původní návrh na dva její členy (J. Jirásek a J. Mečl) byl doplněn nejprve požadavkem jednoho člena ÚV, aby každý region jmenoval do této komise dva zástupce a poté přišel návrh z pléna, aby každý region měl v komisi po jednom zástupci. Přijat byl druhý návrh. Předsedou komise byl zvolen Jiří Jirásek.
Předsednictvo zasedání předložilo plénu dvě alternativy, pokud jde o publicitu jednání: zda má jít o uzavřené zasedání, tedy s vyloučením novinářů, nebo o otevřené. S velkou převahou hlasů byla přijata druhá alternativa.
Diskuse k jednotlivým bodům zasedání ÚV, s jejímž průběhem seznámíme čtenáře zítra, s ohledem na její značný rozsah se vyznačovala (nejprve 5 minut na každé vystoupení a potom pouze tři min.), temperamentem i určitou zdrženlivostí. Avšak dopis ÚV adresovaný základním organizacím KSČM a zvláště pak existence platformy Za socialismus, nebo jak a kdy uzavřít diskusi ke zmíněnému dopisu, vyvolávalo rozporuplná až nervózní stanoviska. Nemálo členů ÚV nepotvrdilo slova Jiřího Svobody, podle nichž nejde o spor osob a osobností, ale v některých chvílích opak se ukázal pravdou. Nezdálo se, že by úvodní slova předsedy KSČM o tom, že změny znamenají vývoj, byla v centru pozornosti. Stejně tak, že politická moc není samoúčel, nýbrž nástroj k dosažení cílů, tedy i k nezbytným změnám v životě strany a v jejím vztahu k okolí.
Zdeněk Skála
Václav Věrtelář
Vladimír Přibil
Jan Lipavský
PRAHA - Po sobotním zasedání ÚV KSČM bude předseda strany J. Svoboda uvažovat o tom, zda setrvá i nadále ve funkci předsedy. Zpravodaji ČTK to potvrdily zdroje z kruhů blízkých J. Svobodovi. »O výsledcích jednání ústředního výboru budu uvažovat. V úterý uspořádám tiskovou konferenci, na které se za svoji osobu k jednání ústředního výboru vyjádřím. Mám dva dny na rozmyšlenou,« prohlásil.
Průběh sobotní diskuse podle Svobody ukázal, že v ÚV KSČM převažuje nechuť se zřetelně vyjádřit ke změně názvu strany. J. Svoboda na jedné z minulých tiskových konferencí podmínil setrvání ve funkci přizpůsobením názvu strany jejímu programu. Schválený harmonogram vnitrostranické diskuse k možné změně názvu strany může podle Svobody vést ke změně názvu pouze teoreticky.
Jednání ÚV nesplnilo Svobodovy představy zejména v tom, že text dopisu, který bude v rámci vnitrostranické diskuse rozesílán všem členům, byl plénem zásadně pozměněn. »Úvahy o změně názvu sice stejně poběží bez ohledu na text dopisu, ale sám text dopisu je alibistický. Myslím si, že členům nedává žádné vodítko, o čem mají diskutovat,« zdůraznil. Z původního návrhu textu dopisu byla vypuštěna slova »demokratický socialismus«. J. Svoboda byl pro nový název »Strana demokratického socialismu«.
Pozn. red. Do uzávěrky tohoto vydání se nám informaci ČTK nepodařilo u předsedy KSČM ověřit.
Vláda, která tvrdí, že ekonomická reforma probíhá úspěšně, nemá prostředky pro nejpotřebnější a na nejnutnější. Přitom národní majetek je rozkrádán ve velkém za nečinného přihlížení, tichého souhlasu a v mnoha případech i aktivní spolupráce vládní byrokracie. Peníze nejsou pro studenty, pro důchodce, na řešení ekologických problémů, na zabezpečení potravinové bezpečnosti státu, na zdravotnictví, školství, vědu, kulturu. Likvidováno je to, co je nezbytné pro důstojný život národa. V této situaci nám nezbývá, než ofenzivně vystoupit proti takové politice vlády. Požadujeme, aby naši poslanci důrazně prosazovali v Poslanecké sněmovně:
V. Papež se odvolává
Proti sobotnímu rozhodnutí ÚV KSČM, kterým platformě »Za socialismus« zaniká v KSČM statut platformy, se V. Papež odvolá k rozhodčí komisi. Jak uvedl, platforma bude podle něho existovat a až do případného negativního rozhodnutí rozhodčí komise. »Na komisi se obrátíme proto, že rozhodnutí ÚV nebylo podloženo skutečnými argumenty, které by dokázaly, že naše platforma nerespektuje platné stanovy KSČM,« řekl.
