logo SDS
Dnešní datum: 23. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 779x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 761x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 676x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 668x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 637x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 26
Prům. 15.8
21 denni
Max. 403
Prům. 297

Nyní si čte web : 52 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Poznámky - Grundrisse I.

Vydáno dne 06. 02. 2005 (18305 přečtení)

Poznámky k prvnímu svazku Rukopisů „Grundrisse“. V českém vydání z roku 1971 umístěny na konci knihy na stranách 387-412.

[1] Tento úvod je jediná část Marxových ekonomických rukopisů z let 1857-1858, která byla pojata do souborného vydání Spisů (viz Marx-Engels, Spisy, sv. 13, čes. vyd. 1963, str. 659-686).

V Marxových písemnostech byl objeven roku 1902. V roce 1903 byl uveřejněn německy v berlínském časopise „Die Neue Zeit“, rusky vyšel poprvé roku 1922 v Petrohradě jako součást Marxovy knihy „Ke kritice politické ekonomie“. - 37.

[2] Srovnej A Smith, „An Inquiry into the Nature“ atd., vyd. Wakefield, Londýn 1843, sv. I, str. 2 a D. Ricardo, „On the Principles of Political Economy“ atd., třetí vydání, Londýn 1821, str 3. O této otázce píše Engels Marxovi ve svém dopise z 19. listopadu 1869: „V tom, co renta je, jsou tedy zajedno. Přou se jen o to, jak a z čeho renta vzniká. Přitom je Ricardův popis toho, jak renta vzniká (Carey, str. 104), právě tak nehistorický jako všechno podobné historické plácání ekonomů a jako Careyho vlastní veliká robinsonáda o Adamovi a Evě na str. 96 a násl. U starých ekonomů včetně Ricarda se to dá ještě do jisté míry omluvit - ti si vůbec nedělají nárok na nějaké historické znalosti, celé jejich nazírání je právě tak nehistorické jako nazírání ostatních osvícenců XVIII. století; takové rádoby historické exkursy jsou u nich vždycky jen způsob, jak s racionálně představit vznik toho či onoho jevu, a pravěcí lidé přitom u nich vždycky myslí a jednají úplně stejně jako osvícenci XVIII. století.“ (Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 32, čes. vyd. 1970, str. 448) - 37, 113

[3] Srovnej J. J. Rousseau, „Du Contrat Social“, kniha I, kap. II. - 37

[4] Pojem „občanská společnost“ vysvětluje Marx v „Německé ideologii“ (viz Marx-Engels, Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958 a dotisk 1962, str. 49-50) a ve stati „K židovské otázce“ (viz Spisy, sv. 1, čes. vyd. 1956, str. 389-393). - 37

[5] Marx se zde opírá o G Niebuhra, „Römische Geschichte“, díl I, druhé přepracované vydání, Berlín 1827, str. 317-351. - 38/

[6] Srovnej Hegel, Sämtliche Werke, Jubiläumsausgabe, vyd. Glockner ve 20 svazcích, Stuttgart 1927-1929 (dále jen: Hegel.), VII, str. 261-328. Viz také K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 491-492 a dotisk 1962, str. 495-496). - 38, 113, 206.

[7] Srovnej F. Bastiat, „Harmonies Économiques“, vyd., Paříž 1851, str. 16-19 a H. C. Carey, „Principles of Political Economy“, část první, Filadelfie 1837, str. 7-8. Pokud jde o Proudhona, viz K. Marx, „Bída filosofie“, Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 89-92. - 38.

[8] Srovnej J. St. Mill, „Principles of Political Economy“, Londýn 1848, sv. 1, kap. I. - 40.

[9] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., vyd. Wakefield, sv. II, Londýn 1853, str. 1-9 a dále A. Smith, „Recherches“ atd., přel. G. Garnier, sv. 2, Paříž 1802, str. 403-413. Tuto pasáž ze Smitha reprodukuje Marx ve svých sešitech s výpisky (viz MEGA[Marx-Engels, Historisch-kritische Geesamtausgabe, Berlín-Moskva-Leningrad 1927-1935] I/3, str 477-478). - 40.

[10] Srovnej J. St. Mill, „Principles of Political Economy“, sv. 1, Londýn 1848, str. 26-26. - 41.

[11] Srovnej K. Marx, „Námezdní práce a kapitál“ (Spisy, sv. 6, čes. vyd. 1959, str. 413). - 41.

[12] Srovnej např. Henri Stroch, „Cours d’économie politique“ atd.,Paříž 1823 a James Mill, „Éléments d’économie politique“, Paříž 1823. - 42.

[13] Srovnej Hegel, II, str. 303-322. - 43.

[14] Tamtéž, IV, str. 69-80. - 43, 240.

[15] Tamtéž, V, str. 65-118, 121 a 160-171. Viz dále Marxův dopis Engelsovi napsaný kolem 16. ledna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 291), kde píše o své aplikaci Hegelovy metody. - 43.

[16] Srovnej Hegel, V, str. 217-218 a 224-234. - 43.

[17] Srovnej Benedicti de Spinoza Opera quae supersunt omnia. Ex editionibus etc. Carolus Hermannus Bender, sv. II, Lipsko 1844, str. 299, Epistola L Hagae Comities d. 2 Junii 1674. - 44.

[18] Srovnej K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844“, Praha 1961 (oddíl „Soukromé vlastnictví a komunismus“, str. 99). - 47.

[19] Srovnej K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 520, 526-530 a dotisk z roku 1962, str. 524 a 530-534); dále K. Marx, „Bída filosofie“, kap. I, par. III (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 139). Marx má na mysli vulgární socialisty typu Karla Grüna nebo Proudhona. - 47.

[20] Srovnej Henri Storch, „Considérations sur la nature du revenu national“, Paříž 1824, str. 144-159. - 48.

[21] Srovnej D. Ricardo, „On the Principles“ atd., str. III. - 49.

[22] Marx zachytil obsáhlé pasáže z Ricarda ve svých výpiscích (viz K Marx, „Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie“, Berlín 1953 [Odkazujeme zde na německé vydání, protože tento první svazek českého vydání Marxových „Rukopisů ‚Grundrisse‘“ zahrnuje text až po str. 305 originálního vydání. Další svazky vyjdou postupně.], str. 839). - 50.

[23] Srovnej K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 37-38, 67-68, 86, 397-398 a dotisk 1962, str. 37-38, 68, 399-400). - 51.

[24] Tuto myšlenku rozvádí Marx v „Německé ideologii“: „Nic není tak běžné jako představa, že v dějinách šlo dosud jenom o zabírání, o to, co kdo vzal. Barbaři zabrali římskou říši, a faktem tohoto zabrání se vysvětluje přechod ze starého světa do feudálního řádu. Ale jestliže barbaři něco brali, jde o to, zda národ, který je zabrán, rozvinul své průmyslové výrobní síly, jak je tomu u novodobých národů, anebo zda jsou jeho výrobní síly založeny převážně jen na jejich sjednocení a na pospolitosti. Zabrání je dále podmíněno předmětem, který je brán. Jmění bankéře, záležející jen v papírech, nelze vůbec zabrat, aniž se tím ten, kdo je bere, podrobí podmínkám výroby a styků zabrané země. Stejně je tomu i s veškerým průmyslovým kapitálem moderní průmyslové země. A konečně braní všude velmi brzy dochází k tomu, že už nelze brát, a není-li už co brát, musí se začít vyrábět. Z této nutnosti vyrábět, která se velmi brzy dostavuje, plyne, že forma pospolitosti přijatá dobyvateli, kteří se v zemi usazují, musí odpovídat vývojovému stupni výrobních sil, které tu byly před nimi, anebo není-li tomu tak hned od začátku, musí se podle výrobních sil změnit. Tím se také vysvětluj fakt, který se prý v době po stěhování národů vyskytoval všude, že totiž sluha byl pánem, a dobyvatelé velmi brzy přejímali od přemožených řeč, kulturu i mravy. - Feudalismus rozhodně nebyl přenesen z Německa už hotový, nýbrž vznikal z válečné organizace vojsk dobyvatelů v době výbojů, z níž se teprve po skončení výbojů působením výrobních sil, které už byly v dobytých zemích, vyvíjí vlastní feudalismus. Nakolik byla tato forma podmíněna výrobními silami, ukazují nezdařené pokusy o zavedení jiných forem, pocházejících z reminiscencí na starý Řím (Karel Veliký apod.).“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958 a dotisk 1962, str. 86-87). - 52.

[25] Marx tu má zřejmě na mysli nejen vlastní Jižní Ameriku, ale i jižní státy USA. - 52.

[26] V „Německé ideologii“ klade Marx otázku: „Jak by bylo jinak možné, aby například vlastnictví mělo vůbec nějaké dějiny, aby nabývalo různých forem a aby třeba pozemkové vlastnictví mohlo na základě různých daných předpokladů vést ve Francii od parcelace k centralizaci v rukou nemnoha lidí a v Anglii od centralizace v rukou nemnoha lidí k parcelaci, jak se to dnes skutečně děje?“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958 a dotisk 1962, str. 49). - 52.

[27] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv.II, str. 327-330 a „Recherches“, str. 292-298. - 53.

[28] O studiu Hegelovy logiky a Hegelově metodě se Marx zmiňuje v dopise Engelsovi napsaném kolem 16. ledna 1858 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 291). - 55.

[29] Srovnej K. Marx a B. Engels, „Svatá rodina“ (Spisy, sv. 2, čes. vyd. 1957, str. 54, 77, 160-161 a 212-213). - 55.

[30] Srovnej Hegel, VII, str. 92. - 55.

[31] Tamtéž, str. 82-84 a 86-87. - 56.

[32] C. Prescott, „History of the Conquest of Peru“, sv. I, Londýn 1850, kniha I, str. 147. - 56.

[33] Tuto myšlenku Marx dále rozvádí ve svém dopise Engelsovi z 25. září 1857 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1968, str. 215) a v díle  „Námezdní práce a kapitál“, kde říká: „Ve výrobě nevstupují lide jen do vztahu k přírodě. Mohou vyrábět jen tehdy, jestliže se určitým způsobem spojí k společné činnosti a k vzájemné výměně svých činností. Aby mohli vyrábět, vstupují do určitých vzájemných vztahů a poměrů a jen v rámci těchto společenských vztahů a poměrů se uskutečňuje jejich vztah k přírodě, uskutečňuje se výroba.

Tyto společenské vztahy, do nichž výrobci navzájem vstupují, podmínky, za nichž si vyměňují svou činnost a účastní se celkového aktu výroby, budou ovšem různé podle charakteru výrobních prostředků. Vynálezem nového válečného nástroje, střelné zbraně, se nutně změnila celá vnitřní organizace armády, změnily se vztahy, v nichž jednotlivci tvoří armádu a mohou jako armáda působit, změnil se také vzájemný vztah různých armád.“ (Spisy, sv. 6, čes. vyd. 1956, str. 413-414). - 57, 63.

[34] Viz tento svazek, str. 184. Srovnej dále James Steuart, „An Inquiry into the Principles of Polirical Economy“ atd., sv. I, Dublin 1770, str. 327. - 62, 184.

