Pod babylonskou věží

Autor: Karel Kříľ <(at)>, Téma: 08. Od naąich čtenářů, Vydáno dne: 21. 04. 2007
Europoslanec Miloslav RANSDORF kdysi vybízel v Sedmičce (29. 5. 05) svého spolustraníka Josefa Gottwalda ke studiu klasiků marxismu (ke kterým prý se tento tak hlásí), aby - poučen doporučovaným studiem - Jos. Gottwald neopakoval a nehlásal takové hlouposti, jaké předtím moderátor divákům odcitoval.

I pravil Hospodin /.../:
„Nuže, sestupme a změťme tam jazyk jejich,
 aby jeden  druhého jazyku nerozuměl.“
První Mojžíšova, kap.11., v.7

To studium klasiků, to je zajisté dobrá rada! Já však oproti optimismu M. Ransdorfa mám za to, že dnes už nestačí jen tak beze všeho zasednout ke studiu Marxova vědeckého odkazu, ale je nutno nejprve přihlédnout ke dvěma nepříjemným skutečnostem:

  1. V dnešních diskusích mezi tzv. marxisty se setkáváme s častým a téměř katastrofálním nepochopením základních - doslova výchozích a nepominutelných - pojmů z Marxovy ekonomické analysy; došlo zde pod vlivem sovětismu k totálnímu, „babylonskému změtení jazyka“, což je vážnou překážkou při společném hledání společné cesty vpřed; zcela evidentní je značné otupení analytické přesnosti a analytické ostrosti Marxem zavedených pojmů.
  2. Dnes nám už nevystačí jen studium a čtení Marxova vědeckého odkazu, ba dokonce nevystačí ani jeho „NOVÉ ČTENÍ“, ale je nutno přejít k marxovskému posunu za Marxe.

(Při dalším čtení příspěvku ve webové verzi využijte odskoků na kapitoly a oddíly pomocí následujícího obsahu - pozn. ed.)

1. Mlha pojmové neujasněnosti

1.1 Vztah mezi spotřebou a nahrazováním

1.2 Neviditelná ruka trhu

1.2.1 Hodnocení

1.2.2 Signalisování

1.3 Kam vede neviditelná ruka trhu

1.4 Marxův kopernikánský obrat

1.5 Cesta do budoucna

1.6 Arthrosa (arthrosis) neviditelné ruky trhu

1.7 Monopolisace

1.8 Inverse výchozího vztahu

1.9 Regulovat, či neregulovat?

2. Posun za Marxe

2.1 ZVÝŠENÍ ROZLIŠOVACÍ ÚROVNĚ u konstantního kapitálu

2.2 ROZCHOD s Marxovým předpokladem hotového rovnovážného stavu

2.3 KOREKTURA Marxovy these o vytváření tržní hodnoty

(Na oddíl 2. 3 navazuje následující závěrečný text - pozn. ed.)

Z naznačeného náznaku (torsa) plyne, že dnes už je na místě:

  1. Posunout se od původní Marxovy otázky („co je hodnota?“) k otázce nové, tj. k otázce, „jak probíhá společenské ekonomické hodnocení?“ za různých ekonomických poměrů; jak se tedy na různých vývojových stupních „politického těla” uskutečňuje interakční ZPRACOVÁVÁNÍ a SIGNALISOVÁNÍ ekonomických INFORMACÍ.
  2. Zobrazit zpětnovazební vztah mezi společenským ekonomickým HODNOCENÍM na straně jedné a společenskou SPOTŘEBOU a NAHRAZOVÁNÍM na straně druhé.
  3. Nepředpokládat (jako Marx) rovnovážný stav v systému (A, B), ale jeho „derivací“ přejít k metasystému (A*, B*) a sledovat za těch oněch poměrů pohyb tohoto metasystému do rovnovážného stavu.
  4. Zvýšit rozlišovací úroveň systémů zaváděných na daném reprodukčním celku, což znamená, že východiskem našeho bádání nebudou jednotlivá výrobní odvětví, ale už jednotlivé PROVOZY jednoho každého výrobního odvětví.

 Zbyl nám tedy jen jistý náznak možného dalšího postupu při rozvíjení Marxova vědeckého odkazu. Ovšem ani tomuto náznaku nepřipisuji nějakou velkou schopnost překonat nepřízeň prostředí a doby, do nichž mu bylo a je souzeno vstoupit. Moje opakovaná snaha upozornit na některé otázky a problémy Marxovy teorie pracovní hodnoty je asi marná a ztracená, neboť po našich zlých zkušenostech se sovětismem je každé upozornění na veliký význam Marxových objevů přijímáno s opovržlivým výsměchem, v lepším případě je hodnoceno jako projev pošetilosti a naivity. Uvedená moje upozornění asi čeká sudba horší, než byl osud sdělení samizdatových. Ta se alespoň dostala do musea.