»Stojíme pevně na závěrech kladenského sjezdu o programu strany. Jsme členové KSČM, jsme komunisté, « prohlásil mluvčí této platformy V. Papež zpravodaji ČTK.
Složité cesty usnesení
Jestliže některé navržené dokumenty k diskusi, případně k přijetí, byly odhlasovány takřka jednomyslně, kdy proti jejich přijetí se vyslovilo 1 - 5 hlasů (sociální sebeobrana, koordinace parlamentních a sociálních aktivit v souvislosti s přípravou komunálních voleb, alternativní struktury, rozpočet na rok 1993 a výroční finanční zpráva za rok 1992), tak pokud jde o Dopis ústředního výboru adresovaný základním organizacím, návrhová komise (většinou hlasů) nedoporučila tento dopis v předloženém znění výkonným výborem přijmout. Následovala místy rozporuplná debata, jejímž finálem bylo, že se 65 členů ÚV vyslovilo pro nepřijetí tohoto dopisu, 42 hlasů bylo pro a tři členové ÚV se zdrželi hlasování. Později se ukázalo, proč se tak stalo. Za chvíli bude o tom řeč. S ohledem na to, že členská základna očekává jasná stanoviska ÚV ve všech závažných otázkách života strany a její vnější činnosti, kdy čas pracuje spíše proti ní, než pro ni, návrhová komise předložila jí upravené znění původního dopisu. Ten byl nakonec 68 hlasy přijat. A stačilo tak málo. Tu a tam škrtnout nějakou tu větu... I v tom se prokázala jistá názorová rozpolcenost, anebo nějaké opatrnictví?
Předtím však proběhla bouřlivá diskuse nad existenci tzv. Štěpánovy platformy (vypadalo to jako by ovlivnila znění dopisu). Zároveň se v této vzrušené debatě prolínaly dramatické otázky: mimořádný sjezd ano či ne? Stačí na vyřešení problému platformy Za socialismus ústřední výbor nebo sjezd? Jenže na základě čeho lze pozastavit činnost této platformy? Mísily se v tom rozpaky, ale i hledání východisek, která budou demokratická a v souladu se stanoviskem výkonného výboru a stanovami strany.
Všechno to jako by bylo spojenou nádobou, v níž se mísí dopis a platforma. V případě dopisu adresovaného základním článkům nejeden člen ÚV si kladl otázku, jak dlouho mají k němu diskutovat? Názory se rozcházely o několik měsíců. Zdálo se, že příslovečný olej do ohně nalilo přiznání návrhové komise, že text původního dopisu »otupili« o to, co se vázalo k otázce případné změny názvu strany. Krámě toho komise ještě navrhla vypustit z textu také pojem »demokratický socialismus«. M. Ransdorf k tomu řekl, že pojem demokratický socialismus je už stejně ve světě »obsazen«...
Znovu se v té chvíli projevila u některých členů ÚV jakási alergie na některé pojmy a termíny. Nakonec však, jak už jsme řekli, po změnách v textu, dopis byl přijat. Zdvižené paže na souhlas nevypovídaly však, zda s rozpaky či bez nich.
Zaznamenejme však pro pořádek, že platforma Za socialismus byla na pořadu výkonného výboru už na lednovém zasedání. Ten konstatoval, že cíle platformy jsou v rozporu s II. sjezdem KSČM. Někteří členové ÚV pokládali však za nutné hledat pro to důvody ve stanovách. Posléze se ukázalo, že ty ve svém článku 3 hovoří o tom, že členství v KSČM zaniká, jestliže je neslučitelné s programem strany. Zda jednotlivce, či skupiny, nebylo objasněno, ale tak či onak, konečné slovo v tom náleží základní organizaci. Nakonec se plenární zasedání velkou většinou shodlo na tomto znění: Ústřední výbor konstatuje, že platforma Za socialismus nemá právo existence v rámci stanov KSČM. Souhlas s tímto zněním vyslovilo 90 členů ÚV, 4 byli proti a 7 se jich hlasování zdrželo.
Před 21. hodinou se 2. zasedání ÚV KSČM dopracovalo ke stanovisku, že za měsíc se má sejít ústřední výbor, vyhodnotí diskusi ke zmíněnému dopisu a rozhodne, zda svolat či nesvolat mimořádný sjezd, jakož i rozhodnout o krocích, jaké strana podnikne v souvislosti s komunálními volbami. Diskuse k dopisu má být ukončena 30. dubnem. Zda v centru pozornosti této rozpravy bude otázka změny názvu strany, těžko říci, když z dopisu »vypadla«. Nakolik bude řeč o stanovách a pojistkách v nich proti možným trojským koňům, také se neví.
Ví se však, že pro ukončení vnitrostranické diskuse a v otázce svolat ÚV a rozhodnout na něm o výsledcích této debaty, hlasovala velká většina členů ústředního výboru. V prvém případě 98 a ve druhém 72 hlasů.
Pozorovali jsme, že členové ÚV byli v té chvíli pomalu u konce svých sil. Hodiny ukazovaly nějakou minutu po 21. hodině. Odvedli pernou práci.
Jan Lipavský
Nikoliv návod, ale podnět
Ústřední výbor se shodl na tom, že by vnitrostranická diskuse, k níž dává podnět Dopis ÚV KSČM, měla vyjádřit, kolik členů s jeho textem souhlasí, či nesouhlasí. Zároveň doporučil i další okruhy otázek, kterými by se základní organizace měly v nejbližších týdnech zabývat (do ukončení diskuse k 30. dubnu). Jde především o návrhy na doplnění stanov, zejména pak, jaké pojistky začlenit do nich proti přijímání do strany bývalých vedoucích funkcionářů KSČ, jak vymezit působnost platforem ve straně, jaký má být vztah poslanců a strany. Z vnitrostranické diskuse by měly též vyplynout návrhy a stanoviska ZO KSČM. Tato orientace rozhodně neomezuje diskusi, ale dává jí racionální rámec, dotváří kritéria pro její objektivní vyhodnocení. (sk)
Usnesení ÚV KSČM
Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy po projednání a diskusi:
I. SCHVALUJE
II. BERE NA VĚDOMÍ
lIl. UKLÁDÁ
Výkonnému výboru ÚV KSČM
IV. DOPORUČUJE
Výkonnému výboru ÚV KSČM
V. KONSTATUJE
VI. STANOVUJE
termín 3. zasedání ÚV KSČM na květen 1983 s programem:
Volby na dohled
S představou o přípravě komunálních voleb předstoupil před 2 zasedání místopředseda KSČM Miroslav Grebeníček. Čekal jsem, že po jeho projevu bude následovat moře připomínek, názorů. Dočkal jsem se však něčeho jiného: že veřejná shromáždění, besedy s odborníky k otázkám, které veřejnost zajímají a hledání východisek ze starostí, které je tíží, znamenají víc než mnohomluvné schůze s nudnými referáty‚ s opakováním známých pravd. Potěšující zjištění. Ale že příprava komunálních voleb představuje úkol nad úkoly, to šlo jaksi stranou, ačkoliv lidé, kteří budou zastupovat LEVÝ BLOK, by měli být vybíráni už nyní. Nemusí to být jen představitelé organizací LEVÉHO BLOKU, ale zároveň i ti, jež mají odvahu, morální a odborné předpoklady vstupovat na tuto kandidátku jako nezávislí. Co vím, jsou místa, kde naléhavost těchto požadavků dostává či dostane konkrétní podobu. Zajímavá a podnětná jednání proběhla například pod patronací Pražské rady KSČM, setkali se Severočeši, na polovinu března se chystá beseda ve Frýdku-Místku.
Místopředseda Grebeníček slíbil regionům metodickou pomoc. Zároveň informoval, že se ustavuje odborná alternativní skupina pro otázky samosprávy a územní politiky. V zájmu občanů. V zájmu měst a obcí. Pohříchu však o tom se na 2. zasedání ÚV v Hostivicích takřka nediskutovalo... Škoda, přeškoda. Snad to vyjde i bez diskuse.
Zdeněk Skála