[35] Srovnej K. Marx, „Ke kritice politické ekonomie“, začátek předmluvy, která byla napsána o půldruhého roku později než tento plán, a dále tamtéž, závěr historického dodatku k první kapitole, která vznikla asi za rok po tomto plánu (Spisy, sv. 13, čes. vyd. 1963, str. 35 a 76-77). - 62.

[36] Srovnej K. Marx, „Námezdní práce a kapitál“: „Společenské vztahy, v nichž jednotlivci vyrábějí, společenské výrobní vztahy se tedy mění, přetvářejí se změnou a vývojem materiálních výrobních prostředků, výrobních sil. Výrobní vztahy tvoří ve svém souhrnu to, co se nazývá společenskými vztahy, společností, a to společností na určitém stupni dějinného vývoje, společností mající zvláštní, odlišný charakter. Antická společnost, feudální společnost, buržoazní společnost jsou takovými souhrny výrobních vztahů, z nichž každý označuje zároveň zvláštní vývojový stupeň v dějinách lidstva.“ (Spisy, sv. 6, čes. vyd. 1959, str. 414). - 63.

[37] Srovnej Hegel, XI, str. 308-313. - 64.

[38] Všechny Marxovy stránkové údaje u citátů z Darimonovy práce odkazují přímo na pramen, ne na Marxovy sešity a výpisky. Kritická zmínka o této knize je obsažena v Marxově dopise Engelsovi z 10. ledna 1857 (viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 105). - 69.

[39] Srovnej K. Marx, „bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 134-139) - 74.

[40] Alfred Darimon, „De la Réforme des Banques“, Paříž 1856, str. 3 - 74.

[41] Srovnej J. W. Goethe, „Egmont“, páté jednání, výstup 7, rozmluva s Ferdinandem. - 74.

[42] Darimon, str. 3 - 75.

[43] Tamtéž, str. 3-4. - 75.

[44] Srovnej Marxovy dopisy Engelsovi z 22. května a 8. prosince 1857 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 154-155 a 252). - 75.

[45] Srovnej „Gratuité du Crédit, Discussion entre M. F. Bastiat et M. Proudhon“, Paříž 1850, str. 66-74 a 286-287. - 78.

[46] Darimon, str. 4 a 5 - 79.

[47] Srovnej tento svazek, str. 82-86 a 93-94 a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 315. - 80.

[48] V Darimonově práci (viz tento svazek, poznámka 40) má III. kapitola název  „Petite Histoire des Banques de Circulation“ (str. 20-27). - 81.

[49] Srovnej Marxovy výpisky z Ricarda (K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 769-780). - 81.

[50] Tamtéž, str. 677-690. - 86.

[51] Srovnej James Steuart, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 45, 50 a 153. Viz dále K. Marx, „Kapitál“, díl I, čes. vyd. 1953, str. 458 a 768-772. - 88, 241.

[52] Srovnej tento svazek, str. 121-131 a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 675 a 678-680. - 89.

[53] Srovnej tento svazek, str. 109-116 a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 690. - 92.

[54] Srovnej Hegel, IV, str. 508-515. - 93.

[55] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 110-125). Svým pamfletem proti Proudhonovi myslí Marx možná nejen „Bídu filosofie“, ale i svou neuveřejněnou, ztracenou kritiku Proudhonovy knihy „Idéee générale de la Révolution au XIXe siecle“. Tuto kritiku začal psát v roce 1851 společně s Engelsem, jak vyplývá z jejich vzájemné korespondence (viz Marx-Engels, Spisy, sv. 27, čes. vyd. 1968, str. 336, 339, 342-347, 349-357, 371, 406, 409, 418, 422, 426, 439 a pozn. 298). Zachovala se jen Engelsova část komentáře, která vyšla v „Archivu Marxe a Engelse“, sv. X, Moskva 1948 pod redakčním názvem „Kritický rozbor Proudhonovy knihy ‚Obecná idea revoluce v 19.století‘“. - 93.

[56] Srovnej K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844“, Praha 1961, str. 124-129. - 98.

[57] Srovnej Ferdinando Galiani, „Della Moneta“ ve sborníku „Scrittori Classici Italiani di Econimia Politia. Parte Moderna“, svazek III, Milán 1803 (str. 152) a Marxovy výpisky v „Grundrisse“, Berlín 1953 (str. 730); James Steuart, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 106-107 (Marxovy výpisky ze Steuarta jsou rovněž v cit. vyd. „Grundrisse“, str. 668); Henri Storch, „Cours d’éconimie polirique“, sv. I, str. 84, 88 a sv. II, str. 121; David Urquhart, „Familiar Words“, Londýn 1856, str. 112; William Jacob, „An historical Inguiry“ atd., Londým 1831, sv. II, str. 326 (viz také tento svazek, str. 154). - 98.

[58] Srovnej tento svazek, str. 38 a 122 a Marxovy „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 562; viz dále Thomas Hodgskin, „Popular Political Economy“ atd., Londýn 1827, str. 180 a Geeminiano Montanari, „Della moneta“ atd., str. 40 (Marxovy výpisky v  „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 497 a 668). - 100.

[59] Srovnej tento svazek, str. 112-121, 176-185, 188-194 a 240-244. Viz dále K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 321-322, 366-414, 434-435, 479 až 488, 513-515, 518-520, 522, 530-532, 539, 559-560, 562-565, 569, 604, 628, 664-669, 675-701, 718-723, 730-734, 736-742, 753, 756, 763-764 a 872-947. - 103.

[60] Srovnej Hegel, IV, str. 504-551. - 103,209.

[61] Srovnej Marxova stručná resumé na straně 101 a 103 a další výklad počínaje str. 121. První Marxův pokus o systematický výklad této otázky je na str. 763 až 764 něm. Vydání „Grundrisse“, kdežto vlastní výklad tohoto procesu byl patrně zařazen na chybějící začátek další části rukopisu (viz K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 873). - 108.

[62] Srovnej „The Economist, Weekly Commercial Times“ atd., sv. XV, 24. ledna 1857, čís. 700, str. 86, sloupec 1-2, článek „The Double Standard in France“. - 109.

[63] Srovnej „Supplement of The Economist“ atd., sv. XV, 24. ledna 1857, čís. 700, str. 24, sloupec 1, článek „The Double Standard in France“. - 109.

[64] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 144-147). - 109.

[65] Proporcionální výroba - srovnej John Gray, „Lectures on the Nature and Use of Money“ atd., Edinburgh 1848, zvl. Str. 250, a dále K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 130-133 a 192). Viz také William Atkinson, „Principles of Political Economy“ atd., Londýn 1840, str. 171-196 a B. Engels, „Nástin kritiky politické ekonomie“ (Spisy, sv. 1, čes. vyd. 1956, str. 540). - 109.

[66] Srovnej „The Works of John Locke in Four Volumes“, sedmé vydání, sv. 2, Londýn 1768, str. 92; výpisky z Locka jsou v Marxových „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 688-689. - 110.

[67] Srovnej John Gray, „The Social System“ atd., Einburgh 1831, str. 62-86. Názory saint-simonovců Marx kriticky rozebírá ve svých poznámkách z let 1844-1845 ke knize J. Milla „Éléments d’économie politique“ (viz MEGA, I/3, str. 533-536; přitom na str. 535, ř. 28. Je třeba provést v textu MEGA tyto opravy: Systém des Bankerutts, der Scheinunternehmungen, atd.; na str. 536, ř. 1: und Gattungsgenuss místo Gattungsgeist; na str. 536, ř. 9: sein eigner Genuss - místo sein Eigner Geist). Marx tu rozvíjí myšlenky o odcizení člověka v podmínkách kapitalistického bankovního systému. - 112.

[68] Odkazem na Marxův sešit XII, 34b se míní dnes neznámý Marxův rukopis, který byl patrně staršího data než dosud neuveřejněná neúplná práce „Dokonalý peněžní systém“ z roku 1851 (viz tento svazek, poznámka 69), neboť v té je na str. 41 rovněž odkaz: (str. 34). Jde tady asi o jednu z chybějících částí rukopisu z let 1845-1847 k práci  „Kritika politiky a politické ekonomie“, jejíž zlomky jsou otištěny v MEGA I/3, str. 33-172 (česky viz „Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844“, Praha 1961, str. 19-155) a dále str. 437-586, 592-596 (o opravách, které je nutno provést v textu MEGA, viz poznámky 67, 120 a 134 tohoto svazku). Je možné, že str. 34b (tj. pravý sloupec str. 34) je chybějící stránka sešitu s Marxovými poznámkami k Millovi (viz MEGA I/3, str. 547). Srovnej též pasáž o „neosobním“ vlastnictví (K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 874). - 114.

[69] Myšlenky vyslovené v tomto a předcházejícím odstavci jsou takto poprvé formulovány v neuveřejněném Marxově rukopise „Dokonalý peněžní systém“ z roku 1851. Je to vlastně jeden ze sešitů představujících první zpracování materiálu k plánované velké ekonomické práci, z níž Marx realizoval díla „Ke kritice politické ekonomie“ a „Kapitál“. Některé z těchto sešitů, které pocházejí z různých let, jsou očíslovány, jiné jsou označeny nadpisy (viz V. S. Vygodskij, „Istorija odnogo velikogo otkrytija Karla Marxa“, Moskva 1965). Rukopis „Dokonalý peněžní systém“ se nezachoval celý; na str. 41 se v něm na závěr předcházejícího, nedochovaného textu říká:

„V penězích vlastní každé jednotlivé individuum všeobecnou směnitelnost, kterou si na svou pěst podle libosti určuje svůj podíl na společenských produktech. Každé individuum má společenskou moc v kapse ve formě věci. Vezmete-li věci tuto společenskou moc, musíte dát tuto moc bezprostředně jedné osobě nad druhou osobou. Bez peněz není tedy možný žádný průmyslový vývoj.

Dokud není přeněžní moc nexus rerum et hominum, musí být zorganizovány vazby jako politické, náboženské atd. (str. 34).“ - 114, 115.

[70] Výraz „ruční zástava společnosti“ („Faustpfand der Gesellschaft“) se vyskytuje anglicky u Johna Bellerse, „Essay about the Poor“ atd., Londýn 1699, kde se na str. 13 říká: „Peníze mají dvě vlastnosti: jsou zástavou za to, zač chtějí být považovány, a jsou mírou a měřítkem, kterým měříme a oceňujeme všechny ostatní věci.“ Německy se najde tento výraz u Schmalze, „Encyklopaedie der Cameralwissenschaften“, 1797 (paragraf 50 a násl.). Z Marxova „Indexu k 7 sešitům“ (viz „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 866) je však zřejmé, že zde Marx měl na mysli Aristotelův výrok z „Etiky Nikomachovy“ („Ethica Nicomachea“, Bekekrovo vydání, Oxford 1837, kniha V, kap. 8, 14). - 117.

[71] Viz tento svazek, str. 227. Dále srovnej K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 310, 334-335, 550, 560 a 651. - 118.

[72] Srovnej Adam Müller, „Die Elemente der Staatskunst“ atd., Berlín 1809, 2. díl, str. 72-207 a Thomas Carlyle, „Chartism“, Londýn 1840, str. 49-88; viz dále Marxův dopis Engelsovi z 18. ledna 1856 (Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 16). - 119.

[73] Srovnej J. F. Bray. „Labour’s Wrongs and Labour’s Remedy“ atd., Leeds 1839, str. 141. - 119.

[74] Srovnej K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy“, Praha 1961, str. 125 až 127, dále K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 230 a dotisk 1962, str. 232) a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 895). - 120.

[75] Výraz „sacra auri fames“ je převzat z Vergilia („Aeneis“, kniha třetí, verš 57). V díle „Ke kritice politické ekonomie“ rozvíjí Marx stejnou myšlenku a odvolává se na Plinia: „V penězích je původ lakoty… z ní ponenáhlu vzplanulo jakési běsnění, ne už lakota, nýbrž chtivost zlata.“ („Historia naturalis“, 1. XXXIII, c. III, cest. 14). - 120, 179.

[76] Srovnej Hegel, IV, str. 74-77 a 550-596. - 121, 218.

[77] Srovnej K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 60-63, 87-90, 447-449 a dotisk 1962, str. 60-63, 87-91, 450-452) a dále K. Marx a B. Engels, „Svatá rodina“ (Spisy, sv. 2, čes. vyd. 1957, str.135 až 136). - 121.

[78] Srovnej Hegel, XII, str. 205-212 a 218-268. - 121.

[79] Srovnej např. Adam Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, kniha1, kap. IV, str. 85-86 a John Wade, „History of the Middle and Working Classes“ atd., Londýn 1833, str. 3. - 122.

[80] Srovnej David Urquhart, „Familiar Words“, str. 112. - 123.

[81] Srovnej Adam Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 100-101. Obsáhlé citace z tohoto díla si Marx zaznamenává ve svých sešitech s výpisky z let 1844-1845 (viz MEGA, I/3, str. 460). - 124, 157.

[82] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 102-105; viz rovněž MGA, I/3, str. 460-461. - 126, 128.

[83] Srovnej Steuart, „An Inquiry“ atd.,sv. I, str. 88. - 126.

[84] Viz tento svazek, str.190. Dále srovnej William Petty, „Political Arithmetick, or a Discourse concerning The Extent and Valuee of Lands“ atd., Londýn 1699 (v publikaci „Several Essays in Political Arithmetick: The Titles of which follow in the Ensuing Pages. By William Petty, Late Fellow of the Royal Society“, Londýn 1699, str. 178-179 a 195-196. - 126, 184.

[85] Srovnej „Xenophontis opuscula politica, equestria et venatica cum Arriani libello de venatione.“ Vyd. J. Gottlob Schneider, Lipsiae 1815. Tomus sextus, caput 1, 4 a 5, p. 143. - 127.

[86] Srovnej Strabonis Rerum Geographicarum libri XVII. Ad optimorum librorum fidem accurate editi. Editio stereotypa. Tomus I, Lipsiae 1829, liber XI, caput IV, p. 415-416. - 130.

[87] Srovnej Hegel, XI, str. 314. - 131.

[88] Srovnej Hegel, IX, str. 413-424, 443 a 444. - 131.

[89] Viz též poznámku 93 a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 896. - 131.

[90] Viz tento svazek, str. 137. Srovnej dále Jacob Grimm, „Geschichte der deutschen Sprache“, první díl, Lipsko 1848, str. 13-14 a K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 896. - 133, 137.

[91] Srovnej Ricardo, „On the principles“ atd., str. 2. Viz dále Marxovy výpisky z Ricarda (K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 787). - 133.

[92] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 896 („Urtext zur Kritik“). - 134.

[93] Srovnej „Goveernment School of Mines and Science Applied to tohe Arts. Lectures on Gold for the instruction of emigrants about to proceed to Australia. Delivered at the Museum of Practical Geology.“ Londýn 1852. Odkaz na stránky této publikace zaznamenal Marx zřejmě mylně, citát nebyl nalezen. - 135.

[94] K oběma citátům i dalšímu výkladu srovnej „Government School“ atd., str. 93 až 98 a 72-73. - 136.

[95] Marxův odkaz se vztahuje k jeho sešitu s výpisky, kde je na str. 2 zaznamenán citovaný výňatek z knihy Dureaua de la Malle, „Éconimie politique des Romains“, Paříž 1840, sv. I, str. 48-49. - 137.

[96] Jde rovněž o str. 2 sešitu s výpisky, kde je odkaz na Dureaua, sv. I, str. 56. - 137.

[97] Protože Marxův text na str. 138-142 tohoto svazku je formulován na základě jeho výpisků z Dureauovy knihy, vztahuje se odkaz v závorkách na str. 47-66, tj. na kap. VIII Dureauovy knihy, kde jsou tito autoři jmenování. - 138.

[98] Srovnej Durau, sv. I, str. 63-64. - 138.

[99] Srovnej Dureau, sv. I, str. 61. Viz dále K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 900 („Urtext zur Kritik“). - 138, 142.

[100] Dureau, sv. I, str. 54-56. Viz dále K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 901. („Urtext zur Kritik“). - 139, 142.

[101] Dureau, sv. I, str. 56-58. - 140.

[102] Tamtéž, sv. I, str. 64. - 140.

[103] Tamtéž, sv. I, str. 65-66. Dureau neudává pramen přesně. Latinský citát je z Plinia, „Historia naturalis“, kniha III, kap. 20, ne 24. - 140.

[104] Tamtéž, sv. I, str. 65. - 140.

[105] Srovnej Germain Garnier, „Histoire de la monnaie depuis les temps de la plus haute antiquité jusqu’au règne de Charlemagne“, Paríž 1819, sv. I, str. 7. Odkazem (sešit III, str. 28) se míní Marxův sešit s výpisky. - 140.

[106] Srovnej Johann Friedrich Reitemeier, „Geschichte des Bergbaues und Hüttenwesens bey den alten Völkern“, Göttingen 1785, str. 14, 15-16 a 32. - 140.

[107] Srovnej William Jacob, „An historical Inquiry into the production and consumption ot the precious metals“, Londýn 1831, sv. I, str. 142. - 141.

[108] Srovnej Dureau, sv. I, str. 62-63. - 141.

[109] Obdobný výklad najdeme v Marxově díle „Ke kritice politické ekonomie“, kapitola o drahých kovech. Marx v této pasáži čerpal patrně z Gülicha, „Die geesamten gewerblichen Zustände in den bedeutendsten Ländern der Erde während der letzten zwölf Jahre“ atd., 3. a posl. svazek, v publikaci: „Geschichtliche Darstellung des Handels, der Gewerbe und des Ackerbaus der bedeutendsten handeltreibenden Staaten unserer Zeit“, pátý a poslední svazek, Jena 1845; srovnej tamtéž např. str. 131. - 141.

[110] Srovnej Dureau, sv. I, str. 66-67, 68, 72-73, 76-77, 81-82 a 85-86. - 141.

[111] Tamtéž, str. 86-91 a 95-96. - 142.

[112] Tamtéž, str. 65, 69 a 86. - 142.

[113] Tamtéž, str. 84. - 142.

[114] Srovnej J. A. Letronne, „Considérations générales sur l’évaluation des monnaies grecques et romaines, et sur la valeur de l’or et de l’argent, avant la découverte de l’Amérique“, Paříž 1817, str. 112, a dále Germain Garnier, „Histoire de la monnaie“ atd., sv. I, str. 65-66. - 143.

[115] Viz K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 900-901 („Urtext zur Kritik“). - 143.

[116] Srovnej Germain Garnier, „Histoire de la Monnaie“ atd., sv. I, str. 253. - 143.

[117] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 675-690. - 143.

[118] Srovnej Nassau William Senior, „Three lectures on the Cost of obtaining Money“ atd., Londýn 1830, str. 15, 13-14. - 146.

[119] Srovnej Germain Garnier, „Histoire de la Monnaie“ atd., sv. I, str. 72, 73, 77 a 78. - 148.

[120] Srovnej Marxovy výpisky z J. Milla o penězích jako prostředníku a začátek jeho komentáře v MEGA, 1/3, str. 528-531. V textu MEGA je přitom nutné provést některé opravy. Na str. 529, ř. 1: „d. h. der Quantität“ (místo „d. h. die Quantität“); na str. 529, ř. 18: „und weil es zu zehn“ (místo „und weil sie zu zehn“; na str. 529, ř. 36: „d. h. die Totalmasse“ (místo „d. h. der Totalmasse“); - 149.

[121] Srovnej Storch, „Cours d’économiee politique“ atd., sv. I, str. 81, 83-84, 87, 88. - 150.

[122] Srovnej J. Ch. L. Sismonde dee Sismondi, „Etudes sur l’économie politique“, Brusel 1838, sv. II, str. 264-265, 267, 268. - 150.

[123] V záhlaví str. 37 svého rukopisu si Marx poznamenal: (Wirth). K tomu srovnej něm. Vydání Marxových „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 861 („Index zu den Heften“), kde je uveden bod: (Peníze u starých Němců. Wirth). Stejnou poznámku udělal Marx na první stránce sešitu I. Jde patrně o pasáž z práce Johanna Augusta Wirtha „Die Geschichte der Deutschen“, Stuttgart 1846, první díl, str. 97-99, kterou si Marx zapsal do svého sešitu s výpisky:

„U němců v šerém dávnověku nebyly peníze ještě obvyklé; když pak byly zavedeny, vyskytovalo se kovové oběživo ještě po několik století, alespoň u některých kmenů dokonce až do 4. a 5. století tak vzácně, že bylo často naprosto nemožné, aby se majetkové pokuty plně nebo aspoň částečně platily v penězích. Z toho důvodu musel ten, komu bylo přiřčeno odškodnění, přijmout často namísto peněz jako úhradu dobytek, zbraně, obilí a jiné cenné věci. Aby pak nevznikl spor o hodnotu takových věcí, musela se dokonce zákonem stanovit cena těch předmětů, které byly nejčastěji dávány jako úhrada místo peněz. Např. v ripuárském zákoníku se říká, že ten, kdo má poskytnout wergld“ (pokutu za zabití svobodného Germána - pozn. red.), „musí dát zdravého rohatého býka živého oka za 2 zlaté (solidi), zdravou rohatou krávu živého oka za 1 solidus, zdravého koně živého oka za 7, klisnu stejných vlastností za 3, meč s pochvou za 7, meč bez pochvy za 3, dobrý pancíř za 12, přilbici s chocholem za 6. Dobré stehenní brnění za 6, štít s kopím za 2, necvičeného sokola za 3, středně dobrého sokola za 6, dobře vycvičeného sokola za 12 zlatých“ (atd. u Alemannů, Burgundů, Anglosasů atd. viz Wirth, „Geschichtee der Deutschen“, I, str. 98, 99). - 150.

[124] Srovnej Jacob, „An historical Inquiry“ atd., sv. I, str. 109 a 351. Marxova poznámka „tamtéž“ se týká jeho sešitu s výpisky. - 150.

[125] Srovnej Steuart, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 395, 396. - 150.

[126] Srovnej str. 195-196 tohoto svazku a dále K. Marx, „Grundrisse“ atd., Berlín 1953, str. 698-699, 750-754 a 760. - 152.

[127] Srovnej K. Mary, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 893 („Urtext zur Kritik“). - 153.

[128] Tamtéž, str. 691 a 721. - 153.

[129] Srovnej John Gellibrand Hubbard, „The Currency and the Country“, Londýn 1843, str. 44-46. Marxvoa poznámka: „Hubbard, VIII, 45“ odkazuje na sešit s výpisky. - 154.

[130] Srovnej William Jacob, „An historical Inguiry“ atd, sv. II, str.326. Marxova poznámka: „Jacob, V, 15“ odkazuje na sešit s výpisky. - 154.

[131] Srovnej Steuart, „An Inquiry“ atd., sv. II, str. 389. Viz také K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 494-495. - 154.

[132] Špatně nekonečný proces - srovnej Hegel, např. IV, str. 165-183. - 155, 160, 234.

[133] Srovnej K. Marx a B. Engels, „Německá ideologie“ (Spisy, sv. 3, čes. vyd. 1958, str. 404-405 a dotisk 1962, str. 406-407). - 156.

[134] Srovnej Boiguillebert, „Dissertation sur la Nature des Richesses“ atd. (v publikaci: „Economistes financiers du XVIIIe siècle, Ed. E. Daire.“), Paríž 1843, str. 395 a 417. Viz také Marxovy výpisky z Boisguilleberta v MEGA I/3, str. 568-578. V textu MEGA je přitom nutno provést některé opravy. Na str. 569, ř. 11-12: vorhergehenden (místo verschiedenen); str. 570, ř. 23: nennt (místo mit); str. 570, ř. 50: Substanz (místo Subsistenz); str. 573, ř. 19: saccramentale (místo idée mentale); str. 575, ř. 18: menschlich (místo Menschliches); str. 575, ř. 20: bedeutend (místo Bedeutendes); str. 575, ř. 33: in ihren (místo in ihrem); str. 575, ř. 36: das Geld - die Entwertung der Menschen; str. 575, ř. 36-37: angreift (místo angreifen);str. 576, ř. 2: du moment ou (místo du moment que); str. 576, ř. 28: nie Überproduktion (místo eine Überproduktion); str. 576, ř. 35: Produktionszweigen (místo Produktionsweisen); str. 576, ř. 37: Entfremdung, des Privateigentums, stattfindet; str. 577, ř. 2: so würde a) (místo so wird a); str. 577, ř. 20: Den erwähnten, místo c) Den erwähnten; str. 577, ř. 37: verhältnismässig ungleich (místo verhältnismässig möglich); str. 578, ř. 4: Den (místo Dem); str. 578, ř. 35: überschreitet; str. 578, ř. 41: unmöghlich (místo möglich). Viz také K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 874, 892 až 894 a 928 („Urtext zur Kritik“). - 157.

[135] Viz tento svazek, str. 104-105, 162 a 183. Srovnej Steuart, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 177-183. - 158.

[136] Srovnej Hegel, IV, str. 69-80 a zvláště IX, str. 450-455. - 160.

[137] Srovnej Hegel, VI, str. 142, sále VIII, str. 382-403 a zejména VIII, str. 389. - 161.

[138] Srovnej Steuart, „ An Inquiry“ atd., sv. I, str. 395-396. - 162.

[139] Srovnej Hegel, IV, str. 132-147 a 588-592. - 163.

[140] Srovnej Dureau de la Malle, „Economie politique des Romains“, sv. I, str. 15 a 67. - 166.

[141] Srovnej „Weekly Dispatch“. Printed and Published at No. 139 Fleet-Street London, Sunday, November 8, 1857. No. 2925, str. 1, sl. 2, článek: „ The Panic and the People“. - 172.

[142] Odkaz „viz např. Ferrier, str. 2“ udává stránku Marxova sešitu s výpisky. Jde o knihu: F. L. A. Ferrier, „Du gouvernement considéré dans ses rapports avec le commerce“, Paříž 1805, str. 35. Dále v textu se cituje totéž dílo, str. 52 a 18. - 173.

[143] Srovnej Louis Say, „Principales causes de la richesse ou de la misère des peuples et des particuliers“, Paříž 1818, str. 31-32. - 173.

[144] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“, sv. II, kniha 2, kap. II, str. 270-277. V následujícím odstavci má Marx na mysli totéž Smithovo dílo, sv. I, knihu 1, kap. IV. Viz také K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 604 a Marxovy výpisky ze Smitha v MEGA, I/3, str. 464-465. - 173, 174.

[145] Srovnej Edward Solly, „The present Distress in the relation to the theory of Money“,Londýn 1830, str. 5-6. Odkaz na stránku 20 znamená Marxův sešit s výpisky. - 174.

[146] Odkazem na str. 11 se míní stránka Marxova sešitu s výpisky. Srovnej J. M. Lauderdale, „Recherches sur la nature et l’origine de la richesse publique, et sur les moyens et les causes qui concourent à son accroissement“,do angl. přel. E. Lagentie de Lavaïsse, Paříž 1808, str. 140, 142 a 144. - 174.

[147] Vedlejší výlohy výroby - srovnej článek F. Quesnayho „Fermiers“ v publikaci „Physiocrates“, vyd. Daire, Paříž 1846, část první, str. 236-237. - 175.

[148] Srovnej James Taylor, „A View to the Money System of England, from the Conquest“ atd., Londýn 1828, str. 18 a 19. - 175.

[149] Srovnej Sismondi, „Etudes“ atd., sv. II, str. 278 a 300. - 177.

[150] „Soupis všech věcí“ (précis de toutes les choses) - srovnej Boisguillebert, „Dissertation“ atd., str. 399 (bližší údaje o tomto spise jsou v poznámce 134). Viz též Marxovy výpisky z Boisguilleberta (MEGA I/3, str. 570). - 177, 234.

[151] Srovnej K. Marx, „Grundrisse“,Berlín 1953, str. 804-806 (výpisky z Ricarda a komentář k nim). - 178.

[152] Srovnej Marxovy výpisky z Milla s komentářem (MEGA I/3, str. 531-532). -178.

[153] Srovnej K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy“,Praha 1961, str. 105-111 a 124-129; viz dále Marxův komentář k výpiskům z Milla (MEGA I/3, str. 543 až 547). - 179.

[154] Srovnej K. Marx, „Bída filosofie“ (Spisy, sv. 4, čes. vyd. 1958, str. 149-150). Viz dále tento svazek, str. 52. - 182.

[155] Odkaz „X, 43“  se týká Marxova sešitu s výpisky. Srovnej Robert Malthus, „Principles of Political Economy“ atd., Londýn 1836, str. 391, poznámku vydavatele Williama Ottera. - 186.

[156] Srovnej H. Storch, „Cours d´économie politique“, atd., sv. II, str. 113-114. - 186.

[157] Tamtéž, sv. II, str. 175. - 186.

[158] Viz tento svazek, str. 157. Srovnej dále Edward Misselden, „Free Trade or the Means to make Trade florish“ atd., Londýn 1622, str. 19-24. - 187.

[159] Srovnej François Bernier, „Voyages contenant la description des états du Grand Mogol“ atd., Paříž 1830, sv. I, str. 314. Viz také K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 731. - 188, 189.

[160] Srovnej W. Jacob, „An historical Inquiry“ atd., sv. II, str. 271-323. - 189.

[161] Srovnej Nový zákon, Mat. 6, 19. - 190.

[162] Odkazem na stránku 3 a str. 24 se míní Marxův sešit s výpisky. Srovnej Petty, „Political Arithmetick“ atd., str. 178-179 a 195-196 (viz zde poznámku 84). - 190.

[163] Srovnej E. Misselden, „Free Trade“ atd., str. 7, 12 a 13; odkazem na stránku 24 se míní Marxův sešit s výpisky. - 191.

[164] Srovnej Marxovy výpisky z Boisguilleberta v MEGA I/3, str. 566-567, kde však je nutné provést v textu některé opravy. Na str. 566, ř. 38-39 je třeba číst: oder nähmen nicht die verschiednen, mehr oder minder beträchtlichen, Stufen der Vollkommenheit jede im einzelnen ihre wahre Schätzung. K opravám na str. 568-579 viz tento svazek, poznámku 134. - 191.

[165] Srovnej Marxovy výpisky z Boisguilleberta v MEGA I/3, str. 569 a dále Aristoteles, „De Republica“, kniha I, kap. 9, 11. - 192.

[166] Srovnej N. W. Senior, „Principes fondamentaux de l’économie politique“ atd., Paříž 1836, str. 116 a 117. - 195.

[167] Srovnej Samuel Bailey, „Money and its Vicissitudes in Value“ atd., Londýn 1837, str. 3. - 195.

[168] Srovnej H. Storch, „Cours d’économie politique“ atd., sv. II, str. 135. - 195.

[169] Srovnej S. Bailey, „Money and its Vicissitudes“ atd., str. 9-11. Viz dále K. Marx, „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 693-694. - 195.

[170] Srovnej Piercy Ravenstone, „Thoughts on the Funding System“ atd., Londýn 1824, str. 20. - 196.

[171] Srovnej H. Storch, „Cours d’économie politique“ atd., sv. I, str. 73. - 196.

[172] Srovnej A. Smith, „An Inquiry“ atd., sv. I, str. 101-102 a 131-134. Viz také Marxovy výpisky z tohoto díla v MEGA I/3, str. 460-462 a dále K. Marx, „Ekonomicko-filosofické rukopisy, Praha 1961, str. 35. V době, kdy Marx zpracovává tento úsek svého díla, píše Engelsovi 2. dubna 1858 dopis (Spisy. sv. 29, čes. vyd. 1969, zejm. str. 352-353), kde v závěru říká: „Vezmeme-li tento prostý oběh o sobě - a to je povrch buržoazní společnosti, kde nejsou patrny hlubší procesy, ze kterých vzniká - není vidět rozdíly mezi subjekty směny, leda jen formální a pomíjivé. Je to říše svobody, rovnosti a vlastnictví založeného na „práci“. Akumulace, jak se tu jeví ve formě hromadění pokladů, je jen větší šetrnost atd. Je tedy nesmyslné, když na jedné straně hlasatelé ekonomické harmonie, moderní freetradeři (Bastiat, Carey atd.), uplatňují proti výrobním vztahům a jejich antagonismům tento nejpovrchnější a nejabstraktnější vztah jako svou pravdu. A na druhé straně je hloupé od proudhonovců a podobných socialistů, když ideje rovnosti atd. odpovídající této směně ekvivalentů (nebo toho, co se za ně vydává), stavějí proti nerovnostem atd., k nimž tato směna vede a z nichž vychází. Jako zákon přivlastňování v této sféře se jeví přivlastňování na základě práce, směna ekvivalentů, takže směna vyjadřuje jen tutéž hodnotu v jiné materializaci. Zkrátka všechno to je „moc hezké“, ale hned přijde strašný konec, a to v důsledku zákona ekvivalence.“ - 197.

Pokračování poznámek ZDE.



Warning: mysql_result(): Unable to jump to row 0 on MySQL result index 112 in /var/www/www.sds.cz/htdocs/public/specfce.php on line 438
[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
226 (226 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
226 (226 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
168 (168 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
163 (163 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
143 (143 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
172 (172 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1234


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.