Plošnému a totálnímu znevažování Marxova vědeckého odkazu stojí u nás jako jeho protipól zjevná zkostnatělost, rigidita a konservatismus naší levice, která se zřejmě nehodlá vyrovnat dokonce ani s tím Andropovovým osudovým mementem. Bohorovně ignoruje jím přednesenou AKTUÁLNÍ TEORETICKOU OTÁZKU, a to bez ohledu na to, že Andropovův závažný a otřesný projev byl schválen příslušným plénem ÚV KSSS, takže se stal stranickým dokumentem, a tím (což by tato společenská skupina měla respektovat) i součástí nepřeberného bohatství z nevyčerpatelné pokladnice „marxízma-leninízma“.

Zprava i zleva stejný efekt, z prava i zleva prašť jak uhoď!

A tak je u nás Andropovovo klíčové upozornění na význam „zásad vědecky zdůvodněné tvorby cen“ zarputile přehlíženo a není zde nejmenšího zájmu se touto otázkou zabývat; jako by tomuto sdělení nikdo nerozuměl, jako by zde došlo k úplnému změtení jazyka.

Jako pod babylonskou věží!

Vadí snad našim komunistům, že uvedené konstatování přednesl záludný agresor, válečný zločinec a ničemný okupant? Nemyslím! Spíš jim asi vadí, že si s tím nevědí rady.

 Osová Bítýška, 19. listopadu 2006, Karel Kříž

Redakční poznámky SDS:

* * *

Text byl připraven k uvedení na webových stránkách SDS - www.sds.cz ; jako motto může posloužit následující vyjádření:

„Pokud jde o teoretické zázemí strany, zdá se mi, že dlouhou dobu žijeme z ideologické podstaty toho, že něco umíme z minulosti. /…/ ... proto jsme se rozhodli, že vytvoříme vlastní školící pracoviště. Začali jsme se pravidelně zúčastňovat všech teoretických seminářů na bázi Strany evropské levice.“ 
(JUDr. Vojtěch Filip, předseda KSČM, Právo 5. 8. 06)

Strana demokratického socialismu také patří k bázi Strany evropské levice, a ráda by proto participovala na takových aktivitách. Uvítala by, kdyby na uvedený článek reagovala zásadní stanoviska; teoretické připomínky, tvrdou kritiku, kategorické odmítnutí, vše bez nejmenšího zásahu zveřejní na svých webových stránkách ve snaze vyvolat odbornou diskusi.

Karel Kříž není členem SDS, ale úzce s ní spolupracuje. Také v tomto smyslu lze Křížův postoj lapidárně uvést jeho vlastními slovy: „Moderní levicová strana = návrat k autentickému Marxovi + marxovský posun za Marxe.“

Editoři se domnívají, že Křížův pokus interpretovat Marxovu teorii pracovní hodnoty jako teorii o specifickém (interakčním) zpracovávání ekonomických informací může svým přiblížením se k takovým moderním disciplinám, jako je kybernetika, teorie informací, teorie systémů apod., zaujmout mnohé intelektuály, především studující mládež. Možná by zásadová diskuse o hluboce teoretických otázkách mohla přispět k tomu, že i u nás se marxismu jednou opět vrátí vážnost, taková, jaké požíval například v dobách Kostufry.

Za Křížovy invektivy se editoři osobně omlouvají - chápou však jejich hluboké příčiny. Prof. Karel Kříž se dožil v uplynulém roce 85 let. Jeho život je mj. poznamenán osudy nejen vlastními, ale rodiny, rodinnou líheň nezapře ani tvorba mladšího bratra, spisovatele Ivana. Vnitřní osu Křížova díla představuje svého druhu nepřetržitý dialog s otcem; ten, přesvědčený a praktický revolucionář byl popraven 7. 5. 1945 - v den jeho narozenin 5. 1. 1977 podepsal syn Chartu 77. Snad není od věci vzít příspěvek i jako důkaz, že na onom dění se nepodíleli jen samí „pravičáci“.

Vzhledem k uvedenému pokládá redakce za nejlepší pouhé konstatování - „ s tím se nedá nic dělat“ - a využít pozitivní obsah i provokující formu k diskusi s pozitivními výsledky.

Těšíme se na další spolupráci.

Edičně připravil Bohuslav Mikulášek, duben 2007 

 

 

Doporučení SDS:

Na stránkách SDS od Karla Kříže dále naleznete: